neděle 26. července 2015

Recenze - Robin

Autorka:                Zdena Frýbová
Nakladatelství:   Šulc - Švarc
Rok vydání:          2015
Počet stran:          240


Teta Hana jí přísně vysvětlila: „Má drahá, samosebou že s obyčejným psem není žádná extra zábava. Zapomínáš, že Robin je už sám o sobě obdivuhodná rasa a on v jejím rámci výjimečný exemplář.“


Anotace: 
Robin je hrdina jedné z neúspěšnějších knih Zdeny Frýbové - a je to hrubosrstý foxteriér. Toto nevinně vyhlížející štěně mělo být strážcem idylické pohody a radosti u rodinného krbu. Všechno se však vyvinulo úplně jinak a roztomilý Robin doslova rozhýbe „svou“ rodinu nejen toulkami po Praze a útěky do rozlehlých šumavských hvozdů. Je tvrdohlavý, rád se předvádí a vymýšlí rafinované kousky, aby prosadil svůj názor. A tak Robinova rodina proti své vůli začne žít úplně nový, nevšední život, kterým není vždycky nadšena. Vyprávění o Robinovi a jemu podřízené rodině se určitě bude líbit každému, kdo má rád humor.


Jednoho dne se v rodině pražské psycholožky Mileny a jejího manžela Rudolfa objeví štěně hrubosrstého foxteriéra jménem Robin. Samozřejmě ne náhodou a jen tak zčistajasna. Vše mají na svědomí dospělé děti Mileny a Rudolfa Alenka a Honza. Rodičům prý podle Alenky hrozí manželská krize po tom, co ona s Honzou vylétli z rodinného hnízda. Nebudou se mít o koho starat, budou vystaveni nudě a bezcílnosti života. Začnou si jít na nervy, budou následovat hádky a v nejhorším případě rozvod. Pejsek bude jediné řešení těchto případných budoucích problémů, rozhodla Alenka.  Rodiče se budou mít opět o koho starat. A Alena s Honzou si opožděně splní svůj dětský sen o pejskovi.

Z chlupaté kuličky jsou všichni ze začátku nesmírně nadšeni. Robin si všechny omotává kolem prstu a stává se středobodem celé rodiny. Odpouští se mu otrhaný drahý koberec, cáry vzniklé ze záclon, rozkousané bačkory a podobné „pejskoviny“. Je to přece štěňátko. Jediný, kdo na Robina trochu platí, je teta Hana. Sama o něm tvrdí, že je to velice inteligentní pes, ale že si s foxteriérem ještě užijí.

Robin je také neuvěřitelně mlsný. Raději bude trpět hlady, než by snědl něco, co „nejede“ jeho chuťovým buňkám.

Nejvíce se mu líbí na chalupě ve vesničce Krásná na Šumavě, kam všichni rádi jezdí od jara do podzimu.
V rohu zahrady, kde roste džungle z maliní a ostružiní, vytváří pod plotem tunely, kterými prchá na své toulky po okolí a kam si ukrývá různé, z domu odnesené předměty. Jediná slepice ve vsi si před ním nemůže být jistá. Utíká i při procházkách po lese a všichni členové rodiny ho potom hodiny hledají.

Nejhorší je pro celou rodinku vždy návrat do Prahy. Robin si nemůže zvyknout, že z krásné chaloupky se zahradou a blízkým lesem, se najednou octne opět v bytě. A své rozmrzení dává všem pořádně najevo. Utíká, kdykoli se mu podaří prosmeknout otevřenými dveřmi, při procházkách hraje roli poslušného psíka, aby se v nestřeženém okamžiku vytrhl a i s vodítkem prchl. Jindy rozcupuje péřové polštářky, velice dobře to umí i s vlněnými klubky. Pokaždé, když vypukne nějaká z Robinových afér, Rudolf odevzdaně říká: „Někdo má dluhy, jiný žaludeční vředy, my máme foxteriéra.“

Humorná kniha Robin od Zdeny Frýbové pobaví každého, kdo má rád pejsky. Na své si však určitě přijdou i nepejskaři. Neválela jsem se smíchy po podlaze, protože já obecně mám s humornou literaturou trošku problém, proto ji s oblibou nazývám úsměvnou. Tedy jsem se usmívala a velice živě si Robinovy kousky představovala. Některé popisy útěků a následného hledání by mohly být možná kratší, ale to je jen můj subjektivní pocit. Určitě knížku doporučuji k přečtení. Je to ten tip knihy, kterou můžete vzít kdykoliv, otevřít na jakékoliv stránce a třeba si zlepšit smutnou náladu. Robinovi a paní Frýbové se to jistě povede.

