pátek 3. srpna 2018

Poprvé jsem otevřela – Na co Alice zapomněla

Krásný horký podvečer, milí knihomolové :)

Taky máte pocit, že se vám vaří už i mozek, nemůžete psát a stěží čtete? Tak to jsme určitě minimálně dva, možná tři a možná nás je daleko víc. Léto se teda opravdu překonává a já musím říct, že se mi vážně nechce vůbec do ničeho. Jedna recenze ještě čeká na sepsání, potom shrnutí za červen a červenec taky ještě není sepsané, jen jsem dnes nafotila poslední červencové přírůstky. A na ty se těšte, zase jsem se neovládla a je jich pěkná hromádka. Ale je mezi nimi i jedna výhra, jeden recenzák a dva dárečky. Článek vyjde zítra.


Ale zpět k dnešnímu článku. Knihu, kterou vám dnes představím, čtu už nějakou dobu. Není to tím, že by mě nebavila, ale čtu vážně po kouskách. (Myslím, že to poslední měsíce píšu stále ☻) Ale tak nikam nespěchám, hromady recenzáků na mě neútočí, mám tady, jestli se nepletu, asi tři kousky, takže čtu prostě pomalu a neřeším to. V létě každoročně přečtu nejméně knih, přece jen člověk spíš výletí, dovolenkuje atd. A já většinou na dovče ani nečtu, myšlenky mám jinde, takže jsem zjistila, že se vůbec nesoustředím, tudíž to nemá cenu. U vody nečtu taky, tam jsem ráda, že si zavřu oči a klimbám :)

Několik dní už tedy trávím s Liane Moriarty a s knihou Na co Alice zapomněla. Knížku jsem dostala už asi před třemi lety od dcerky k narozkám a dosud čekala nepřečtená, což je pěkná hanba. Takže jsem se těsně před dalšími narozeninami do ní konečně pustila.

Anotace:
Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?



Řekla bych, že je kniha trošku rozvláčnější, děj plyne poklidně až pomalu, nicméně mi to celkem nevadí a jsem zvědavá, jak vše nakonec dopadne. Námět je zajímavý, si představte, že zapomenete na posledních deset let. No, možná bych i na něco ráda zapomněla. Ale vždy hrozí, že se ta paměť zase vrátí. Tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne s Alicí a Nickem.

Kniha vyšla u Ikaru v roce 2015 a má přes 400 stran. Takže žádná hubená chuděrka. Čte se ovšem pěkně.

Patří Liane Moriarty mezi vaše oblíbené autorky? Toto je u mě třetí kniha, kterou od autorky čtu a další již čekají. A rozhodně se na ně těším.

Mějte se krásně, přežijte vedra ve zdraví a čtěte :)

Vaše Šárka ♥

10 komentářů:

  1. Tak tahle mi leží doma neotevřená hodně dlouho.... :( Asi od doby co jsem přečetla Manželovo tajemství.
    O Moriarty jsme si už někde v tvých článcích psaly - mě Manželovým tajemstvím dostala a pak Sedmilhářkami! Ta byla pro mě od ní zatím TOPovka!
    Ale poslední dobou ji nějak zanedbávám, naposledy jsem četla Tři přání (prosinec 2016) a ostatní knihy, které po Třech přáních vyšly zatím ne. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já zatím od autorky četla i s Alicí tři a Manželovo tajemství zatím top. Další doma čekají. Nicméně i Alice se mi líbila, byť byla trošku rozvláčnější.

      Vymazat
  2. V tomhle horku se vážně ani číst nedá. :)) Na autorčiny knihy se už delší dobu chystám, ale zatím pořád neúspěšně. Tak snad časem. Ráda bych ale začala se Sedmilhářkami.
    Přeju krásné čtení a ať se kniha líbí. .))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, už těch veder bylo vážně dost, to potom ani mozek a myšlenky nespolupracují. Na Sedmilhářky se určitě brzy chystám, ráda bych totiž potom konečně zkoukla seriál :)

      Vymazat
  3. Já také teď moc nečtu. V tomhle vedru se nechce nic a jak píšeš, raději jedu na výlet. Moriaty mám na seznamu, ale zatím volím jiné knihy. Hodně mě zajímají Sedmilhářky a Tři přání, ale tato zní také dobře. Třeba se pak nechám recenzí přesvědčit :) Ať se kniha líbí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Doufám, že recenze vyjde brzy, vedra trošku opadla (doufám), tak snad bude i víc chuti a elánu do čtení a psaní :)

      Vymazat
  4. Já v tomto vedru nedokážu dělat vůbec nic....však taky blog poradně stagnuje. Moriarty mám moc ráda, četla jsem všechny její knihy a tahle patři k těm.....slabším :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, já taky píšu minimálně. Dvě shrnutí čekají, dvě recenze, na další blog mám v plánu několik článků z výletů, ale nějak to nedávám. Měj se krásně a snad se už trošku ochladí :)

      Vymazat
  5. Tuhle knížku už mám v knihovničce delší dobu, ale ještě jsem se k ní nedostala. Hodně mě láká, tak si počkám na recenzi a třeba mě přesvědčíš po ní sáhnout dříve :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Recenze bude, doufám, zanedlouho, trošku te´d to psaní (i čtení) flákám :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