čtvrtek 3. listopadu 2016

Recenze – Dokonalé ticho

Autorka:                    Rosamund Lupton
Překlad:                    Věra Klásková
Nakladatelství:       Ikar
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:              344


Moje jméno je tvar, a ne zvuk. Jsem palec a prsty, ne jazyk a rty. Jsem stará 10 prstů – jsem holka z písmen

R - u - b - y

A tohle je můj hlas.


Anotace:
24. listopadu se Angličanka Yasmin s desetiletou dcerou Ruby vydají na cestu přes severní Aljašku. Pátrají po Rubyině otci Mattovi, který se při katastrofálním požáru inuitské vesnice ztratil v polární divočině. S každou další mrazivou mílí se hrouží stále hlouběji do nekonečné polární noci. A Ruby, která je od narození úplně hluchá, musí čelit temnotě, v níž se nemůže dát vést ani zrakem. Nehodlá milovaného otce opustit za žádnou cenu. Avšak zima je svírá v ledových spárech stále pevněji… a kdosi je ve tmě sleduje.

Yasmin se vydává se svou dcerou Ruby na Aljašku, kde se mají setkat s Mattem, otcem Ruby a nějakou dobu tam strávit. Bohužel na místě se Yasmin dozvídá, že Matt přišel pravděpodobně o život při požáru inuitské vesnice Anaktue. Zdržoval se tam proto, aby natočil přírodopisný dokument. Yasmin ani Ruby tomu nechtějí věřit, ale důkazy ukazují, že se Matt opravdu stal obětí ničivého ohně. Na místě byl nalezen snubní prsten a dvacet čtyři obětí, přičemž vesnice čítala obyvatel dvacet tři. Tudíž ten další musel být Matt.


Policie zastavila pátrání a doporučí Yasmin, aby se s nastalou situací pokusila smířit. Na to Yasmin ani Ruby nehodlají přistoupit. Yasmin se rozhodne sehnat někoho, kdo ji vezme do Anaktue. Musí ho najít. Věří tomu, že je živý a jímá ji hrůza při představě, že je někde v kruté zimě a tmě Aljašky sám.

Yasmin se nakonec podaří přemluvit jednoho řidiče kamionu, aby ji vzal s Ruby sebou alespoň poblíž Anaktue. Neprozradí mu, že jede pátrat po svém manželovi, kterého prohlašují za mrtvého. Myslel by si určitě, že ztratila zdravý rozum. Cestou se však Adeebovi udělá špatně a musí být převezen dalším kamionem zpět do Fairbanksu, odkud vyjeli. Yasmin s Ruby zůstávají samy uprostřed drsné Aljašky. Navíc počasí hlásí blížící se bouři. Teploty mohou klesnout až čtyřicet stupňů pod nulu a vítr dosáhne rychlosti hurikánu. Yasmin přesto usedne za volant a pokračuje v cestě. Ruby objevuje na emailu fotografie mrtvých polárních zvířat, které jim někdo odesílá z neznámé adresy. Ruby věří, že je to tatínek. Možná se mu rozbil vlastní laptop a používá tedy vypůjčený. A fotografie bude nejspíš později potřebovat pro svou práci. Navíc jim určitě dává znamení, že je naživu.

Yasmin se tedy kamionem řítí dál do pasti drsné přírody. Kromě tmy, mrazu a sněhu jim ztěžuje situaci cisterna, která jede neustále za nimi. Sleduje je snad? Je řidič cisterny neškodný kamioňák nebo jim hrozí nebezpečí? Dokáže vůbec mladá žena s malou holčičkou přežít bouři uprostřed Aljašky?

Yasmin v zrcátku uviděla, že modré reflektory náhle uhnuly na stranu a vzápětí se zase srovnaly. Určitě dostal smyk. Kéž by neměl nasazené sněhové řetězy! To by snad mohl sklouznout z úbočí téhle zatracené hory a bylo by po něm. Anebo by musel zastavit a řetězy nasadit, a zatímco by se s tím pachtil, ona by získala hodinový náskok – a za hodinu budou pořádný kus před ním.

Na knihu Dokonalé ticho jsem byla moc zvědavá. Četla jsem již Sestru od autorky a její styl mě bavil. A bavilo mě i Dokonalé ticho. Začátek byl sice malinko pomalejší, ale potom jsem si to užívala až do konce. Neřadila bych knihu mezi thrillery, ale spíše na mě působila jako psychologické drama. Autorka skvěle vykreslila postavu Yasmin a především desetiletou Ruby. Pasáže, které vyprávěla hluchá holčička byly neskutečně ... Nevím, jestli napsat citlivé či působivé, zkrátka mě vzaly za srdce, a živě jsem si Ruby dokázala představit. Také popisy drsné krajiny zahalené do tmy, kruté zimy, bouře, bezútěšné situace, kde hrozí smrt na každém kilometru, byly výborné a sugestivní. 

Nadechla se a mrazivý vzduch jí vnikl do plic, které vzápětí sevřela křeč. Zalapala po dechu, takže studeného vzduchu měla náhle v plicích ještě víc; měla pocit, že se topí.

