pondělí 24. února 2020

RECENZE – Nefritové slzy

Autorka: Laura Walden
Překlad: Marta Kališová
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 352
ISBN: 978-80-7543-994-9

Anotace:
Už dlouhé roky hraje pro ženy z rodu Parkerů zelený kámen bohů magickou roli. Ani designérka Mila není výjimkou, její šperky se těší věhlasu i daleko za hranicemi Nového Zélandu. Když se jí do rukou dostane vzácný amulet, okamžitě cítí jeho moc. To ovšem ještě netuší, že v životě jejích předků sehrál tragickou úlohu a že ovlivní i její osud.

Jedna z hlavních postav příběhu designérka Mila Parkerová stojí před důležitým rozhodnutím. Má se po dokončení studia na Akademii šperkařského designu vrátit do rodné Hokitiky nebo začít pracovat v Aucklendu, kde jí jako vychvalované šperkařce bylo nabídnuto skvělé místo? Domů ji táhnou kořeny a samozřejmě její babička Omaka, která s Miliným návratem počítá a neskutečně se na ni těší.

Omaka Parkerová vede hotel a vyrábí amulety, které nabízí právě ve svém hotýlku. Povídá se, že její amulety mají magickou sílu. Nemůže se dočkat, až se Mila vrátí do Hokitiky a bude jí asistovat při kurzech vyřezávání z nefritu. Obává se však situace, kdy bude muset Mile a jejímu bratrovi sdělit, že prodělala infarkt. Malý kolaps, jak ona tomu říká. Samozřejmě svůj stav zlehčuje, ve skutečnosti by měla podstoupit operaci srdce, aby se zabránilo vzniku další srdeční příhody. Na to však nemá Omaka ani pomyšlení, protože se právě díky náhodně objeveným dokumentům dozvěděla o existenci svého staršího bratra. To ji naprosto šokovalo a rozhodla se ho vypátrat. Proč jí otec bratra zatajil?


Příběh Nefritové slzy začíná v Hokitice v roce 1951. Nahlédneme zde do života Hine, matky Omaky, a doby, kdy ještě Omaka nebyla na světě. Větší část knihy se odehrává v současnosti a hlavními postavami jsou právě Omaka a její vnoučata Mila a Tim. Autorka nám na stránkách knihy opět rozplétá rodinné vztahy a tajemství, ukrývající se v dávné minulosti. Téměř jako vždy u této autorky jsem na počátku příběhu tápala v postavách a jménech. Dále se však román četl velice dobře, postupně jsou čtenáři odkrývány jednotlivé kousky rodinných propletenců, které do sebe nakonec zapadnou jako dílky puzzle.

Pokud máte rádi příběhy z Nového Zélandu a Austrálie, alespoň trošku věříte, že kameny mohou být nejen krásným šperkem, ale i magické a něco nám mohou naznačovat, určitě po Nefritových slzách od Laury Walden sáhněte.

O autorce:
Spisovatelka pochází z Německa, narodila se v roce 1964. Po studiu práv strávila jako právní čekatelka řadu měsíců na Novém Zélandu. Zdejší prostředí ji natolik uchvátilo, že po návratu začala psát barvité reportáže.. Od nich nebylo daleko k nápadu, aby se Nový Zéland stal místem děje jejího románu. Po nějaké době se vzdala původně vysněné advokátní profese, stala se novinářkou a autorkou scénářů. Pokud nyní Laura Waldenová nepobývá na Novém Zélandu, žije s rodinou v Hamburku.

Hodnocení: 80%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress. Knihu zde můžete zakoupit.


neděle 23. února 2020

RECENZE – Noční návštěva

Autorka: Carol Goodmanová
Překlad: Jana Kordíková
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 248
ISBN: 978-80-271-2282-0

Anotace:
Jedné noci, uprostřed sněhové bouře, vystoupí z autobusu Alice s desetiletým synem Orenem. Prchají před jejím násilnickým manželem a zoufalá Alice se snaží schovat a ochránit sebe i své dítě. Jedno tajemství si ovšem nechává pro sebe. U autobusu je vyzvedne Mattie, padesátiletá sociální pracovnice, která žije sama v polorozpadlém domě uprostřed lesa. Když je potřeba se uprostřed noci o někoho postarat, volají právě jí. Podle pravidel by měla odvézt Alici a Orena na místní ubytovnu, ale místo toho je vezme k sobě domů. Že Oren jí připomíná mladšího bratra, který před třiceti lety zemřel, když mu bylo deset, si ovšem Mattie nechává pro sebe.
Zatímco sněhová bouře okolo nich zesiluje, vyplouvá minulost obou žen na povrch. Která z nich je víc nebezpečná a která ve větším nebezpečí?

