Autorka: Jessica Shattuck
Překlad: Hana Pernicová
Nakladatelství: Domino
Rok vydání v ČR: 2017
Počet stran: 400
ISBN: 978-80-7498-244-6
Anotace:
Na troskách nacistického Německa se Marianna von Lingenfelsová snaží
splnit slib, který dala svému muži, popravenému za spoluúčast při
atentátu na Hitlera: nalézt a zachránit manželky a děti ostatních
spiklenců. Společně s šestiletým Martinem se vydává přes zbědovanou zemi
do Berlína - tam mezi sovětskými vojáky zakouší největší ženské
ponížení chlapcova matka, krásná a naivní Benita. Později se podaří
zachránit ještě Aniu a její dva syny, které konec války přivedl do
sběrného tábora, stejně jako další miliony vykořeněných lidí.
Nesourodá
skupina se usadí na staletém sídle rodu von Lingenfelsů, kdysi
impozantním hradu uprostřed Bavorska, který býval místem setkání
nejvyšších společenských vrstev. Nyní se válkou těžce zchátralá pevnost
stává útočištěm tří zdrcených žen, kterým z někdejšího života zbylo jen
velmi málo.
Marianna věří, že prožitá bolest a tragické okolnosti
budou dostatečně silným pojidlem, aby s Benitou a Aniou dokázaly držet
pospolu. Brzy však začíná zjišťovat, že předválečný život ji i její
společnice definoval natolik rozdílně, že nyní nenacházejí společnou
řeč. Přesto se snad až posedle snaží dostát svému slibu, aby nakonec
došla zdrcujícího poznání, že i nejušlechtilejší úmysly mohou dláždit
cestu do pekel.
Kniha mi nějakou dobu ležela na polici, než jsem se k ní dostala. Upřímně jsem nějak neměla tu správnou náladu na těžké válečné čtení, koncentrační tábory a všechny ty hrůzy. Ale tato kniha je jiná. Úplně jiná. Autorka nám předkládá odlišný pohled na nacismus, než na jaký jsme zvyklí. Nahlíží na 2. světovou válku z pohledu „toho nacistického národa“. Jaké to je žít jako občan nacistického Německa, přestože moje názory a myšlení jsou úplně odlišné? To vše se dozvídáte právě v Prozření. Celým příběhem nás provází tři ženy, každá úplně jiná, z jiné společenské vrstvy, jiného naturelu. Marianna, Benita a Ania. Marianna je vyzrálá, inteligentní aristokratka, která naprosto jednoznačně podporuje svého muže, který se staví na stranu odpůrců Hitlera. Někdy je opravdu tvrdá, ale život si to žádá a ona potřebuje být statečná. Mladičká naivní Benita, která sotva vyrostla z dívčích střevíčků, z chudých poměrů, již manžel ze strachu raději do svých plánů moc nezasvěcuje. A pracovitá, málomluvná Ania, o které nikdo nic pořádně vlastně neví. Válka ženám vzala muže a všechny tři vdovy žijí po válce spolu a snaží se vyrovnávat s následky, které se momentálně valí na nepřátelský nacistický národ. A s nimi jejich děti. A není to vůbec jednoduché. Marianna věří, že je prožité peklo, společný osud vdov, semkne dohromady. Ovšem povahy a postavení všech tří žen se časem stejně derou na povrch, každá z nich kouká na prožité roky jinak. Jedna by raději zapomněla úplně na minulost a žila dál lepší budoucností, jiná tohle naopak vůbec nedokáže, protože by to považovala jako zradu vůči popravenému manželovi. A tyto rozdílné názory ženy nakonec absolutně roztrhnou.
Snad týden jsem čekala, než jsem se do recenze pustila. Mám to tak vždy. Pokud mě kniha nadchne, mám problém, ji potom písemně shrnout a zhodnotit tak, aby můj text vyjadřoval mé opravdové pocity. Poprvé jsem četla knihu, která nás zavádí do řad Němců, ovšem ne nacistů. My si vůbec asi neuvědomujeme, že ne všichni Němci sympatizovali s Hitlerem. Spoustu jich Hitlera nenávidělo, bojovalo proti němu a po válce si museli doslova „vyžrat“ to, že jsou Němci. Nikdo se jich neptal, jestli souhlasili s vyvražďováním Židů a podobně. Rusové si z německých žen a dívek udělali děvky, které musely přece pykat za to, jaké národnosti jsou. To samé děti, které vlastně nemohly vůbec za nic. Prostě nic není černé a bílé a neexistuje jednoznačné dobro a zlo. Proto tuto knihu doporučuji všema deseti. Přečtěte si ji a nahlédněte za oponu, která se dosud na knižním trhu asi moc neodkrývala.
