čtvrtek 26. listopadu 2015

Recenze: Kavárna na pláži

Autorka:                   Lucy Diamond
Překlad:                    Jana Vlčková
Nakladatelství:       Domino
Rok vydání v ČR:   2015
Počet stran:              384


Tady v zálivu je světlo až nepřirozeně jasné a moře se třpytí zlatými paprsky vycházejícího slunce. Cítila jsem se tu plná života.

Anotace:
Je vám přes třicet a lezou vám na nervy poznámky o tom, že byste se už konečně měla usadit? Nejste v tom sama!
Evie byla odjakživa černou ovcí rodiny. Coby nenapravitelný snílek představovala příliš velký kontrast ke svým dvěma úspěšným sestrám. Zkusila se prosadit jako herečka, fotografka a zpěvačka, ale všechny tři směry se ukázaly být slepými uličkami. Jediným solidním bodem jejího neuspořádaného života je přítel – svědomitý a spolehlivý Matthew. Možná je ale na Eviin vkus až příliš solidní, a tak se občas neubrání dojmu, že jí život protéká mezi prsty.

A pak zemře její milovaná teta Jo a v závěti Evii odkáže nečekané dědictví – kavárnu na pláži v Cornwallu. Evie se vydá na cestu plná odhodlání alespoň jednou v životě něco dotáhnout do úspěšného konce.





Evie je dvaatřicetiletá žena... jak ji nejlépe představit? Trochu svérázná osůbka s absolutním odporem ke všemu danému a stanovenému... Trochu snílek a trochu bordelářka, která rychleji mluví než myslí, její vyjadřování je místy dost břitké, ale to k ní zkrátka patří. Na druhou stranu je to milá dívka, velká sympaťanda s dobrým srdcem na pravém místě.

Po pěti letech končí její vztah s Matthewem. Eviina nejlepší kamarádka Amber prohlásí, že je to jedině dobře, protože se k sobě ani trochu nehodili. Evie zůstane z jejího tvrzení mírně rozpačitá, ale postupem času dává Amber za pravdu.

Před několika dny zdědila totiž po své milované tetě Jo kavárnu na pláži v Cornwallu. Všichni z rodiny ji nutí k prodeji nemovitosti, protože prý starat se o kavárnu nezvládne, jelikož má práci a domov v Oxfordu. Včetně Matthewa. Evie si ale umíní, že kavárnu na tak nádherném místě neprodá. Navíc tetu měla hodně ráda a nesmírně ji potěšilo, že jí teta natolik věřila a milovala, že právě  jí kavárnu odkázala. Nemůže a nechce ji zklamat. Po rozchodu s Matthewem se tedy vydá do Cornwallu, protože řídit kavárnu po telefonu opravdu nejde, navíc když nemáte spolehlivé zaměstnance. Amber se nabídne, že stráví několik dní s Evie a pomůže jí kavárnu opět postavit na nohy.

Není to samozřejmě vůbec jednoduché. Evie nikdy žádný podnik neřídila, v kuchyni se také zrovna moc otáčet neumí. Navíc lidé z blízkého okolí ji stále podezírají, že se chce kavárny zbavit a jsou velmi nepříjemní až zlí. Ale Evie se nevzdává, i když jí někdy pořádně docházejí síly. Amber se po několika dnech musí vrátit zpět do své práce a Evie tak ztrácí svou největší oporu. Nalezne ji v tajemném Edovi?

Tak tedy  začíná Eviin nový život v kouzelném prostředí, kde si dokážete i přes největší únavu vychutnat krásná svěží rána, úchvatné večery s barevnou oblohou a neskutečně tmavé noci, kdy černou oblohu neruší žádná pouliční osvětlení ani blikající reklamy.
Evie se rozhodne, že dokáže nejen sama sobě, že za něco stojí, že to všechno zvládne, ale hlavně své rodině, která ji vždy podceňovala a považovala ji za neschopnou. Za „Evie, která to zase zvorala“. 



