neděle 13. března 2016

Recenze - Děti, které přežily Mengeleho

Autorky:                  Eva Mozesová Korová
                                  Lisa Rojanyová Buccieriová
Překlad:                   Dani Vrbů
Nakladatelství:       Grada
Rok vydání v ČR:   2015
Počet stran:             224

„Zůstat naživu byla ta nejdůležitější věc. Věděly jsme, že jsme naživu kvůli experimentům. Díky šťastné náhodě přírody. Protože jsme byly Mengeleho dvojčata...“

Anotace:
Evě Mozesové bylo pouhých deset let, když byla i se svou rodinou poslána do Osvětimi. Zatímco její rodiče a dvě starší sestry odvedli nacisté rovnou do plynových komor, Evu a její dvojče Miriam si vybral jakožto pokusné objekty muž, který byl znám jako Anděl smrti - doktor Josef Mengele. Dívky byly podrobovány sadistickým medicínským experimentům a každý den musely bojovat o svůj život. V tomto neuvěřitelném příběhu, který sepsala samotná oběť děsivých událostí, jsou čtenáři svědky dětské odolnosti proti mimořádnému zlu. Příběh je na jedné straně otřesným příkladem lidské krutosti, zároveň však také dokladem neskutečné odvahy a vůle malé dívky, která ví, že musí přežít, aby zachránila svou sestru.

Příběh vypráví desetiletá rumunská dívka Eva, která do osudného dne žila s rodiči, svým jednovaječným dvojčetem Miriam a dvěma staršími sestrami ve vesnici Porc v rumunské Transylvánii. Otec chtěl s rodinou emigrovat do Palestiny jako jeho bratr, ale matka si zpočátku nepřipouštěla žádné nebezpečí, válka jí připadala hodně daleko.
Jednoho dne však byli nuceni opustit svůj domov a přemístit se do ghetta, kde na transport do Maďarska čekalo několik tisíc Židů z celé Transylvánie. Namluvili jim, že v Maďarsku v pracovních táborech přečkají do konce války.
Do pracovních táborů byli transportováni v dobytčích vagonech několik dní. Po příjezdu však okamžitě zjišťují, že nejsou v Maďarsku, ale v Osvětimi. Po výstupu z vagonů probíhá okamžitá selekce. Dvojčata jsou odtrženy od zbytku rodiny a po ostříhání a osprchování jim je vytetováno identifikační číslo. Poté jsou poslány do jedné z budov mezi ostatní dvojčata. Budova dříve sloužila nejspíš jako stáje pro koně a podle toho to zde také vypadá. A ten neskutečný zápach všude. V budově se tísní několik set dvojčat ve věku od dvou do šestnácti let. Eva s Miriam se od ostatních dozvídají spoustu děsivých věcí o plynových komorách, o původu podivného zápachu a dalších hrůzách. Zanedlouho poznají také doktora Mengeleho a jeho otřesné pokusy, kvůli kterým se zde ocitly. Jako pokusná zvířata „Anděla smrti“ - doktora Josefa Mengeleho.



Jednou jsme viděly ve sprchách nějaké chlapce. Vzpomínám si, jak jsem na ně koukala a myslela si: „Jsou tak vyzáblí! Jsem ráda, že nevypadám jako oni.“ Ve skutečnosti jsem pravděpodobně vypadala přesně jako oni. A Miriam taky. Oči měla hluboko vpadlé a mohla jsem jí spočítat každičkou kost v těle. Sama jsem se však necítila vyzáble ani uboze. Potřebovala jsem se vidět jako silná.

Příběh bolesti a utrpení je vyprávěn samotnou obětí holokaustu, tenkrát desetiletým rumunským děvčátkem Evou. Všechno jsou její vzpomínky na několikaměsíční pobyt v koncentračním táboře v Březince v Osvětimi, kde podstoupily se svou sestrou zrůdné  lékařské pokusy u doktora Mengeleho. Eva dobře tušila, že jen pokud ona bude žít, zachrání tím také život své sestry. Byla tou silnější a věděla, že to musí dokázat, musí přežít a ochránit Miriam. Nedokážu si ani představit, jak může něco takového malé dítě dokázat. Jak silná vůle žít a ochránit blízkou osobu v ní musela dřímat, když to všechno přetrpěla, dokázala a přežila. 

Kniha má něco málo přes dvě stovky stran, je psána velkým písmem a text je formátován do širokých řádků. Přečtete ji tedy za chvíli. Já ji četla slabé tři hodinky. Četla se sama.

Knížka je sice útlá, ale obsahuje velmi silný příběh o zvěrstvech, která byla napáchána na nevinných lidech. Příběh určitě doporučuji všem čtenářům, kteří se o toto historické období zajímají. Myslím, že není psán nijak drasticky, aby jeho čtení někdo nezvládl nebo z něj musel mít obavy.



Kniha je doplněna o fotografie Evy a její rodiny, fotografie z koncentračního tábora i pozdějšího života v dospělosti. Příběhu určitě dodávají na autentičnosti. Já jsem se také ráda podívala, jak Eva s Miriam vypadaly jako děti a poté jako dospělé ženy. Nechybí ani fotografie doktora Mengeleho.

Věřím, že se vám příběh bude líbit, přestože obsahuje vzpomínky na velmi těžké období. Já jsem možná čekala více podrobností o doktoru Mengelem, ale na druhou stranu jde o vzpomínky dítěte, tudíž nemůžeme očekávat příliš detailů.

