čtvrtek 30. března 2017

Recenze – Čas zapomnění

Autor:                         Sharon Guskin
Překlad:                    Radovan Zítko
Nakladatelství:       Ikar
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:             352

Váš čtyřletý syn má vzpomínky na věci, které nezažil a chce zpátky k mámě...
Jiné, než jste vy.

Anotace:
Strhující a dojemný román o naději, že je možné přemoci smrt, ztrátu a zapomnění. Noe je chytrý čtyřletý chlapec, ale přesto je z něj jeho maminka Janie zoufalá. Její syn tvrdí, že jeho matkou je někdo jiný, na svůj věk má nepochopitelně rozsáhlé znalosti a nevysvětlitelný strach z vody. Po řádce specialistů, kteří si s Noemem nevědí rady, se Janie nakonec rozhodne navštívit dr. Andersona, odborníka na reinkarnaci a život před životem. Doktor Anderson dokončuje na toto téma knihu a v Noemovi vidí poslední důležitý kousek skládačky. Pátrání je zavede až před dveře ženy, jejíž syn se už sedm let pohřešuje…

Malý Noe žije sám s maminkou Janie v malém domku. Tatínek se jaksi nekoná a zdá se, že naopak maminky se vyskytují v Noemkově životě dvě. Proč by jinak Noe tak často toužil „po té druhé mamce“? Jde však o realitu? 
Chlapec má každou noc těžké noční můry, má pocit, že se topí. Trpí fobií z vody a vypráví o zvláštních situacích, které prý zažil. Janie však ví, že to není možné, že nic z toho neprožil. Nepomůže ani psychiatr a Janie je zoufalá. Vidí, jak se Noe trápí a ona mu nedokáže pomoct. 
Potom se objeví doktor Anderson, který se ve své vědecké práci zabývá reinkarnací. Janie to bere jako poslední východisko, jak Noemkovi pomoci od jeho děsivých nočních můr. 
Nepodíval se na ni. Tiše si plakal do kolen. „Chci domů.“ Tohle říkal v okamžicích, kdy cítil bolest, už od svého batolecího věku. Byla to jeho první celá věta. Vždycky mu odpovídala stejně:
„Jsi doma.“
„Chci svou mámu.“
„Jsem tady, miláčku.“
Podíval se stranou. „Tebe ne. Chci svou druhou mámu.“
„Já jsem tvoje maminka, zlato.“
Otočil se. Zkormouceným pohledem se jí zadíval do očí.
„Ne, nejseš.“
Zamrazilo ji. Vnímala se jako z dálky, jak stojí nad třesoucím se chlapcem ve strašidelném světle falešných hvězd. Dřevěná podlaha byla pod jejími chodidly drsná, dírami po sucích se dalo propadnout, jakoby mimo čas.
„Ale jo. Tvoje jediná.“
„Chci tu druhou. Kdy přijde?“
Musím říct, že jsem z této knihy tak trochu nešťastná. Velmi jsem se na ni těšila, ale nenaplnila tak docela má očekávání. Téma reinkarnace je bezpochyby zajímavé a neotřelé, ovšem zpracování příběhu mi úplně nesedlo. 

Ústřední příběh se pochopitelně točí kolem Noemka a jeho zvláštních zážitků. Snad z minulého života?

Další kapitoly se okrajově věnují doktoru Andersonovi. Nejenom jeho práci, ale také osobnímu životu, který momentálně dává Jerrymu hodně psychicky zabrat. 

A poslední část věnuje autorka Denise, matce chlapce, o kterého před lety přišla. Nevrátil se od kamaráda, a nikdy se ani nenašlo jeho tělo.

Kapitoly jednotlivých postav se v románu střídají. Dále jsou do knihy zapracovány příběhy z Andersonova vědeckého výzkumu, týkající se reinkarnace. A právě tyto příhody mě tak nějak moc nebavily. Možná by stačil jeden, dva, pro dokreslení děje. Přišly mi v podstatě hodně podobné a docela mě rušily ve vnímání Noemkova příběhu.

Zkrátka jsem se s knihou dost prala. Nejsem člověk, který tvrdí, že je reinkarnace nemožná, protože co my víme, co je mezi nebem a zemí. V těchto soudech bývám opatrná. Takže pro mě bylo toto téma velmi zajímavé, ale ke konci knihy mi přišel příběh čím dál méně uvěřitelný. Obsahoval pasáže, při kterých mi bylo až do pláče a mrazilo mě, potom ale také části, které mi přišly trochu přitažené za vlasy. Takže jsem celkově z knihy rozpačitá. Netvrdím, že je špatně napsaná, jen mně konkrétně prostě úplně nesedla. 

Přestože já sama nejsem z knihy úplně nadšená, zkuste si ji VY přečíst. Pokud nejste zapřísáhlí realisté, a nad reinkarnací jste třeba někdy přemýšleli, pusťte se do knihy a udělejte si svůj názor. Možná vám příběh sedne víc než mně. Námět je rozhodně originální, neotřelý. Snad jsem jenom já sáhla po knize v nevhodnou dobu.

O autorce: 
Sharon Guskinová píše a produkuje dokumentární dramata. Téma ke svému debutu našla poté, co pracovala v uprchlickém táboře v Thajsku a později jako dobrovolnice v hospicu. Má tituly z Yale a Kolumbijské univerzity. Žije v Brooklynu s manželem a dvěma syny.






Hodnocení: 75%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji společnosti Euromedii Group a Lucii van Koten
Knihu můžete objednat zde.

10 komentářů:

  1. Musím mít, tohle je prostě moje parketa. Chápu tvoje pocity, ale já čím dál tím víc vím, že ji musím mít. Miluji toto tema. ��

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě to téma moc zajímalo, Noemkův příběh mě bavil, ale prostě to zpracování a to ostatní kolem mi to nějak narušovalo, nevím. Prostě nevím pořádně, proč mi to úplně nesedlo. A hodně mě to mrzí zrovna u této knížky.

      Vymazat
  2. Tato kniha mě láká. Takže je určitě zkusím a uvidím, jak bude působit na mě :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Tahle kniha mě svým způsobem sice láká, ale nevím nevím, zda si ke mně někdy cestu najde... Díky za recenzi, Šári, povedená jako vždy :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Třeba jednou ano, Kristý, kdo ví :) A děkuji ♥

      Vymazat
  4. Moc hezká recenze. Podle anotace bych knihu hned brala, ale po přečtení tvého hodnocení už si nejsem tak jistá.
    O všem? Ovšem!


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, pokud tě téma zajímá, přečti si ji, třeba tě zpracování osloví víc než mě. Ve své podstatě je to skvělý příběh :)

      Vymazat
  5. Pf, tyhle témata knih vůbec nejsou pro mě, rozhodně bych si ji nekoupila.
    Ale hezky napsaná recenze :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Samozřejmě toto téma není úplně pro všechny :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