Autorka: Tamara McKinley
Překlad: Soňa Tobiášová
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 304
ISBN: 978-80-7543-981-9
Anotace:
Christy už dlouho toužila vrátit se z australské Tasmánie do rodného Skotska. A nyní se po boku své dcery a vnučky skutečně vydá na cestu. Ty ale po čase zjistí, že Christyina minulost je mnohem temnější, než si vůbec dokázaly představit, a že návrat oživí hořké vzpomínky, které navždy změní jejich životy.
Hlavní hrdinkou románu je pětašedesátiletá Christy. Většinu svého života žije v Tasmánii, kde je sice spokojená, ale stále touží vrátit se do rodného Skotska. Ví, že pokud se tam vydá, že vzhledem k věku už to bude naposledy. Rodině se její nápad příliš nezamlouvá. Nakonec navrhne její vnučka Kathryn, že babičku na její cestě doprovodí. S tím nesouhlasí její matka, Christyina dcera Anne. Bere svou matku jako nezodpovědnou ženu, která si vymyslela bláznivý nápad cestovat přes kus světa, tudíž má strach o Kathryn. Rozhodne se, že pojede tedy s nimi. Trojice žen se tedy vydává na dalekou cestu na ostrov Skye. Doma zůstávají muži, kteří musí zanedlouho řešit velice vážné problémy, které se týkají jejich rodiny. Vychází tak na povrch tajemství Christyiny minulosti a dochází k ohrožení vztahů a důvěry mezi členy rodiny.
Od autorky jsem četla prozatím tři knihy. Z jedné jsem byla naprosto nadšená, další dvě jsem brala jako lepší průměr, ale nesedla jsem si z nich na zadek. A mezi ně se zařadí i román Vzpomínky vyblednou.
Příběh je psán dost rozvláčně. Střídají se dvě místa, kde se děj odehrává, a sice Tasmánie a ostrov Skye. Místy se vracíme také do Christyiny minulosti. Hlavní postavy jsou vykreslené poměrně dobře. Především neskutečně protivná Christyina dcera Anne, kterou jsem měla několikrát chuť proplesknout. Mezi ní a matkou je nevyřčené tajemství, které jejich vztah už dávno velice narušil, proto se částečně Anne chová tak, jak se chová. Ale i v běžných situacích se chová nesnesitelně, a když dojde k nějakému problému, stává se z ní dokonalá hysterka. Christy i Kathryn mi byly sympatické, mužské osoby a jejich charaktery byly spíše upozaděny.
Pokud hledáte nenáročnou oddechovku, mohu román Vzpomínky vyblednou doporučit. Nečekejte však nijak převratný, svižný děj, vše se děje spíše rozvláčně, ale rozuzlení celého příběhu je zajímavé
O autorce:
Tamara McKinley se narodila 25. 2. 1948 v australském Launcestonu v Tasmánii. Od šesti let ji vychovávala babička. Později byla nucena jít do Anglie s babičkou, kde dokončila své vzdělání v dívčí škole v Sussexu a tam již zůstala. Její zkušenosti z dětství a trvalé vzpomínky na její úžasnou babičku a dvou mimořádných skvělých tet, tvoří převážně ve svých románech, které jsou z milované Austrálie. Do Austrálie se ráda vrací, aby tam hledala náměty nových děl.
Vychovávala tři děti v oblasti Eastbourne, začala psát psychologické thrillery, než se vrátí ke svým kořenům v podobě australských rodinných ság stanovených na pozadí vnitrozemí průkopníků. Její osm románů do dnešního dne jsou zveřejněny nejméně v 15 různých jazycích. Působila též v Německu, kde její knihy jdou rovnou do seznamu bestsellerů, s každým titulem prodeje přibližně 4 milióny výtisků. Její knihy jsou také populární ve Skandinávii, zejména ve Švédsku, kde její první sága, Matildy Poslední valčík byl zvolen knihkupci za román roku.
Nakonec se vdala za svou životní lásku z dětství a společně sdílejí dvě dcery, tři syny a šest vnoučat, která jsou rozeseta všude možně po světě.
Nyní žije a píše na jižním pobřeží Anglie, v Sussexu, ale každoročně cestuje do rodné země na podporu své práce, kde čerpá další atmosféru pro další psaní a též navštěvuje svého nejstaršího syna a její dva vnuky.
Hodnocení: 80%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress. Knihu můžete koupit zde.
A kterou bys tedy nejvíce doporučila? :)
OdpovědětVymazatČetla jsem čtyři a z nich se mi zatím nejvíc líbil Příslib naděje :)
VymazatŠkoda, že kniha nepatří mezi ty autorčiny "lepší" knihy. Podle toho, o čem je, a kde se odehrává mohla být zajímavá. :)
OdpovědětVymazatZajímavá určitě je, jen trošku rozvláčnější. Ale ono taky záleží, co komu sedne, co kdo má ráda :)
Vymazat