Autorka píše velmi čtivě. Zpočátku nás zavádí do období před vypuknutím 2. světové války, ale většina děje se odehrává až po válce. Kniha také obsahuje flashbacky, abychom poznali minulost, dětství a mládí našich hrdinek. Provází nás tak v podstatě od roku 1923 až do podzimu 1991. Každá kapitola obsahuje název místa, kde se děj odehrává a letopočet. Díky tomu se v návratech do minulosti neztrácíte. Postavy jsou skvěle charakterově vykreslené, uvěřitelné. Vy sami jim uvěříte to jejich velké trápení a vcítíte se do něj. Někdy budete sympatizovat s jednou ženou, podruhé s druhou nebo třetí. I když budete mít chvílemi pocit, že máte potřebu tu nebo onu soudit, vzápětí pochopíte, proč se tak která právě chová. Všechny měly svoje důvody a žádný z nich nebyl méně důležitý nebo snad malicherný.
Jak už jsem zmínila v textu, kniha má mé velké doporučení a já jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala a přečetla si ji. Samozřejmě mám pocit, že jsem vám neřekla vše, co cítím, ale o to větší máte důvod si knihu pořídit a sami přečíst. Nebudete litovat.
Autorce trvalo sedm let, než knihu napsala. Přestože je Američanka, má německé kořeny a odtud pramení inspirace k tvorbě tohoto nezapomenutelného díla.
Ráda pochválím také obálku, která se nakladatelství opravdu povedla.
Kniha mi nějakou dobu ležela na polici, než jsem se k ní dostala. Upřímně jsem nějak neměla tu správnou náladu na těžké válečné čtení, koncentrační tábory a všechny ty hrůzy. Ale tato kniha je jiná. Úplně jiná. Autorka nám předkládá odlišný pohled na nacismus, než na jaký jsme zvyklí. Nahlíží na 2. světovou válku z pohledu „toho nacistického národa“. Jaké to je žít jako občan nacistického Německa, přestože moje názory a myšlení jsou úplně odlišné? To vše se dozvídáte právě v Prozření. Celým příběhem nás provází tři ženy, každá úplně jiná, z jiné společenské vrstvy, jiného naturelu. Marianna, Benita a Ania. Marianna je vyzrálá, inteligentní aristokratka, která naprosto jednoznačně podporuje svého muže, který se staví na stranu odpůrců Hitlera. Někdy je opravdu tvrdá, ale život si to žádá a ona potřebuje být statečná. Mladičká naivní Benita, která sotva vyrostla z dívčích střevíčků, z chudých poměrů, již manžel ze strachu raději do svých plánů moc nezasvěcuje. A pracovitá, málomluvná Ania, o které nikdo nic pořádně vlastně neví. Válka ženám vzala muže a všechny tři vdovy žijí po válce spolu a snaží se vyrovnávat s následky, které se momentálně valí na nepřátelský nacistický národ. A s nimi jejich děti. A není to vůbec jednoduché. Marianna věří, že je prožité peklo, společný osud vdov, semkne dohromady. Ovšem povahy a postavení všech tří žen se časem stejně derou na povrch, každá z nich kouká na prožité roky jinak. Jedna by raději zapomněla úplně na minulost a žila dál lepší budoucností, jiná tohle naopak vůbec nedokáže, protože by to považovala jako zradu vůči popravenému manželovi. A tyto rozdílné názory ženy nakonec absolutně roztrhnou.
