čtvrtek 18. dubna 2019

RECENZE – Holčička, kterou tam nechali

Autorka: Roxanne Veletzos
Překlad: Štěpánka Svobodová
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 363
ISBN: 9788075461988

Anotace:
Rodinná sága inspirovaná skutečným příběhem. V mrazivé noci v lednu 1941 se na schodech bytového domu objeví opuštěná židovská dívenka. Rumunsko se spojilo s nacisty a židovská populace je ve vážném nebezpečí. Dívka je umístěna v sirotčinci, ale zanedlouho ji adoptuje bohatý bezdětný pár. Pojmenují ji Natalia a holčička se pro ně stane středobodem vesmíru. Natalia prožívá bezstarostné dětství, adoptivní rodiče ji vroucně milují a chrání před válkou, která zuří všude okolo. Nástup poválečné komunistické diktatury je neúprosný a rodinu stíhá jedna rána za druhou. Rodinu připraví o veškerý majetek, roky dospívání tráví Natalia v bezútěšném světě za železnou oponou, její rodiče jsou označeni za nepřátele režimu a jsou pronásledováni. Jediným únikem před krutou realitou se jí stane hra na klavír a komplikovaná láska. Zamiluje se do dlouholetého otcova přítele, ženatého Viktora, který po změně režimu získal vysokou funkci. Nezapomněl však na staré přátele a snaží se rodině pomoci. Vzápětí však z jejich života zmizí. Po deseti letech se Natalia a Viktor náhodně potkají. Viktorovi se naskytne příležitost získat pro Natalii svobodu a uniknout z komunistického pekla. Natalia musí učinit bolestné rozhodnutí: zůstat v Bukurešti se svými milovanými adoptivními rodiči a mužem, kterého stále miluje, nebo využít šance, aby konečně žila svůj život a jednou provždy snad odhalila minulost.

Natalia pochází ze židovské rodiny, což se v roce 1941 i v Rumunsku ukázalo jako obrovský problém. Rodiče nemají na vybranou. Buď nechají svou dcerku v domě a uprchnou a tím se možná zachrání všichni. Počítají totiž, že se o jejich krásnou malou dcerušku jistě někdo postará. Nebo budou utíkat s ní, v tom případě je veliká pravděpodobnost, že je chytí a všechny zastřelí. Je to pro ně neskutečně těžké rozhodnutí, ale v podstatě nemají na výběr. Holčičku posléze objeví žena a odvede ji do sirotčince. Tam však Natalia nemusí zůstat dlouho. Adoptuje ji bohatý pár Despina s Antonem, kterým se nedaří mít vlastní děti. Nataliu milují a ona se má s adoptivními rodiči jako v ráji. Zbožňuje hru na klavír. Bohužel válečná léta se podepíší i na této rodině a poválečný komunistický režim ještě více. Rodina přijde o celý svůj majetek. Natalia prožívá krušné chvíle, navíc je ještě nešťastně zamilovaná. Nakonec musí v jedné vypjaté situaci učinit velice těžké rozhodnutí, na kterém však bude záviset celá její budoucnost.


Přestože mi kniha přišla tak trošku rozvláčněji psaná, jsem moc ráda, že mi ji Fortuna Libri poskytla k recenzi. Období druhé světové války mě zajímá, ráda si přečtu různé pohledy a také příběhy z různých zemí. Tady navíc jsme se v příběhu dostali ještě do období komunismu, za železnou oponu a to bylo pro mě také hodně zajímavé. Příběh z velké části autentický, vzadu v knize najdete i fotografie pravé „holčičky“ a její adoptivní rodiny.

Já knihu k přečtení můžu určitě doporučit, jen musí čtenáři počítat s tím, že děj plyne tak nějak pomaleji, rozvláčněji. Ovšem je velice zajímavý.

O autorce: 
Roxanne Veletzos se narodila v Bukurešti, později se s rodiči přestěhovala do Kalifornie. Už jako teenagerka psala povídky. Jejím hlavním zdrojem bylo dětství strávené v Rumunsku. Pomáhalo jí to se začlenit do nového prostředí. Postupem času se za občasného psaní stala vášeň. To ji vedlo i k rozhodnutí studovat žurnalistiku na kalifornské státní univerzitě v Northridge. Studium úspěšně uzavřela bakalářskou zkouškou.



