úterý 14. srpna 2018

Poprvé jsem otevřela – Bez duše

Krásný den vám všem :)

Dovolená skončila, takže se zase pomalu pouštím do čtení. Tři dny jsem dokonce nevzala do ruky knížku vůbec, o to víc jsem se pak s chutí začetla do knihy Martina Stručovského Bez duše. Jde o klasickou českou detektivku, která není ničím originální ani výjimečná, ale čte se skvěle a já se téměř blížím ke konci. Podle komentářů na databázi jsem si říkala, že to bude asi dobré, přesto jsem ale raději neměla velká očekávání. A jsem spokojená. Styl psaní mě baví, čte se dobře, autor si po celou dobu udržuje své tempo, takže nenajdete pasáže, kde byste se třeba nudili. Jo, i tady se objevuje otřepané klišé v podobě hlavního hrdiny bývalého policajta, kterému trošku více chutná alkohol. Ale víte co, mně to nevadí. Pro mě je důležité, že mě příběh baví a čtu ho s chutí. Jsem zvědavá na úplné rozuzlení,ale už teď za mě ANO.


Anotace:
Přes den pracuje Matěj Mlynář jako knihkupec. V noci je tu ale pro ty, kteří se ocitli v nesnázích a nemají se na koho jiného obrátit. Během podzimního večera vyhledá Matěje i Marta Kučerová. Mladá žena, která potřebuje ochránit před bývalým přítelem. Ten se nechce smířit s rozchodem a pronásleduje ji na každém kroku. To, co Matěj považoval za další rutinní kšeft, se brzy změní v drsnou hru bez pravidel. Jde mu náhle o holý život i o vlastní duši.



Knihu vydalo nakladatelství Motto v letošním roce a má 280 stran. Docela by se mi líbilo, kdyby autor dál psal příběhy s Matějem Mlynářem v hlavní roli. Tenhle ranař mi totiž docela sedí a ráda bych se s ním znovu potkala.

A co čtete vy právě teď? Napište mi do komentářů, budu se těšit.

Vaše Šárka ♥

úterý 7. srpna 2018

Knižní přírůstky – červenec #2

Krásný pozdní večer, přátelé :)

Vedro, léto, dovolené... A tím se navyšuje počet restů ☻ A já tady mám právě jeden a sice poslední červencové přírůstky. A je jich zase hromada. Chtěla jsem se už trošku držet a nesyslit, jenže Dobrovský měl 30% slevy, takže jsem se zase trošku rozšoupla. Ale také jsou mezi přírůstky i nějaké dárečky, recenzáček a výhra.

No a takováhle hromádka to je... Blázen, šílenec, totální sysel...

pátek 3. srpna 2018

Poprvé jsem otevřela – Na co Alice zapomněla

Krásný horký podvečer, milí knihomolové :)

Taky máte pocit, že se vám vaří už i mozek, nemůžete psát a stěží čtete? Tak to jsme určitě minimálně dva, možná tři a možná nás je daleko víc. Léto se teda opravdu překonává a já musím říct, že se mi vážně nechce vůbec do ničeho. Jedna recenze ještě čeká na sepsání, potom shrnutí za červen a červenec taky ještě není sepsané, jen jsem dnes nafotila poslední červencové přírůstky. A na ty se těšte, zase jsem se neovládla a je jich pěkná hromádka. Ale je mezi nimi i jedna výhra, jeden recenzák a dva dárečky. Článek vyjde zítra.


Ale zpět k dnešnímu článku. Knihu, kterou vám dnes představím, čtu už nějakou dobu. Není to tím, že by mě nebavila, ale čtu vážně po kouskách. (Myslím, že to poslední měsíce píšu stále ☻) Ale tak nikam nespěchám, hromady recenzáků na mě neútočí, mám tady, jestli se nepletu, asi tři kousky, takže čtu prostě pomalu a neřeším to. V létě každoročně přečtu nejméně knih, přece jen člověk spíš výletí, dovolenkuje atd. A já většinou na dovče ani nečtu, myšlenky mám jinde, takže jsem zjistila, že se vůbec nesoustředím, tudíž to nemá cenu. U vody nečtu taky, tam jsem ráda, že si zavřu oči a klimbám :)