Snad týden jsem čekala, než jsem se do recenze pustila. Mám to tak vždy. Pokud mě kniha nadchne, mám problém, ji potom písemně shrnout a zhodnotit tak, aby můj text vyjadřoval mé opravdové pocity. Poprvé jsem četla knihu, která nás zavádí do řad Němců, ovšem ne nacistů. My si vůbec asi neuvědomujeme, že ne všichni Němci sympatizovali s Hitlerem. Spoustu jich Hitlera nenávidělo, bojovalo proti němu a po válce si museli doslova „vyžrat“ to, že jsou Němci. Nikdo se jich neptal, jestli souhlasili s vyvražďováním Židů a podobně. Rusové si z německých žen a dívek udělali děvky, které musely přece pykat za to, jaké národnosti jsou. To samé děti, které vlastně nemohly vůbec za nic. Prostě nic není černé a bílé a neexistuje jednoznačné dobro a zlo. Proto tuto knihu doporučuji všema deseti. Přečtěte si ji a nahlédněte za oponu, která se dosud na knižním trhu asi moc neodkrývala.
Autorka píše velmi čtivě. Zpočátku nás zavádí do období před vypuknutím 2. světové války, ale většina děje se odehrává až po válce. Kniha také obsahuje flashbacky, abychom poznali minulost, dětství a mládí našich hrdinek. Provází nás tak v podstatě od roku 1923 až do podzimu 1991. Každá kapitola obsahuje název místa, kde se děj odehrává a letopočet. Díky tomu se v návratech do minulosti neztrácíte. Postavy jsou skvěle charakterově vykreslené, uvěřitelné. Vy sami jim uvěříte to jejich velké trápení a vcítíte se do něj. Někdy budete sympatizovat s jednou ženou, podruhé s druhou nebo třetí. I když budete mít chvílemi pocit, že máte potřebu tu nebo onu soudit, vzápětí pochopíte, proč se tak která právě chová. Všechny měly svoje důvody a žádný z nich nebyl méně důležitý nebo snad malicherný.
Jak už jsem zmínila v textu, kniha má mé velké doporučení a já jsem moc ráda, že jsem se k ní dostala a přečetla si ji. Samozřejmě mám pocit, že jsem vám neřekla vše, co cítím, ale o to větší máte důvod si knihu pořídit a sami přečíst. Nebudete litovat.
Autorce trvalo sedm let, než knihu napsala. Přestože je Američanka, má německé kořeny a odtud pramení inspirace k tvorbě tohoto nezapomenutelného díla.
Ráda pochválím také obálku, která se nakladatelství opravdu povedla.
Jessica Shattuck je americkou autorkou a publicistkou, která žije s manželem a třemi dětmi v Cambridge, Massachusetts.
Její literární tvorba a články se objevují v nejprestižnějších
amerických novinách a časopisech - za všechny jmenujme alespoň The New
Yorker, The New York Times či The Boston Globe.
Pro napsání poslední knihy s názvem Prozření inspirovala
autorku vlastní rodinná historie, neboť má německé kořeny, a primárně
zjištění, že její milovaní prarodiče byli před válkou i během ní
aktivními nacisty. Kniha Prozření je tedy do jisté míry jistým
literárním vyrovnáním se s touto skutečností.
Romány Jessiky Shattuck, včetně toho posledního, se drží na horních
příčkách v žebříčcích bestsellerů a jsou velmi kladně hodnoceny jak
čtenáři, tak také kritickou veřejností.
Hodnocení: 100%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Domino. Knihu zde můžete zakoupit.
Tak na tuhle recenzi jsem se hodně těšila a jsem ráda, že jsem se nespletla v úsudku. Příběh určitě nabízí zajímavý pohled na druhou světovou válku a myslím, že ho po tvé recenzi chci znát.
OdpovědětVymazatHenrieta
Věřím, Henrieto, že pokud se ke knize dostaneš, nebudeš zklamaná :)
VymazatRecenzi zatím nebudu číst, protože mě Prozření brzy taky čeká a nechci být ovlivněna. Ráda ale vidím 100% hodnocení, to je pro mě zárukou, že se mi kniha taky určitě bude líbit :) No a pochválit ti musím tu fotku, je krásná :)
OdpovědětVymazatMěj se moc hezky, Šári
Haničko, moc děkuji a jak jsem psala v komentu výš, tak to samé platí i pro tebe, určitě nebudeš zklamaná :)
Vymazat