Hodnocení: 82%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Fortuna Libri. Knihu zakoupíte zde.

úterý 16. dubna 2019

Poprvé jsem otevřela – Pokrevní pouta a Hluchavky


Krásný slunečný den, přátelé :)

Sice tady mám článek z rubriky „poprvé jsem otevřela“, ale knihy mám už přečtené. Vůbec nestíhám psát a upřímně jsem teď neměla ani nejmenší náladu. Mám neschopenku, ale to by mě ani tak neomezovalo, ale ještě mi muže o víkendu odvezli do špitálu se zlomeným ramenem, takže to mě spíš dost vystresovalo a zbavilo nálady na cokoliv. Už je ale po operaci od včera, tak se mi elán začíná vracet.

středa 10. dubna 2019

Knižní přírůstky – březen 2019

Krásný podvečer, přátelé :)

Dnes mám pro vás článek o březnových přírůstcích. Minulý měsíc mi přibylo celkem devět knížek. Tři knihy mi přišly v rámci recenzních spoluprací, pět jsem si jich koupila a jednu jsem dostala jako dárek.

neděle 7. dubna 2019

RECENZE – Smrtící tajnosti

Autor: Robert Bryndza
Překlad: Kateřina Elisová
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 384
ISBN: 978-80-271-0592-2

Anotace:
Jednoho mrazivého rána nalezne po probuzení matka svou dceru v kaluži krve a zmrzlou na malé předzahrádce. Kdo mohl provést takovou věc – zavraždit oběť na prahu jejího vlastního domu, ještě k tomu na Štědrý večer?
Po posledním, velmi bolestném případu se Erika Fosterová cítí zranitelná, ale nakonec se rozhodne, že se ujme i tohoto vyšetřování. Jakmile začne pracovat, objeví zprávu o útocích ve stejné, dosud poklidné čtvrti Londýna. Všechny spojuje jeden detail – oběti byly napadeny černě oblečenou postavou s nasazenou plynovou maskou…

Krásná mladá dívka je nalezena mrtvá ráno po Štědrém dnu na prahu vlastního domu. Tělo je přimrzlé v tratolišti krve. Případu se ujímá Erika Fosterová se svým týmem. V Londýně se objevuje tajemná postava v černém s plynovou maskou na obličeji, která přepadává muže i ženy. Nechává je však na živu. Stojí za vraždou tanečnice burlesky on? Měl nějaký důvod tuto dívku zabít, přestože ostatní přepadené neusmrtil? Nebo je pachatelem úplně někdo jiný a padouch s maskou mu jen přihrál trumf do karet?
Do práce se po zranění vrací detektiv Peterson a Erika je z toho značně nervózní. Jejich osobní vztah se stále úplně nevyřešil. Důležitý úkol dostává Mossová, když Erika odjede pečovat o otce svého mrtvého manžela. Mossová na určitou dobu přebírá vedení případu a dostává se do velmi složité situace. Je velmi ráda, když se Erika vrací a velící otěže opět přebírá do vlastních rukou.


Robert Bryndza mě stále baví, přestože tvoří tak trochu podle zajeté šablony. Začátek této knihy mi hodně připomněl Dívku v ledu. Jeho knihy jsou však čtivě a svižně napsány, že se pokaždé těším na další novou. Beru je jako oddechovější detektivky, přestože autor dokáže být také pěkně drsný a krve v jeho příbězích neteče málo, o různých úchylkách nemluvě. Eriku jsem si postupem času oblíbila, její postava se vyvíjí a s ní i životy dalších členů týmu, tudíž je opravdu dobré, číst sérii od prvního dílu. 

Smrtící tajnosti z mého pohledu nepřekonaly Do posledního dechu, ovšem bavily mě více než předchozí díl Chladnokrevně. Fanoušci série jistě už novinku nedočkavě přečetli a vám ostatním, kdo jste ještě autora nezkusili, doporučuji, jděte do toho.

Knihy mají dokonalé obálky, které k sobě skvěle ladí a v knihovně vypadají božsky.

