pondělí 26. června 2017

Recenze – Do tmy

Autorka:                     Anna Bolavá
Nakladatelství:        Odeon
Rok vydání v ČR:    2015
Počet stran:               227


Kniha Do tmy české autorky Anny Bolavé získala ocenění Magnesia Litera 2016 v kategorii próza.

Anotace:
Příběh osamělé, nemocné ženy, která většinu života zasvětila sběru, sušení a odevzdávání léčivých rostlin, má od počátku nádech apokalypsy. Děj se posouvá kupředu pomocí detailně propracovaného „plánu sběru“. Konstantou je pak úterý, výkupní den, kdy hrdinka nedočkavě navštěvuje výkupnu.
I přes pomalé, zdánlivě nevzrušené tempo probublává pod hladinou podivný neklid. Rafinovaný styl nás kapitolu po kapitole vtahuje hlouběji: hlouběji do staré půdy, hlouběji do prokletí sběru bylin.

Na knížku jsem se chystala celé ty dva roky od jejího vydání, ale konečně letos v květnu jsem si ji pořídila a teď konečně přečetla. Vůbec nevím, co jsem od knihy čekala. Ovšem já ale ani nedokážu přesně definovat, co jsem dostala. Nic podobného jsem totiž nikdy nečetla. Hlavní postavou je Anna, snad trochu šílená sběračka bylin a trochu překladatelka středního věku... Předpokládám. Zvláštní totiž je i to, že byť s hrdinkou strávíte téměř 230 stran, vlastně nic moc se o ní nedozvíte. Trpí blíže neurčenou, zjevně smrtelnou nemocí, která „začíná od nohou“, v podstatě nejí a přežívá jen na prášcích proti bolesti. Přitom každé ráno vstane a vydává se na sběr bylin. To totiž miluje, ba je tím přímo posedlá. Sběr bylin ji drží při životě. Ponořit se do kvetoucích rostlin a vdechovat jejich vůni, poslouchat šustění listů, tím žije a dochází uspokojení. Přežívá vlastně myšlenkou na každé úterý, kdy se byliny vykupují. To potom naplní káru pytli plnými sušených rostlin, káru zapojí za kolo a vyráží do výkupny. Nedostane sice nikdy víc než pár korun, ale pro peníze to Anna přece nedělá. Jen pro ten pocit dobře odvedené práce. Aby ani rostlinka nepřišla vniveč.


Vůbec nevím, co dál o knize napsat. Je to vážně zvláštní příběh. Dočtete a nevíte, jestli to bylo celé pravda, či jen nějaký sen či výplod choré mysli hlavní hrdinky.  Anna totiž psychicky úplně zdravá rozhodně není. Přesto vás nějakým způsobem kniha k sobě poutá, a pokud se do ní začtete, nepřestanete, dokud nedojdete konce. Zvláštní, zmatené, magické. Zmatená je asi i moje recenze, ale nějak se mi nedaří něco souvislého k této knize vyplodit. Přesto ji doporučuji, protože je prostě jiná, zvláštní, neotřelá. Určitě nebude pro každého, to je víc než jasné. Mě ale svým způsobem bavila, i když ani teď nevím, jak to vlastně celé bylo. Možná ani autorka by mi nedokázala konkrétně odpovědět. A možná právě to je na knize tak poutavé. Tápete, nevíte. Paradoxně se to líbilo mně, čtenářce, která nevyhledává neuchopitelné a nedovysvětlené příběhy s otevřenými konci. Možná ta omamná vůně bylin si mě k sobě připoutala. Autorka píše totiž opravdu sugestivně. Její popisy krajiny, přírody, sběru bylin jsou tak živé, že se sami ocitáte na louce mezi kvetoucími rostlinami. A co Marcela s Miluškou? Jsou to reálné postavy anebo vlastně vůbec neexistují? A návštěva nesnesitelného tchána v domově seniorů, která skončí zkrvaveným oblečením a hlubokou ránou v ruce? Za to přece nemůže přeslička... Anna tápe, ale nevzpomíná si.

Snad nejste z mé recenze zmatení víc, než já ze samotného příběhu. Kdo četl, jistě mě pochopí a kdo ne, třeba právě dostane chuť na nevšední příběh, tak trochu postavený mimo realitu. Ano, možná z něj až trochu dýchá magický realismus. Prostě Annu Bolavou zkuste a posuďte sami, jestli získala oprávněně ocenění Magnesia Litera. Já za sebe říkám ANO. Čím víc totiž nad knihou přemýšlím, tím víc se mi Anna dostává pod kůži.

O autorce:
Anna Bolavá (1981) se narodila a vyrostla v jižních Čechách. Po studiích na FF UK v Praze krátce pracovala v Ústavu pro jazyk český, nyní je zaměstnaná jako stomická poradkyně. Roku 2013 se představila básnickou sbírkou Černý rok. Za román Do tmy (2015) získala o rok později Magnesii Literu. Úryvek z prózy byl Českými centry vybrán do Překladatelské soutěže Susanny Roth, které se zúčastnilo 134 bohemistů ze 13 zemí. Román postupně vyjde v pěti jazycích.




Hodnocení: 85%

Pokud máte chuť si knihu zakoupit, zde se podívejte, kde ji seženete nejlevněji.

Těším se, až se dostanu k autorčině novince Ke dnu. A také se těším na vaše komentáře. Napište mi, jestli jste knihu četli a jak na vás zapůsobila. Moc mě to zajímá.

Vaše Šárka ♥

6 komentářů:

  1. Už jsem o ní kdysi četla něco podobného, jak to vidíš ty, a trochu mě to odradilo, nicméně pořád mě ta knížka láká. Navíc, když už je volné pokračování... Takže je velká pravděpodobnost, že si ji časem stejně přečtu :) Také trošku zmatený komentář :) :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky tomu pokračování jsem se k ní konečně dokopala :D A nelituji. Hodně zvláštní, ale má to něco do sebe. Je to fakt knížka, která se strašně špatně popisuje. A vlastně i doporučuje. Někdo bude totiž nadšený jako já a někoho to bavit nebude vůbec. Musí se to zkusit :)

      Vymazat
  2. Tak teď upřímně nevím, zda do knížky jít... Je to můj rest, chystala jsem se, ale... Já jsem čtenář, co má rád příběhy, které jdou od A do B, které se uzavřou a nad kterými nemusím - ne přemýšlet, to mě samozřejmě baví - ale bádat. Bádat nad tím, jak to celé bylo vlastně myšlené. Annu Bolavou si tedy zatím uložím "na později" a snad někdy se s ní setkám a třeba se mi zalíbí. Díky za přínosnou recenzi, Šári! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ona ta kniha je vážně zvláštní. Ona i ukončená snad svým způsobem je, ale prostě člověk si o tom může myslet cokoliv. Třeba na ni jenou dostaneš chuť a přečteš si ji :)

      Vymazat
  3. Náhodou to Šárko je zajímavá recenze, protože vlastně trochu provokuje. Mám si knihu sehnat, mám ji číst, bude mne vůbec zajímat, dočtu ji, není teda vlastně celá zmatená? No, měla bych si asi nejspíš udělat svůj vlastní úsudek - takže přečíst... Také jsem nyní dočetla knihu (recenze bude na blogu za pár dní), o které jsem si myslela, že mne zřejmě bavit moc nebude a nakonec jsem se těšila na každou stránku, další kapitolu a mám ji docela ještě teď v hlavě. To jsou ty zvláštnosti u každé knihy, kterou člověk vezme do ruky :o).
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, moc děkuji za komentář. Někdy to tak dopadne, kniha, nad kterou třeba člověk pochybuje, nadchne, a naopak očekávaná pecka zklame na plné čáře. Řekla bych, že kniha nadchne čtenáře, kteří rádi pracují se svou fantazií, myšlenkami a nepotřebují mít vše úplně jasně a stroze nalinkované. Měj se krásně :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