RECENZE – Klub zabijáků

Originální název: The Killing Club

Autor: Paul Finch

Překlad: Zuzana Pernicová

Nakladatelství: Domino

Rok vydání v ČR: 2017

Počet stran: 448

ISBN: 978-80-7498-226-2

„Že po někom jdeš, ještě zdaleka neznamená, že on nejde po tobě.“

Anotace:

Pro detektiva Marka „Hecka" Heckenburga to byl nejprve obyčejný pracovní den. Právě vyšetřoval tři vraždy na severovýchodě Anglie, když k němu doputovala zpráva, že z ostře střežené věznice uprchl Magor Mike Silver, šéf rozprášeného Klubu sympaťáků. Trasu jeho útěku vyznačila zkrvavená těla zabitých policistů.

Ale to ještě není všechno, co se má Heck dozvědět. Ještě se bude vraždit dál. Z celé Anglie přicházejí zprávy o krutě mučených a morbidně zavražděných lidech. Zdá se, že Klub se pustil do toho, čemu se v hantýrce podsvětí říká čištění: čistí zemi od všech, kteří s jejich kriminálním podnikáním mohou mít jakoukoli spojitost.

Policie okamžitě vyhlásí masivní pátrací akci a Heckenburg ani na okamžik nepochybuje, že se na ní bude podílet. Mýlí se. Bez jakéhokoli vysvětlení je postaven mimo službu. Heckovi se to nelíbí a zuby nehty se brání. Hodlá jít po gaunerech z Klubu, přestože oni se zároveň rozhodli jít po něm...

Mark Heckenburg jde opět z případu do případu. Přivede ke konci jedno pátrání a okamžitě skáče do dalšího. Jeho soukromý život se rovná nule, ale on to tak v podstatě chce. Možná, aby zaměstnal myšlenky a nemusel se svým vlastním životem zabývat.

V tomto pátrání však není příliš vítán, účast ve vyšetřování je mu přímo výslovně zakázána, protože byl na případu Sympaťáků v minulosti zainteresován, a je postaven mimo službu. Jenže to by nebyl Heck, aby vydržel sedět s rukama v klíně a čekat, až se to bez něj vyřeší. Navíc, když Sympaťáci vraždí jednoho člověka za druhým jako nějaká teroristická jednotka a je jim jedno, zda jde o policisty, civilisty či pro ně konkrétně nebezpečné osoby - bývalí klienti. Přes výslovný zákaz nadřízených se do pátrání Heck vměšuje a Sympaťáky pronásleduje.

Nečetla jsem první díl série Stalkeři, na který Klub zabijáků vlastně volně navazuje. Nemůžu říct, že by mi to vadilo pro pochopení děje, to vůbec ne, jde v podstatě o samostatný příběh, ale možná bych víc pochopila Heckovu vervu vrhat se do případu téměř bez rozmyslu a po hlavě, kdybych věděla, co tomu všemu předcházelo. Jinak jak jsem byla nadšená ze Znesvětitele, zde moje nadšení poněkud ochladlo. Příběh na mě byl příliš akční, honičky a přestřelky stíhaly jedna druhou a na konci mi to už přišlo vše zbytečně protahované, klidně bych několik desítek stran osekala. Musím se přiznat, že posledních asi šedesát stran jsem přečetla už úplně bez zájmu a byla jsem ráda, že jsem se dostala na konec. Heck přežil situace, které by snad přežil jen nesmrtelný hrdina, a to mi také docela vadilo. Zkrátka za mě tento díl série byl dost přitažený za vlasy a všeho moc škodí. V knize najdete také několik opravdu nechutných pasáží, zřejmě měl autor potřebu zde šokovat za všech okolností.

Knize neupírám čtivost, to určitě ne, Paul Finch psát umí. Ale na mě to bylo prostě přehnané a těžko uvěřitelné. Doporučuji čtenářům, kteří si libují v akcích, kteří mají rádi hodně zběsilé dějové tempo, kterým nevadí občas neuvěřitelné situace. A myslím, že knihu ocení více mužské čtenářské publikum.

O autorovi:

Paul Finch býval policistou a novinářem. Postupně obě profese pověsil na hřebík, ovšem jen proto, aby je přetavil v profesi novou: stal se spisovatelem a scenáristou. (Měl koneckonců na co navázat, poněvadž jeho otec Brian Finch byl jedním ze spoluscénaristů Coronation Street, britského televizního kultu ze šedesátých let.)

Na svém autorském kontě má dnes Paul Finch několik epizod slavného slavného seriálu Poldové, podílel se i na kultovním sci-fi fenoménu Doctor Who.

Největší slávu si však vydobyl svými thrillery, zejména sérií s ústřední postavou Marka Heckenburga, jejímž prvním dílem, nazvaném pragmaticky Stalkeři, představujeme Paula Finche také českému čtenáři.

Hodnocení: 78%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Domino. Knihu zde můžete zakoupit.