Alice utíká se synem Orenem před svým agresivním manželem. Potřebují se schovat někde, kde je nevypátrá. Po několika přestupech do různých autobusů je u posledního vyzvedne Mattie, která žije na samotě v lese. Je to sociální pracovnice z charitativní organizace Útočiště, stará panna, která žije sama se psem. Měla by je odvézt do kláštera, kde budou v bezpečí, ale Oren mezi jeptišky nechce. Žijí tam prý jen sirotci a to on není. Proti pravidlům je tedy Mattie nechá přespat u sebe v domě a ráno jejich ubytování nějak vyřeší. Možná i proto, že jí Oren připomíná mladšího bratra, který již před třemi desítkami let zemřel, poruší zásady Útočiště. Venku zuří sněhová bouře a dvě ženy a malý chlapec se vzájemně poznávají a odkrývají zajímavé detaily minulosti.


Anotace knihy zní velice mrazivě a lákavě, obálka svádí čtenáře ještě víc. Trošku hůř jsem se do knihy začítala, chvílemi jsem byla dost zmatená. Příběh je vyprávěn jak z pohledu Mattie, tak z pohledu Alice. Co mi však vadilo, že obě mluví v první osobě. Neměla jsem tam možnost, se vcítit nebo souznít ani s jednou z žen. A občas jsem si musela připomínat, která z nich že to vlastně právě děj vypráví, přestože každá kapitola je nadepsaná jménem postavy.

Ani jedna z ženských postav není nijak zvlášť sympatická. A obě mají svá tajemství. Mohou si důvěřovat? Nebo by se spíš měly jedna druhé obávat?

Autorka do příběhu zakomponovala také jakési duchařské prvky. Nevadilo mi to, ale ani mi nepřišlo, že by to pro příběh mělo nějaký zvláštní význam. Mělo mu to asi dodat více na záhadnosti a napětí, ale mě konkrétně to nijak neoslovilo. Nicméně mě to ani neobtěžovalo.

Kniha se až na pomalejší začátek četla vcelku svižně. Atmosféru ponurého domu a počasí vylíčila autorka velice dobře. Ovšem čekala jsem trochu víc, více napětí, mrazení v zádech. Neoznačila bych ji za thriller, spíš za takové psychologické drama. Přesto můžu i tak knihu doporučit.

Hodnocení: 80%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji Barunce a nakladatelství Cosmopolis. Knihu můžete zakoupit zde.


pátek 21. února 2020

RECENZE – Zima bez tebe

Autorka: Beth Goodová
Překlad: Jaroslava Baconová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 384
ISBN: 978-80-7546-263-3

Anotace:
Zimní romance, která vás zahřeje u srdce...
Po smrti milovaného přítele se Hannah Clitheroeová ukrývá se svým smutkem před celým světem. Její nový domov – Kernowská usedlost v Cornwallu, který zdědila po babičce – je k tomu jako stvořený. Hluboký zármutek ji brzy naruší někdo, kdo má pocit, že Kernowská usedlost, ležící jen kousek od městečka Pethporro, by měla patřit jemu. Raphael Tregar, nepředvídatelný muž se špatnou pověstí, se Hanně rychle dostane pod kůži. Nejvíc Hannu dostihnou babiččina tajemství z dávné minulosti a cítí se ztracenější a opuštěnější než kdykoliv předtím. Blíží se zima a začíná být víc než jasné, že Vánoce už sama trávit nebude…

Hlavní postavou této zimní romance je Hannah, která po své babičce zdědí Kernowskou usedlost. Po babičce, kterou v životě neviděla, protože její matka jí vždy tvrdila, že babička dávno zemřela. Když za tragických okolností přijde Hannah o svého přítele, sbalí se a z Řecka, kde dosud žila, odjede do Cornwallu do babiččina, nyní už svého domu. Dům je zanedbaný, babička neměla finance na nějakou údržbu asi spoustu let a podle toho vypadá. Přesto se Hannah rozhodne, že na usedlosti zůstane a vytvoří si z ní nový domov. Jedinou třískou v jejích plánech je soused Raphael Tregar, který si z jistého důvodu dělá na usedlost nárok. Raphael je pohledný muž, ovšem arogantní a s pověstí sukničkáře. Hannah se jím ale nedá zastrašit a věnuje se práci na domě. Během té doby se dozvídá leccos z babiččiny minulosti, která se, bohužel, nějak proplétá s osobou protivného souseda.


