pondělí 20. června 2016

Recenze - Pravidlo průšvihu

Autorka:                    Petra Vernerová
Nakladatelství:      Alpress
Edice:                         Klokan
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:             208

Anotace:
Evě se blíží čtyřicítka a nemůže si stěžovat. Chystá velkou oslavu, hýří plány a těší se, že teď to v jejím životě bude ještě velkolepější než dosud. Jenže opak je pravdou, najednou to jde od desíti k pěti: stabilní vztah ztrácí stabilitu, podnikání se spíš hroutí. Eva nerada zjistí, že její život je plný problémů. Ale má optimistické heslo: Po každém průšvihu přijde něco hezkého.


Hlavní postava románu Pravidlo průšvihu se nejmenuje Eva, jak se omylem píše v anotaci, nýbrž Marie. Vede z domu účetnictví a žije s Borisem, který se na povrch prezentuje jako ředitel školy bez poskvrnky a báječný otec, ovšem skutečnost je jiná. Vnímají ji všichni kromě Marie, která žije několik let poněkud zaslepeně.
 
Každých čtrnáct dní s nimi sdílí domácnost Borisovy dvě děti, které má ve střídavé péči. Berušky, trpaslíci, vdolečci ... Jak je láskyplně oslovuje Marie. Miluje Bělu a Adama, jako by byly její vlastní. Svého vlastního dítěte se už nejspíš nedočká, protože Boris se právě nehrne k tomu, aby se stal opět otcem. Boris se totiž ve skutečnosti poslední dobou, vlastně už hodně dlouho, nehrne vůbec k ničemu, co se týče rodiny. O děti se výhradně stará Marie. Boris si libuje v alkoholu a svých aktivitách, které skrývá za různé pracovní povinnosti. Jednoho dne Marie dostane zprávu, že z účtu neodešla platba za telefon pro nedostatek prostředků. Marie zjistí, že nešlo jen o jednu platbu. Boris, místo aby na účet zaslal svou část peněz na provoz domácnosti, navíc určitý obnos z účtu ještě vybral. 

A Marie začíná konečně odhazovat růžové brýle. Boris na víkend údajně odjede na školení, ale ona už mu nevěří. Skládá si různé střípky událostí posledních týdnů a měsíců a začíná konečně vše vidět jasně. Kdy se vůbec Boris tak změnil? Kdy propadl alkoholu a začal zanedbávat ji i svoje vlastní děti? Jak to, že to neviděla dřív, když všichni okolo, kamarádky i matka jí to dávaly dost jasně najevo? Navíc se už asi nikdy nedočká vlastního dítěte...
Marie se konečně rozhoupe a sbalí Borisovi kufry, zatímco je na onom důležitém školení. Tedy vlastně pytle... 

Na dno pytle letí Borisův oblíbený polštářek, kterým si podkládá hlavu při čtení. Hodinky, šup, naštěstí přistály na měkkém. Jsem vlastně ohleduplná, kamaráde, říkám si s nadhledem. Taky bych ti nemusela dát nic. Nebo všechno vyhodit. Nebo všechno roztřískat.
Začíná mě to bavit. Občas si utřu vzteklou slzu, ale neztrácím tempo. Beru všechno, co vidím, co najdu v přihrádkách a na policích, sklízím ty přezrálé plody našeho vztahu a házím je rovnou na kompost, i když původně mi měly osladit celý život.
Čert tě vem, Borisi.
Postupně ve mně přes zoufalství přebublá spalující, nelítostný vztek. Ach bože, s jakou rozkoší cpu do pytlů čisté oblečení dohromady s věcmi vytaženými z prádelního koše, chuchvalce textilu, zmačkané a smotané do koule, k špinavým ponožkám a boxerkám naházím teplé pulovry, džíny a pyžama a bundu a do dalšího pytle nasypu cédéčka a boty a navrch pár knih a batoh, tenisky...
Zakážu si udělat pauzu. Nechci váhat.