O autorovi:
Robert Bryndza je britský autor žijící trvale na Slovensku se svým manželem Jánem. Jeho kniha, Dívka v ledu (The Girl in the Ice), které se již prodalo přes milion výtisků, byla označena jako The Wall Street Journal a USA Today bestseller.
Jedná se o první díl poutavé série s vyšetřovatelkou Erikou Fosterovou. I pokračování Noční lov (Night Stalker), Temné hlubiny (Dark Water), Do posledního dechu (Last Breath), Chladnokrevně (Cold Blood) a Deadly Secrets se drží na předních příčkách prodávaných knih.
Kromě této série je Robert Bryndza taktéž autorem romanticky a humorně laděných zahraničních bestsellerů. Více o autorovi je možné se dočíst na webových stránkách robertbryndza.com, Twitteru @RobertBryndza či na Facebooku a Instagramu.

Hodnocení: 87%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Grada/Cosmopolis. Knihu zakoupíte zde.

sobota 6. dubna 2019

RECENZE – Údolí naděje

Autorka: Elizabeth Haran
Překlad: Bohumila Kučerová
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 336
ISBN: 978-80-7543-823-2

Anotace:
Matyldiny sny o rodinném štěstí vezmou za své, když na zásnubní hostině ztropí její opilý otec nečekaný skandál. Dosud vážená rodina je najednou přetřásána na veřejnosti a zostuzená dívka prchne z města do tichého vnitrozemí. V zapadlé vesnici nepotká nikoho, komu by se mohla vyplakat na rameni, proto svou bolest svěří papíru. Vůbec netuší, do jaké pasti se dostane, když se z knihy stane bestseller.

S Matyldou se rozchází snoubenec po tom, co Matyldin otec způsobí skandál na zásnubní hostině a celou rodinu zostudí. Bradly a především jeho otec si myslí, že by sňatek s Matyldou nebyl úplně vhodný začátek pro rozjezd jeho kariéry. Matylda je nešťastná a její excentrický otec nechápe, co vlastně tak strašného provedl. Matylda v podstatě utíká z domova, aby unikla zájmu bulváru o jejich rodinu a smířila se s rozchodem. Uchýlí se do malého městečka, kde hodlá najít klid. Rozhodne se své starosti a splíny svěřit papíru. Když se z toho vypíše, určitě se jí uleví. Nehodlá psát knihu a už vůbec ji nějakému nakladateli nabízet. Občas se ale stane něco, co vlastně neplánujeme. Kniha vyjde pod pseudonymem a k Matyldinu zděšení se z ní stane bestseller. Co když někdo odhalí, že Útěk od lásky napsala ona? Co když jejich blízcí Matyldinu rodinu v knize poznají? Matylda musí opět prchnout z domova. Tentokrát odjíždí do Modrých hor, kde se ubytuje v penzionu s překrásnou zahradou. Stráví zde nějakou dobu a bude doufat, že se poplach kolem knihy uklidní a nikdo její autorství neodhalí.


Autorka mě loni nadchla svou knihou Za jasné noci, a tudíž jsem se na letošní novinku hodně těšila. Údolí naděje však pro mě byl dost takový jednodušší, naivní příběh, zkrátka červená knihovna. Naštěstí do děje autorka zakomponovala i dobrodružnou linku a trošku tak tu pohádkovou romantiku okořenila. Také mám ráda Elizabethtiny popisy krajiny a přírody. Do Austrálie se jistě nikdy nepodívám, takže tyto její pasáže, kterými čtenáři přibližuje exotiku své tuzemské krajiny, moc ráda čtu. 

Pokud tedy hledáte oddechový příběh plný romantiky, trošky dobrodružství, odehrávající se v krásném prostředí Austrálie, bude pro vás Údolí naděje ta správná volba.

Velký palec nahoru dávám obálce, je překrásná, moc se povedla.

O autorce:
Elizabeth Haran pochází ze Zimbabwe, rodina později přesídlila do Velké Británie a odtud do Austrálie. Dnes žije autorka poblíž Barossa Valley v jižní Austrálii. Je vdaná a má dva syny. Literární tvorbě se začala věnovat až po třicítce, předtím prošla profesí modelky, byla rovněž majitelkou zahradnictví a starala se o výchovu dětí. V románech vykreslila milovanou Austrálii a její obyvatele v nejrůznějších podobách.

Hodnocení: 80%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Alpress. Knihu zde můžete zakoupit.