Po přečtení těchto dvou vět jsem měla sama pocit, že se mi špatně dýchá. Děj mě opravdu dokonale pohltil. Neumím si představit, jestli by něco takového dokázaly dvě ženy přežít. Možná ano... Možná ne. Yasmin se na samém začátku zachovala nanejvýš nezodpovědně, ale mohla snad nechat Matta umrznout někde v divoké přírodě, když policie po něm odmítla dál pátrat? To by jí ani Ruby nikdy neodpustila. Má s otcem krásný vztah, který jim Yasmin možná malinko závidí. Během cesty se však i ona Ruby hodně přiblíží a dokáže pochopit spoustu věcí, související s její hluchotou, které dosud nechtěla vidět. Samozřejmě měla vždy na mysli jen Rubyino dobro, ale asi to uchopila trošku jinak, než měla.

Děj je vyprávěn z pohledu Yasmin v třetí osobě a z pohledu Ruby v osobě první. Nestřídají se kapitoly, ale nepravidelně jednotlivé pasáže. Ale nemusíte mít strach, že byste se v ději ztráceli. Naopak si myslím, že tento styl psaní znamená pro příběh velké plus.

Znakování mě unavuje, jako by moje ruce právě uběhly dlouhý závod. Naše obličeje už není v čelním skle vidět. Zevnitř totiž zarostlo ledem, tvořícím spletité obrazce – někde je silnější, jinde slabší.
„Ruby! Povídáme si o muzice.“
„Někdy si při ní ráda zatancuju,“ říkám. „Pokud hraje dost nahlas.“
Pro slovo tancování používám americký znak: levou rukou ukážu taneční parket a tančím po něm dvěma prsty pravé ruky.
Dívám se na mamku a z očí za ochrannými brýlemi jí vyčtu, že je šťastná, že to slyší, a je mi líto, že jsem jí to nepověděla už dřív.

Dokonalé ticho doporučuji všem čtenářům, kteří si libují v psychologických dramatech. Nečekejte krev či snad nějaké drastické scény, přestože je kniha označována za thriller. Vše je o pocitech, obrovské odvaze i strachu. Pronikáme do myšlenek dospělé ženy a desetileté holčičky. 

Za mě tedy určitě velké ANO.

O autorce:
Rosamund Lupton vystudovala na univerzitě v Cambridgi literaturu, a než se začala věnovat beletrii takříkajíc na plný úvazek, psala televizní scénáře a literární recenze.
Její debutový román Sestra z roku 2010 (česky 2012) si ihned po vydání získal obrovskou přízeň čtenářů i kritiky a v Anglii se stal nejrychleji prodávanou prvotinou roku. Sestra se objevila na čelních místech řady knižních žebříčků včetně Top 10 anglického Amazonu za rok 2010 a dodnes se jí prodalo přes 1,5 milionu výtisků ve více než 30 jazycích po celém světě.
Druhý román, nazvaný V plamenech (2011, česky 2013), byl druhým nejprodávanějším beletristickým titulem na britském Amazonu za rok 2011 a na americkém Amazonu byl nominován na Nejlepší knihu roku.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji internetovému knihkupectví Martinus.cz. Knihu zde také zakoupíte.

12 komentářů:

  1. Moc pěkná recenze :) Na knížku se těším a představa té drsné Aljašky ve mě vyvolává zvědavost. Taky chci vědět, jak se s tímto tématem autorka vypořádala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivet, moc děkuji. Věřím, že se ti bude líbit :)

      Vymazat
  2. Super recenze, chvilku mi i byla zima při čtení, velmi sugestivní! Díky Šári :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, moc děkuji, fakt jsem si čtení užila :)

      Vymazat
  3. Skvělá recenze! Kniha vypadá zajímavě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, děkuji, určitě stojí za přečtení :)

      Vymazat
  4. Skvělá recenze, Šári, láká mě to, na druhou stranu ten motiv mi připadá takový všelijaký...no, uvidím, jestli se ke knize někdy dostanu :)
    Měj se krásně

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji :) Jak jsem psala, není to klasický thriller, já bych řekla, že to vůbec není thriller, ale spíš to psycho drama. To, jestli je reálné, že by to ty dvě ženy zvládly nebo ne, je už druhá věc, no. Ale stejně mě to hodně bavilo :)

      Vymazat
  5. Moc pekna recenze Sarko :-)To prostredi Aljasky mne docela laka, a take ta hlucha divenka a to, ze je to psycho-thriller :-)Takze pisu na seznam chtenych knih :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, moc děkuji :) Díky té hluché holčičce má příběh své osobité kouzlo :)

      Vymazat
  6. Recenze se ti opravdu povedla :) Také mě láká prostředí Aljašky a v poslední době bych si vcelku ráda přečetla i nějaký ten thriller... :) Děkuju ti za tip!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji :) Jak už jsem se zmínila v recenzi i komentech, spíš než thriller, je to psycho drama. Ale to já můžu :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