Zima bez tebe je taková ta správná oddechovka, kterou člověk hledá, když potřebuje vypnout, nad ničím nepřemýšlet, jen v poklidu číst a užívat si prostředí zimního Cornwallu. Mám ráda příběhy z anglického venkova a jelikož u nás se sněhu nedočkáme, užívala jsem si ho alespoň prostřednictvím příběhu. Místy byla kniha i napínavá, ale víc vám neprozradím.

Jde opravdu o romantické klišé, ale mně to vůbec nevadilo. Občas jsem něco Hannah v chování nevěřila, přišlo mi, že na to, jak moc milovala svého přítele, se potom jak mávnutím proutku z jeho smrti oklepala. To mi přišlo takové neuvěřitelné malinko. Také na svůj věk byla celkem naivní. Ale mně to vážně vůbec nevadilo. Já si čtení užila, mě to bavilo a úplně jsem si v duchu Kernowskou usedlost barvitě představovala.

Takže pokud chcete nenáročný, romantický, zimní příběh z anglického Cornwallu, určitě sáhněte po Zimě bez tebe. 

O autorce:
Beth Goodová se narodila v anglickém Essexu, píše a vydává beletrii od roku 1998. Využívá několik pseudonymů dle žánrů svých knih. Jako Beth Good píše romantické příběhy ze současnosti. Zároveň se věnuje i psychologickým thrillerům (pod jménem Jane Holland) či historické beletrii (jako Victoria Lamb).




Hodnocení: 94%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Fortuna Libri. Knihu můžete koupit zde.


pátek 7. února 2020

RECENZE – Kanibal z Nine Elms

Autor: Robert Bryndza
Překlad: Kateřina Elisová
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 464
ISBN: 978-80-271-2897-6

Anotace:
Před patnácti lety byla Kate Marshallová vycházející hvězdou londýnské policie. Dokázala vyřešit sledovaný případ nebezpečného a krutého sériového vraha s přiléhavou přezdívkou Kanibal z Nine Elms, i když přitom sama málem zemřela.

Nyní Kate přednáší na univerzitě a snaží se vést poklidný život, když se minulost začne vracet. E-mail s žádostí o pomoc ji vtáhne nejen do právě probíhajícího vyšetřování vražd mladých dívek. Jejich modus operandi nebezpečně připomíná případ, který před patnácti lety vyřešila.

Nevrací se jen vzpomínky. Vrah napodobitel chce dokončit započatou práci… A tak se i Kate musí vrátit k vyšetřování, aby dokončila tu svoji – chytit dalšího sériového vraha.

Naše hlavní hrdinka Kate pracuje na univerzitě, kde přednáší kriminologii. Před patnácti lety však excelovala u policie, kde odhalila a usvědčila nebezpečného vraha mladých dívek Kanibala z Nine Elms. Málem u toho přišla o život. Přežila, ale návrat do běžného života nebyl vůbec lehký. Nyní tedy pořádá přednášky z oboru kriminologie, dochází na anonymní setkání alkoholiků a sama se snaží být čistá kvůli svému synovi, který byl svěřen do péče Katiny matky, jelikož Kate propadla alkoholu.

Její poklidný život naruší email od neznámého muže, který osloví Kate s nečekanou prosbou. Před dvaceti lety zmizela jeho šestnáctiletá dcera. Nebyla nikdy nalezena. Malcom Murray a jeho žena nedokážou žít s pocitem, že nevědí, zda jejich dcera někde žije či zemřela. Spíš se přiklání k druhé možnosti, ale potřebují mít jistotu. Předtím, než Caitlyn zmizela, měla prý mít schůzku s nějakým policistou. Mohl to být Peter Conway alias Kanibal z Nine Elms?

Navíc se objeví mrtvola ženy a vypadá to, že někdo začal kopírovat modus operandi Kanibala z Nine Elms. Má se i Kate bát o život? Rozhodne se, že pomůže Malcomu Murrayovi vypátrat, co se stalo s jeho dcerou. Velkou pomoc získává ve svém mladém asistentovi z univerzity Tristanovi. Proč ale někdo začal vraždit stejným způsobem jako před patnácti lety Kanibal z Nine Elms?


Byla jsem moc zvědavá na novou sérii s Kate Marshallovou. Kniha mě svým námětem velmi zaujala. Robertův styl psaní mám ráda. Na Kate jsem si však dost dlouho zvykala a stejně ještě mi úplně nesedí tak, jako mi sedla prostořeká a živelná Erika Fosterová. Navíc jsem měla stále pocit, že je Kate mnohem starší, než ve skutečnosti je. Vůbec nevím proč.