Knihu doplňují ilustrace Adolfa Borna.
Patálie nastaly, sotva jsme se ocitli zase v Praze. Robin, navyklý volnosti v rozlehlé zahradě, která se mu jevila jedním obrovským rájem - příští rok objeví funkci plotu co překážky slastí nesrovnatelně vyšších a rázem začne zpívat jinou - a nepřivyklý sebemenšímu omezování, si v pražském bytě vede jako ďáblem posedlý. Odcházíme někdy i bez něho? Budeme litovat. Tři hodiny dokáže vřeštět na celý barák. Nemá větvičky a klacíčky na hryzání? Naše chyba. Nahradí si je polštáři, částmi oděvů, botami. Není tu trávník? nevadí. Hrabat a rýt lze i na kobercích a pod prahy. Nenecháme ho dostatečně (tj. asi osmnáct hodin denně) se vyskotačit? Však on nám ukáže. V parku se jednoduše po celé hodiny nenechá lapit.

Autorka:
Zdena Frýbová patří ke spisovatelům, kteří se cenzuře kontroverzních témat v době reálného socialismu vyhnuli absolutně nepolitickým psaním. Častým motivem je u ní lékařské nebo vědecké prostředí.
Ve většině svých děl se soustřeďuje na pracovní problematiku, propojuje psychologické, kriminalistické a reportážní postupy. Často se inspirovala profesními romány Arthura Haileyho.
Ještě před listopadem 1989 dokončuje román Mafie po česku aneb Jeden den Bohuslava Panenky, v němž otevřeně kritizuje poměry předlistopadového Československa zejména v souvislosti s korupčním chováním politických prominentů tehdejšího režimu. Aby mohla být tato kniha vůbec vydána, musela Frýbová na základě pokynu předlistopadové cenzury přepracovat konec románu tak, aby hlavní hrdina, představitel „předlistopadové mafie“, nakonec skončil za mřížemi, čímž mělo být dokázáno, že bez ohledu na všechny negativní jevy zmíněné v románu nakonec zvítězí spravedlnost a právo. Román však vychází až v roce 1990, a to včetně doslovu napsaného ještě před listopadem 1989, v němž se končící normalizační režim ústy literární publicistky Zdeňky Bastlové snaží kritiku obsaženou v románu co nejvíce zjemnit a relativizovat.


Po listopadu 1989 začíná Zdena Frýbová ve svých dílech i v rozhovorech pro média (zejména Právo) velmi otevřeně akcentovat politická témata.

Ve svých románech autorka nijak neskrývá své levicové názory, které kombinuje s velmi tvrdou kritikou korupce a organizovaného zločinu v raném porevolučním období. Hrdinové jejích románů často propadají beznaději, že „všechno je špatně“; názory tohoto typu často zaznívají zejména v psychologicko-kriminálních románech Polda a jeho volném pokračování Polda a jeho soudce, ale i ve spíše rodinně a humoristicky laděných románech Malinkatý kretén nebo Robin Druhý a jeho rodina (volné pokračování bestselleru Robin).

V roce 1992 založila nadaci Robin, jejímž cílem je pomáhat bezprizorním a týraným zvířatům. Název nadace je inspirován psím hrdinou jedné z jejích nejúspěšnějších knih
(zdroj: wikipedia.org)


Hodnocení: 4/5

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Šulc - Švarc.

Knihu můžete zakoupit ZDE.


1 komentář:

  1. Tuhle knížku jsem četla a moc jsem se nasmála, vzhledem k tomu, že foxteriéra mám taky (ale hladkosrstého) :) Bylo to výstižné :D

    www.sszsn.blogpot.cz

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