Byla červencová sobota a my jsme pochodovaly do laboratoře, kde mi dali injekci něčeho, co byla zcela jistě nákaza. Infekci jsem dostala jen já, nikoli mé dvojče. O pár let později jsme s Miriam došly k závěru, že pro tuto injekci vybrali mě, protože vypozorovali, že jsem ta silnější.
Tehdy jsem ovšem nebyla připravená na to, že kvůli téhle injekci onemocním. V noci jsem dostala vysokou horečku. V hlavě mi hučelo, kůže mi hořela a celé tělo se mi třáslo natolik, že jsem nemohla ani navzdory svému vyčerpání usnout. Probudila jsem Miriam: „Jsem hrozně nemocná,“ šeptala jsem jí do ucha skrz klepající se zuby.
Okamžitě byla vzhůru a plná starostí: „Co budeme dělat?“

O autorkách:
Eva Mozes Kor: Eva se narodila v roce 1934 ve vesnici Porc v rumunské Transylvánii. Měla dvojče Miriam a dvě starší sestry. V roce 1985 založila organizaci, jež pomáhá lidem, kteří přežili pokusy Anděla smrti, a apeluje na vládu, aby nadále pátrala po podrobnostech života doktora Josefa Mengeleho.
V roce 1995 založila v místě svého bydliště malé muzeum holokaustu, které se rozrostlo ve vzdělávací centrum (www.candleholocaustmuseum.org), v němž Eva organizuje nejrůznější výstavy a přednášky pro děti školního věku.
Je celosvětově uznávanou mluvčí na téma holokaustu, lékařské etiky, odpuštění a míru. Mnohokrát vystupovala v médiích, jako například v dokumentu Forgiving Dr. Mengele (Odpuštění pro doktora Mengeleho). Žije v Terre Haute v Indianě ve Spojených státech, kde také provozuje realitní kancelář.

Lisa Rojany Buccieri: Je autorkou více než stovky dětských knih, z nichž se mnohé staly bestsellery či získaly nějaké ocenění. Již dvacet let působí jako redaktorka a editorka v nakladatelství. Žije se svou rodinou v Los Angeles. Lze ji kontaktovat na webu: www.EditorialServicesofLA.com.







Hodnocení: 4/5 


Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Grada.

Knihu můžete zakoupit zde.




16 komentářů:

  1. Doufám, že se ke knize brzy dostanu, protože mě tento příběh neskutečně zajímá, včetně dobových fotek :) moc pěkná recenze, Šárko :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Luci, moc děkuji :) Knížka se četla navzdory těžkému tématu moc dobře a za ty fotografie jsem také moc ráda.

      Vymazat
  2. Určitě to musí být poutavý příběh, tím spíš, že se jedná o skutečné události. Díky za recenzi, určitě si knížku hodlám přečíst.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to moc pěkný příběh, i když se jedná o hodně těžké téma a navíc o děti. Určitě si ho přečti, stojí za to :)

      Vymazat
  3. Tohle téma a tyhle příběhy mě nikdy nepřestanou "bavit", protože až přestanou, lidi zase začnou zapomínat a to se nesmí stát!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naprosto souhlasím a už jsem si udělala seznam knih, které bych si chtěla postupně půjčit v knihovně.

      Vymazat
  4. Pěkná recenze. Na tyto činy by se nemělo zapomínat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji a máš pravdu, Marcel :) Na ty hrůzy se zapomínat nesmí...

      Vymazat
  5. Páni :) Moc pekná recenzia. :) Aj napriek tomu, že to lákavo vyzerá (pretože je napísaná podľa skutočnej udalosti) neviem, či si knihu prečítam. Som veľmi citlivá a určite by som ju nedočítala do konca. :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) Jak jsem psala v recenzi, myslím, že ji dokáže přečíst úplně každý. Kniha neobsahuje nějak brutální detaily, ale samozřejmě na city působí, je to skutečný příběh a doba byla otřesná. Ale i tak si troufám tvrdit, že ji zvládne každý, jsem taky citlivá, brečím u knížek, takže si myslím, že můžu trošku posoudit :)

      Vymazat
  6. Já se z Tebe střelim... :) Takže další kniha na seznam. Opět skvěle napsáno, znovu se nemůžu dočkat, až se po ní podívá a začtu se. Ty jsi pro mě opravdu bezedná studnice tipů na knihy, které jsou přesně mojí krevní skupinou. Díky :) Pěkné pondělí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky za krásný koment :D Já tyto knížky taky strašně ráda čtu a už jsem si sepsala seznam dalších a vyrazím do knihovny. Né, že bych doma neměla co ke čtení, ale jsou knížky, které už se sehnat nedají a na tohle téma jich doma opravdu zas moc nemám.
      I tobě krásný den :)

      Vymazat
  7. Knihy s touhle tématikou nezvládám číst moc často, protože z nich mám vždycky depku, jednou za čas po nich ale sáhnu. Až dostanu na něco podobného chuť příště, rozhodně čtení Dětí zvážím - i když teď mě ještě v knihovně čeká Osvětimská knihovnice, tak ta nejspíš dostane přednost :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Osvětimskou knihovnici si chci taky určitě přečíst :)

      Vymazat
  8. Skvělá recenze!! :)
    Kniha musí být strašně smutná :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Kniha je určitě smutná, ale na druhou stranu moc pěkná, obdivovala jsem, co všechno desetileté děvčátko dokázalo :) Určitě příběh stojí za přečtení :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