Ve vyprávění se střídá několik pohledů na děj. Příběh se odvíjí svižně, rozhodně nemáte čas se nudit. Asi nebude vhodný pro větší citlivky, protože občas autor zachází až do nechutných, drsných detailů, vykusování masa z těla žen a tak podobně.

Přestože si mě Kate zatím úplně nezískala a musím jí přijít na chuť, těším se tak na další setkání v novém příběhu. A ostatním čtenářům vřele Kanibala z Nine Elms doporučuji.

O autorovi:
Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller.
Jedná se o první díl poutavé série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath), Chladnokrevně (Cold Blood) a Deadly Secrets se drží na předních příčkách prodávaných knih.
Kromě této série je Robert Bryndza taktéž autorem romanticky a humorně laděných zahraničních bestsellerů. 
Nyní Robert Bryndza pracuje na sérii případů nové hrdinky Kate Marshallové, ženy s pohnutým osudem a silným smyslem pro spravedlnost, kterou jako novou vyšetřovatelku představil v knize Kanibal z Nine Elms (Nine Elms).
Více o autorovi je možné se dočíst na webových stránkách robertbryndza.com, Twitteru @RobertBryndza či na Facebooku a Instagramu.

Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji Barunce z nakladatelství Cosmopolis. Knihu můžete zakoupit zde.

úterý 3. prosince 2019

RECENZE – Matčina hra

Autorka: Sandie Jonesová
Překlad: Michaela Martinová
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 352
ISBN: 978-80-271-2188-5

Anotace:
Návykový psychologický thriller plný nečekaných zvratů o ničivém vztahu mezi Emily, jejím přítelem Adamem a jeho matkou Pammie. Ukazuje, jak mocná může být síla manipulace a že všechno nemusí být tak, jak se na první pohled zdá. ON TĚ MILUJE: Adam zbožňuje Emily. Emily je přesvědčená, že Adam je perfektní muž, jakého nevěřila, že někdy potká. ALE ONA TEBE NE: Ve stínu číhá soupeřka, žena, kterou s jejím milovaným spojuje hluboké pouto. NIC JI NEZASTAVÍ: Emily si vybrala Adama, ale nevybrala si jeho matku Pammie. Neexistuje nic, co by matka neudělala pro svého syna. A Emily zjistí, kam až je Pammie schopná zajít, aby dosáhla svého. Aby Emily odešla navždy.

Emily miluje Adama a Adam miluje Emily. Ještě víc než Emily miluje ale nejspíš svou matku. I když se tyto dva druhy lásky nedají srovnávat, je Adam zkrátka klasický mamánek. Co řekne maminka je svaté. Oba mladí lidé chystají svatbu, ovšem Pammie, Adamova matka má na jejich svazek rozhodně jiný názor. Emily nechápe, proč ji Pammie tak nesnáší a proč sebou Adam nechá  manipulovat. Jeho bratr je rozhodně jiné povahy. 

Zpočátku nejde o žádné vážné problémy, ovšem boj mezi Emily a nastávající tchyní postupně graduje a Emily se nestačí divit, co vše Adamova matka dokáže napáchat, aby bylo po jejím. Takovou vynikající herečku v životě nepoznala. Jsou situace, kdy z ní jde až strach. Emily se však nehodlá vzdát, Adam je přece její životní láska a nebude si brát jeho matku, ale jeho. Jestli však někdy ke sňatku dojde.


Už když jsem si přečetla anotaci, tušila jsem, že půjde o skvělou knihu. A nespletla jsem se. Spíš než thriller bych příběh označila za psychologické rodinné drama. Postavy vykreslila autorka naprosto skvěle a opravdu realisticky. Bože, nikdy bych nechtěla poznat nikoho, jako byla Pammie. Taková intrikánka a manipulátorka, ovládnutá opičí láskou ke svému synovi. Chvílemi mi z ní naskakovala po těle husí kůže.

Kniha je výborně napsaná, děj se odvíjí svižně, autorka čtenáře udržuje v napětí po celou dobu, nechybí zásadní zvraty, a až na samotném konci jsou vyloženy skutečné karty. 

Knihu můžu vřele doporučit všem milovníkům napětí, rodinných dramat a neskutečně negativních až bizarních  ženských postav v hlavní roli.

O autorce:
Sandie Jones je novinářka na volné noze píšící mimo jiné pro Sunday Times, Daily Mail, Woman‘s Weekly a časopis Hello. Kdyby nebyla spisovatelkou, stala by se návrhářkou interiérů, protože je až nezdravě posedlá tapetami a polštářky. Žije v Londýně s manželem a třemi dětmi.

Hodnocení: 95%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu zde můžete zakoupit.