Autor: Vítězslav Jareš
Nakladatelství: Moba
Rok vydání: 2019
Počet stran: 320
ISBN: 978-80-243-8645-4
Anotace:
Představte si, že dostanete darem zavěšenou pizzu. Zjistíte, že na vás někdo myslí, ačkoli vůbec netušíte, kdo ji mohl objednat. Co všechno se díky takové pizze může stát?
Petr pracuje v rádiu. Přetrpěl rozchod a sní o vlastní kapele. Manžel hostinské Ály zase často utíká na půdu. Nikdo netuší, co se děje a proč netráví více času se svou rodinou. Markéta, Kamila a Irena založily klub Sněhurek. Už dlouho totiž čekají na spásný polibek toho pravého. Markéta, řešící rozchod rodičů, se díky vztahovým peripetiím nedopatřením stává promiskuitní. Irena alias Zelňačka, skáče ze vztahu do vztahu a je nešťastná. Není divu, když jí komplimenty skládají hlavně ženatí muži - prstýnkáři. Kamila okolí neustále podstrkuje svou kreativní kuchyni, ačkoli vůbec neumí vařit a získává nabídku na post moderátorky televizních novin. Jenže – nic není zadarmo!
Lidské osudy provází láska, nenávist, přátelství, tolerance i smutek a ať chceme nebo ne, mnohdy se navzájem dotýkají. Kniha s vtipným nadhledem vypráví příběhy, které píše sám život. A kdo ví, třeba jedna taková zavěšená pizza obrátí život naruby i vám…
Nápad se zavěšenou pizzou se mi docela zalíbil. Rozhodně by mi nějaká taková zavěšená pizza na klice mého bytu udělala radost.
Nebudu klasicky popisovat děj, jako to dělám v ostatních recenzích. Tady se totiž prolíná tolik příběhů a osob, že bych se do toho určitě pěkně zamotala. Z počátku jsem z knihy nebyla úplně nadšená. Neseděly mi osoby, jejich způsob vyjadřování (hlavně Cimbi, kdo četl, asi pochopí), ale jak se časem příběhy začaly prolínat a otvírat další, objevily se nové postavy, začetla jsem se. Některé osoby mi byly bližší, některé úplně vzdálené. V podstatě jde o úplně obyčejné životní osudy lidí všech generací, hledající spokojenost, štěstí v tom našem pozemském žití.
Všichni hledáme to své životní štěstí a pro každého znamená něco jiného. Někdo touží po spokojeném partnerství, jiný po vysněné práci, další po zájmu vlastních dětí (to mi přijde nejsmutnější, tohle by mělo být totiž přece automatické) a každý se k tomu musí určitým způsobem dopracovat. Někdy je cesta opravdu trnitá, jindy schůdnější, někdy to nakonec skončí pouze u té pověstné zavěšené pizzy. Některé osudy byly úsměvné, z jiných mi bylo i trochu smutno na duši.
Kniha nebyla vůbec špatná, naopak, ale nečetla se mi úplně lehce. Množství postav bylo opravdu chvílemi matoucí. Nebavily mě veršovánky v úvodu každé kapitoly. Z jakého důvodu nerespektovaly gramatiku?
Celkově je v knize spoustu chyb a překlepů, kniha snad nemohla projít korekturou, to by musel být korektor úplně slepý. Je to škoda, čtenáře to potom ovlivní negativním směrem.
O autorovi:
Vítězslav Jareš se narodil v roce 1969 v Praze. Vystudoval filmovou, rozhlasovou a televizní produkci. Pracoval několik let v Krátkém filmu Praha jako asistent produkce, na seriálu Dobrodružství kriminalistiky, následně dvacet let v reklamě. Debutoval v roce 2004 thrillerem Intrikáni. Za tuto prvotinu získal Výroční cenu nakladatelství Mladá fronta v kategorii původní česká tvorba. Filmová práva na tento thriller odkoupila Česká televize, autor sám napsal scénář, který měl režírovat pan režisér Filip Renč. Kvůli finanční náročnosti ČT od projektu odstoupila. Autor se podílel jako scénárista na seriálu Kriminálka Anděl, "vystřihl" si epizodní mini roličku policejního technika v seriálu První odd. Po knize Intrikáni následoval špionážní thriller Všichni proti všem, absurdní satira Dědeček, mysteriózní povídky Zloději času, krimi thriller 12.12., román o vzestupech a pádech herečky Hlavní role a krimi thriller o ruské mafii Vor v zákoně - hlava mafie.
Hodnocení: 75%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji autorovi Vítězslavu Jarešovi. Knihu můžete zakoupit zde.
Po té obálce jsem dostala chuť na pizzu. :D
OdpovědětVymazatKaždopádně podle anotace to vypadá na fajn knihu, ale pokud je tam opravdu tolik překlepů a chyb, jak píšeš, tak si ji asi nechám ujít. Tohle mě na knihách dost štve a čtení si nakonec ani neužiji.
Ty chyby tomu opravdu dávají na frak. Je to škoda, jinak to špatné nebylo.
Vymazat