čtvrtek 5. ledna 2017

Přečtené knihy za měsíc prosinec

Přeji vám všem krásný den :)

Pokračuji v restíkách za loňský rok. Dnes mám pro vás naposledy článek z rubriky Přečtené knihy. Za měsíc leden najdete už přečtené knihy v článku z rubriky Měsíční shrnutí.

V prosinci jsem přečetla celkem šest knih. Jednou časně zrána od Virginie Baily, Bolest od Maurizia de Giovanniho, Přístav naděje od Niny George, Měsíční svit nad Paříží od Jennifer Robson, Hvězdy nad námi od Evy Slonim a Nehodu od C. L. Taylor.

Jednou časně zrána pro mě bylo docela zklamání, čekala jsem od knihy víc. To jsou ta očekávání.

Anotace:
Šedivé ráno roku 1943. Na římské ulici se dvě mladé ženy na okamžik střetnou pohledem. Chiara se chystá uprchnout z okupovaného města. Ta druhá, které se drží malý chlapec, musela pod namířenými zbraněmi nastoupit na korbu náklaďáku. Ve chvíli, kdy se čas zastaví, Chiara učiní rozhodnutí, které jí navždy změní život… O třicet let později žije Chiara v Římě jako zdánlivě spokojená žena, kterou těší práce překladatelky. Avšak kdesi v pozadí je pořád stín Daniela, toho dítěte z náklaďáku, které zachránila. A když jí zavolá dívka jménem Maria a tvrdí, že je Danielova dcera, Chiaře je jasné, že se musí postavit bolestné minulosti. V nezapomenutelném, dojemném příběhu o lásce se spojuje vzrušující drama s hloubkou emocí.


Hodnocení: 75%

Recenzi najdete zde.

Bolest od Maurizia de Giovanniho se mi naopak líbila, četla se pěkně, a přestože jde o klasickou detektivku, má v sobě i něco originálního.

Anotace:
Komisař Luigi Alfredo Ricciardi vidí mrtvé. Zjevují se mu obrazy zločinců i dětí sražených kočárem. Vnímá lásku, kterou prožívají, i překvapení z nejzazšího momentu. Cítí jejich bolest. Slyší jejich poslední slova. Uzavírá se proto do sebe a straní se ostatních lidí. Své schopnosti však zároveň využívá a s obrovskou vervou a dopadá jednoho vraha za druhým. Vidění však mohou být zavádějící. Když je brutálně zavražděn světově proslulý tenor Arnaldo Vezzi, Riccardi musí případ vyřešit v rekordním čase, protože se o případ zajímá samotný Duce. Musí nejen proniknout do světa opery, ale zejména do hlubin pěvcovy černé duše. Pomůžou mu jeho schopnosti k rozlousknutí případu? Vydejte se do spletitých uliček Neapole třicátých let a doprovázejte osamělého komisaře na jeho cestě za nalezením spravedlnosti i lidskosti.


Hodnocení: 85%

Recenzi si můžete přečíst zde.

Přístavu naděje jsem se trošku obávala, protože autorčin Levandulový pokoj jsem nedočetla. Asi jsem po něm sáhla v nevhodnou dobu, určitě dostane ještě šanci. Přístav se mi totiž líbil hodně. Nádherný příběh.

Anotace:
Příběh plný laskavosti, vřelosti a životní moudrosti o tom, že nikdy není pozdě změnit svůj život. Když Marianne pohltily kalné vody Seiny, cítila se vlastně šťastná, poprvé v životě opravdu šťastná. To, že ji proti její vůli jakýsi neznámý muž zachránil, její odhodlání ještě umocnilo. Když ji nechce Paříž, pojede k moři. A malovaná dlaždička, která se jí úplnou náhodou dostala do rukou, ji nasměrovala do Bretaně, až do přístavu Kerdruc. Ovšem chyba lávky!, tam ji považují za dlouho a toužebně očekávanou kuchařku. A vařit, to Marianne skutečně umí výtečně. A tak své odhodlání skoncovat se životem odloží o den, pak ještě o jeden...


Hodnocení: 95%

Pokud vás zajímá recenze, klikněte zde.

Další úžasný román nese název Měsíční svit nad Paříží. Opět krásné počteníčko, které jsem si užila.

Anotace:
Je jaro 1924 a Helena Montagu-Douglas-Parr právě přijíždí do Paříže, aby si zde léčila rozchodem zlomené srdce. Je připravena přijmout opojný půvab Města světel a nechává se vtáhnout do světa ztracené generace a okruhu amerických krajanů, s jejichž podporou nachází odvahu k realizaci svého snu – stát se umělkyní.
Jako Phoenix se Paříž znovu rodí z popela velké války a Helena si uvědomuje, že i ona se mění. Dobrá dívka, kterou kdysi byla, tak svědomitá a poslušná, vědoma si svého místa ve světě, je navždy pryč. Ale teď, když odhodila své staré já, kým se stane a kam patří?
Fascinující historický román o anglické dámě, která vymění svůj usedlý aristokratický život za hypnotizující salony a opojný svět ztracené generace Paříže 20. let 20. století.


Hodnocení: 95%

Zde najdete recenzi.

Hvězdy nad námi je velmi zajímavý autobiografický příběh z období holokaustu. Určitě po něm sáhněte, pokud vás zajímá literatura z tohoto období.

Anotace:
V březnu roku 1939 roztříštila nevinnost sedmileté Evy Weissové německá invaze do její vlasti, na Slovensko. V průběhu následujících pěti let, s tím jak nacistická perzekuce evropských židů nabírala na síle, museli Evini rodiče své děti ukrýt, ona a její sestra se ale zajetí nevyhnuly. 
Eva ve svých pozoruhodných vzpomínkách popisuje zážitky z koncentračního tábora Osvětim-Březinka, kde byla svědkem nekonečných hrůz a sama se stala objektem mučení, nelidské ho strádání a lékařských experimentů nechvalně proslulého Dr. Josefa Mengeleho. Když sovětská armáda na počátku roku 1945 Osvětim osvobodila, Eva s Martou musely čelit nové výzvě: přejít napříč válkou rozvrácenou Evropou, aby se sešly se svou rodinou.
Kniha Hvězdy nad námi, vyprávěná se srdceryvnou nevinností mladé dívky a moudrostí dvaaosmdesátileté ženy, je zprávou o přežití tváří v tvář nepředstavitelnému zlu a vyvrcholením Eviny celoživotní snahy vypovídat o holocaustu a zachovat vzpomínku na všechny, kteří v něm zahynuli.


Hodnocení: 90%

Recenze si můžete přečíst zde.

A poslední knihou prosince byla Nehoda. Pro mě velmi příjemné překvapení.

Anotace:
Sue Jacksonová setrvávala dlouhá léta v domnění, že má dokonalou rodinu. Z omylu ji vyvede tragická událost: její dospívající dcera Charlotta vědomě vstoupí před jedoucí autobus. Dívka skončí v kómatu a její matka pochopí, že až doposud zavírala oči před temnou realitou. A že je načase, aby té realitě začala čelit.
Sue se snaží zjistit, co dceru přimělo k tak zoufalému činu. Probírá se detaily Charlottina života, noří se stále hlouběji do dívčina soukromí... a pak v jejím deníku narazí na děsivý záznam.
Teprve po jeho přečtení se Sue opravdu ocitá v pekle. Z lidí, které měla dříve ráda, se postupně stávají nepřátelé, kterým nedůvěřuje. A ona sama v sobě sbírá odhodlání, aby se dokázala vrátit do vlastní minulosti, kterou v sobě dávno pohřbila. Tolik na ty dávné hrůzy chtěla zapomenout!
Zapomenout ale nemůže. Nesmí. Protože pokud chce své dceři pomoci, musí z paměti vylovit všechny přízraky z minulosti. Jedině tak zjistí, odkud Charlottě hrozí největší nebezpečí. A možná dokonce zjistí, že největším nebezpečím je pro svou dceru ona sama...



Hodnocení: 95%

Recenzi najdete zde.

Tak to je z mého knižního prosince všechno. Jsem ráda, že jsem měla štěstí na skvělé knihy. Teď jsem rozečetla knihu Dívka o půlnoci a to bude asi boj. Zatím mě moc nezaujala, ruší mě i nestandartní font, tak jsem zvědavá, jestli se ještě začtu a příběh mě chytne a nebo ho protrpím. Což by bylo nepříjemné, protože je to pořádná bichlička.

Mějte se moc krásně a přeji šťastný výběr knižních příběhů :)

Vaše Šárka ♥

8 komentářů:

  1. Super knihy. Na dve mam zalusk.;) laka me ta "Pariz" a samozrejme Nehoda.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak ať se líbí, Sabi, pokud se k nim dostaneš :)

      Vymazat
  2. Zajímavé kousky, láká mě Bolest a Přístav naděje má překrásnou obálku :) Ať máš tak šťastnou ruku i nadále a úspěšně pokoříš Dívku o půlnoci :) Já teď taky bojuji - s Dcerou sněhu, už asi třetí týden...:/
    Měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji :) S Dívkou to bude asi oříšek. Mám přečteno 200 stran a říkám si, co ještě může být na dalších asi cca 350ti? No, v tomto případě jsem asi trošku šlápla vedle. Dceru sněhu mám doma, ale zatím jsem nečetla. Tak ať taky dobojuješ a vrhneš se na něco, do čeho se s chutí ponoříš :) Krásný večer, Hani :)

      Vymazat
  3. Nehoda vypadá dobře a i Jednou časně zrána by mě lákalo, podle anotace, mrknu ještě na recenzi :) Přeji ať se ta Dívka rozjede, jinak je to fakt utrpení, když knížka nechytne :) A hodně štěstí v nové práci :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě trošku Jednou časně zrána zklamalo, asi jsem měla přílišná očekávání. Ale určitě stojí za přečtení. Jinak Dívka se docela rozjela, ale je zbytečně dlouhá. A moc děkuji :) A Nehodu rozhodně doporučuji :)

      Vymazat
  4. Šári, na rušný prosinec je šest knih senzace. Držím palce s Dívkou o půlnoci, ať je dočítání už jen příjemné... Takhle jsem si já v prosinci užila s Murakamim. Děs. Přeji rychlé prokousávání, nebo lépe, pořádné začtení :)
    Měj se moc hezky!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kristý, taky jsem s počtem spokojená, celkově je prosinec chaotický a navíc jsem nastupovala do práce, takže to opravdu bylo ještě pro mě úctyhodné :)) Murakamiho jsem zatím nezkoušela, nevím, jestli do něj jít nebo ne :) Měj se moc hezky :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