Pravidlo průšvihu je klasický román ze života, nic neotřelého, co by už někdo nenapsal, ale četl se mi dobře. Marie mi sice nebyla dvakrát sympatická, nejspíš i díky svému velmi kladnému vztahu k vínu, kterého vypila v průběhu příběhu na můj vkus až příliš. Ale je pravda, že bez problémů své povinnosti v životě zvládala, nikde se neválela opilá a podobně. Přesto mi jako kladná hrdinka moc nesedla svým naturelem.

Jak jsem zmínila, námět není originální, podobných příběhů už bylo napsáno spoustu, ale autorčin styl mě bavil. Píše s lehkostí, vtipem, nebojí se sarkasmu a někdy je až cynická. Nejde o žádnou červenou knihovnu. Jako oddechovou četbu po náročném dni určitě můžu s klidným svědomím doporučit

Obálka knihy je líbivá, řekla bych. Alespoň mně padla do oka hned. Zde určitě platí, že v jednoduchosti je krása.

O autorce:
Petra Vernerová pracuje jako redaktorka a je autorkou dvou vlastních knih „tak trochu ze života“. Přiznává, že je komplikovaný Štír, se kterým vydrží jen Marťani a kočky. Má dceru, dvě vnoučata, jimž všem geny zděděné po ní dávají dost zabrat. Jakou svou nejoblíbenější četbu uvádí Atlas zvířat a jako koníčky chůzi a jídlo. Miluje Prahu i s jejími sídlišti a taky České středohoří a Louny s okolím. Třetí knihu v pořadí napsala pro svoji matku, která je na ni hrdá, což dokazuje, jak silná je to žena.

Hodnocení: 4/5


Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress. Knihu zde samozřejmě zakoupíte.



20 komentářů:

  1. Vypadá to jako super oddychovka, díky za další tip ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alčo, četla se fakt moc dobře, večer jsem začala a ráno dočetla :)

      Vymazat
  2. To je docela zajímavá knížka :) Myslím, že si ji zakoupím na dovolenou, oddychovka je potřeba :)
    Katy

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě doporučuji, četla se mi skvěle :) A na dovču ideální :)

      Vymazat
  3. Děkuji za doporučení, recenze se ti moc povedla :)

    OdpovědětVymazat
  4. Tuhle knihu vidím poprvé a jako oddychová četba, proč ne. Pěkná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a jako oddechovku určitě doporučuji :)

      Vymazat
  5. Hezká recenze. Knížku si přidám do seznamu, mám takové tušení, že by se mi mohla líbit :)
    Kateřina

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Káťo, díky a myslím, že se ti líbit bude :)

      Vymazat
  6. Když jsem četla anotaci, tak jsem si řekla, sakra, vždyť takhle začíná skoro každá hollywoodská zamilovaná komedie, ale na druhou stranu je fajn, že si u takových knih člověk může odpočinout a vypnout :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Když si teď zpětně přečtu anotaci, nehledě na to, že je trošku zmatená, i co se týče popleteného jména, ale připadá mi, že je to anotace na úplně jiný příběh. Tato kniha nemá s romantickými slaďáky naštěstí nic společného. Naopak je i vtipná a čte se opravdu moc dobře.

      Vymazat
  7. HA!! oddechovka na leto na deku- dik za tip :-)

    OdpovědětVymazat
  8. vypada to na idealni letni oddechove pohodove zenske (tolik pridavnych jmen :-D) cteni. diky za tip :)

    OdpovědětVymazat
  9. Myslím, že přítelkyně bude z knihy nadšená! Díky za typ! Fakt oceňuji knižní blogy jako je ten tvůj. Vždycky najdu dobrý typ na dárek pro moji lepší polovičku ... ke knize ještě dostane program na zpracování financí v domácnosti do PC: "Hlídám si" (viz http://darkmoon-soft.cz/software-pro-domacnos/)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mám vždycky radost, když se dozvím, že se někdo u mě opravdu inspiroval :) Děkuji za milý komentář :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