No jo. teď ale stojím v Joině kuchyni, mračím se na ručně psaný recept na vdolky a pečení mi najednou připadá mnohem těžší. Máslo se nechce pořádně smíchat s moukou - zdá se mi, že nejvíc ho mám pod nehty - a nejsem si jistá, jestli pískový cukr je krystal, nebo krupice, A co je sakra podmáslí? Nějaká syrovátka? Takový výraz jsem nikdy neslyšela. Kousla jsem se do rtu. Co když tam místo toho naliju obyčejné mléko? Stane se něco? Co když si ta stará dáma pak kousne do mého výtvoru a zatváří se zhnuseně, protože tam chybí podmáslí? „Promiňte, drahá, ale pravé vdolky chutnají jinak,“ poučí mě. „Jaká škoda. V téhle kavárně bývávalo tak příjemně.“

Evie vám bude od počátku sympatická a budete jí fandit a držet palce. Občas se sice dokáže chovat jako bláznivá puberťačka, ale postupem času se z ní stává zodpovědná žena. Svou trochu rebelskou a nespoutanou povahu si však zachovává, což se ovšem nevylučuje s tím, že se k odkazu své tety postaví čelem a dokáže, čeho všeho je pro rozkvět kavárny schopna. Stává se tak strůjcem svého štěstí.

Kniha je napsána moc příjemným stylem, četla se sama, stránky ubíhaly jedna za druhou a na konci mě mrzelo, že je čas knihu zavřít. Evie jsem si moc oblíbila, smála jsem se jejím hláškám, které z ní občas vypadly a fandila jí, když se dostala do maléru. Občas čtenáře může zarazit Eviino trochu ostřejší vyjadřování, ale to už k ní prostě patří. 
Konec mi možná přišel malinko kýčovitý, i když od začátku bylo vcelku dané, jak příběh dopadne. Ale byl napsán tak nějak jiným stylem než celá kniha... zdálo se mi. Ale možná jen Evie taky úplně dozrála a prošla změnou a nebo to je jenom můj dojem. A konec konců... k romantice i nějaký ten kýč patří.
Doporučuji všem čtenářkám, které mají rády tak trošku ztřeštěné hrdinky, humor, vtip a tak akorát snesitelnou dávku romantiky, takže příběh není sladký. Knížka vás potěší, výborně si u ní odpočinete a rozhodně všechny zatoužíte být majitelkou kavárny na pláži jako Evie.

O autorce: 
Lucy Diamond se narodila roku 1970 v Nottinghamu. Vystudovala anglickou literaturu na univerzitě v Leedsu, po promoci se přestěhovala do Londýna a pracovala jako redaktorka v několika nakladatelstvích. To, co vypadalo jako velmi slibně rozjetá kariéra, Lucy rázně utnula: rozhodla se procestovat svět, a tak následující rok a půl strávila s batohem na zádech.
Po návratu z cesty kolem světa nastoupila do BBC a tam pracovala až do doby, kdy se rozhodla založit rodinu a odstěhovala se do Bathu. Dnes je matkou tří dětí a autorkou deseti románů, jejichž svěží a chytrý humor britské čtenářky milují. Románem Kavárna na pláži se představuje čtenářům u nás.

... a já už se těším, jak si pořídím knihu Já a pan Jones, protože s touto autorkou budeme jistě velké kamarádky :)

Hodnocení: 5/5 


Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji e-shopu Dobré knihy.

Knížku zakoupíte ZDE.


6 komentářů:

  1. Mám radost, že i Tobě se kniha líbila :) Kavárku jsem četla začátkem roku a byla jsem z ní nadšená. Proto jsem se teď také pustila do další knihy od Lucy Diamond, a to Já a pan Jones - další povedená knížka. Věřím, že se pak bude líbit i Tobě :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc jsem si tu knížku užila, je opravdu skvělá. A na tu další se těším taky, že si pořídím, protože styl autorky se mi moc líbí :)

      Vymazat
  2. Kavárnu jsem četla a moc se mi líbila. Po přečtení tvojí recenze si říkám, že ji asi přečtu znova. Konec je opravdu trochu kýčovitý, ale jak píšeš, to se tak trochu čeká

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že u mě se knížka zařadila taky mezi ty, které si ještě minimálně jednou určitě přečtu. Moc se mi líbila :)

      Vymazat
  3. Moc hezká recenze. :) O knížce jsem slyšela a po tvé recenzi jsem si ji přidala na wishlist, protože to zní zkrátka jako úžasná, milá knížka, ke které se člověk rád vrací. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji, jsem ráda, že jsem tě nalákala a určitě nebudeš litovat, knížka je opravdu hezká :) Já se zas poohlédnu po další knížce autorky... Já a pan Jones :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