Čistě knižní instagram nebo všehochuť?

Krásný den, přátelé :)

Ještě než dočtu Útočiště a budete si zde moci přečíst recenzi, pokecáme o něčem jiném. Tedy doufám, že pokecáte se mnou. Monology nemám právě ráda.

Co vy a instagram? Podlehli jste módní vlně nebo ho máte už dlouho, či se mu z nějakého důvodu bráníte?

RECENZE – Moje super NErealita

Autorka: Claire Frost

Překlad: Dagmar Kalová

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2020

Počet stran: 328

ISBN: 978-80-271-2864-8

Anotace:

Bell se horko těžko vzpamatovává z rozchodu s dlouholetým partnerem. Na prahu čtyřicítky si po desetiletém vztahu neumí budoucnost bez Colina představit, cítí se sama, bojí se, že si s novou situací neporadí. Po večerech pospává před televizí a na Instagramu sleduje pohádkový život jiných. Z letargie se ji snaží vytrhnout energická kamarádka Suze i sestra Cosette. Po čase si Bell dodá odvahy, zavítá do místního komunitního centra a přihlásí se do kurzu fotografování. Ukáže se, že někteří účastníci si od kurzu kromě znalostí slibují ještě něco – doufají, že zde najdou přátele, protože ve svém okolí nikoho blízkého nemají. Bell je snad z nejhoršího venku. Jenomže pak přijde další rána. Bývalý partner hodlá prodat dům, kde společně žili. Aby mohla v domě zůstat, bude se muset zadlužit a Colina vyplatit. A právě tehdy v komunitním centru potká svou oblíbenou instagramovou hvězdu Millie…

Millie je dítě štěstěny. Od života dostala všechno, po čem lidé obvykle touží. Je mladá a krásná, má roztomilého pětiletého syna, spoustu přátel, obléká se do nejlepších značek, může si dovolit luxusní dovolené… Vede prostě nádherný, bezstarostný život, tím si je Bell jistá – vždyť hltá všechny její příspěvky na Instagramu. Ale je to skutečně tak? Je Milliina realita opravdu tak super, jak Bell usuzuje z příspěvků na sociálních sítích? Nebo mají obě ženy společného víc, než se zdá?

Bell je třicet devět a právě se vzpamatovává z rozchodu s Colinem, se kterým žila deset let. Není to právě jednoduché, přestože jejich vztah dávno nehýřil vášní ani romantikou. Z apatie se ji snaží vytáhnout kamarádka a kolegyně z práce v jednom Suze. Časem začne Bell chodit do místního komunitního centra plavat a do fotografického kurzu. V kurzu nejen, že se naučí spoustu nového, což využije později i ve své práci, ale především potká úžasnou partu přátel a s nimi i Bena, nezadaného, sympatického čtyřicátníka. A vypadá to, že Bell se Benovi velice zamlouvá. Bell si však drží odstup. Do toho všeho řeší problémy s domem. Buď svého bývalého Bell vyplatí nebo se dům prodá a peníze rozdělí. Jenže Bell dům miluje a nechce se ho vzdát.

Je prodej recenzních výtisků nemorální nebo proti tomu nemáte ani to nejmenší?

Přeji krásnou sobotu, přátelé :)

Asi by mě nenapadlo o tomto tématu psát článek, kdybych se k jisté situaci nedostala na instagramu. A musela jsem jen kroutit hlavou.

Slovenský autor, kterého na instagramu najdete pod @stanley_fantasyart veřejně na instagramu v samostatném příspěvku osočil bookstagramerku Kayu @saxy_bookskaya, že si dovolila prodat jeho knihu, kterou jí „daroval“.

Daroval? Když něco daruji, jistě nebudu požadovat recenzi na knihu či její nějaké zviditelnění. Prostě z dobré vůle někomu něco dám a víc to neřeším. 

Já neznám ani jednoho z aktérů, takže vyloženě jde jen o můj pohled a není nijak zaujatý. Pokud Kaya dostala knihu v rámci spolupráce, nejde o dárek, ale o obdržení produktu v rámci barterové spolupráce. Pokud splnila podmínky domluvené ve spolupráci, mohla potom s knihou naložit, jak chtěla. To samozřejmě mohla, i kdyby dostala knihu jako dárek, ale to je jiná věc a o tom psát nebudu. Tudíž pokud se autorovi z nějaké ješitnosti nelíbilo, že výtisk nabídla k prodeji, mohl jí to napsat soukromě a ne ji osočovat veřejně. Ale proč si neudělat reklamu, že?

Zkrátka, tohle jednání ze strany autora mě tak nějak znechutilo. Ale jakékoliv zviditelnění je přece výhodné a negativní reklama je taky reklama. I kdybych brala prodej recenzního výtisku jako nemorální, s jednáním autora bych v žádném případě nesouhlasila. Vyřešit se dá vše v klidu, v soukromém chatu a bez humbuku. Ale to už by nebylo ono, že, z toho by nekápli noví čtenáři, bezplatná reklama na knihu a podobně. Z mého pohledu se autor jenom ztrapnil. O kolik se Kaya na jeho knize obohatila? Možná o 5 Euro? Směšné.

Jak jste jistě pochopili, mně prodej recenzních výtisků za nějakou nižší částku rozhodně neetické nepřipadá. Pokud odvedu práci, knihu přečtu, zrecenzuji a nechci ji mít doma, protože mě zrovna úplně neohromila, prodám ji na bazárku třeba za stovku. A úplně klidně si zase já koupím od někoho knihu, kterou měl na recenzi. Proč ne, prosím vás? Nevidím na tom nic špatného ani nemorálního. Vím však, že spoustu z vás to má jinak, tak mi klidně napište do komentářů, podiskutujeme.

Mějte se krásně.

Vaše Šárka ♥

RECENZE – První řez

Autoři: Judy Melinek, T. J. Mitchell

Překlad: Roman Lipčík

Nakladatelství: Metafora

Rok vydání v ČR: 2020

Počet stran: 368

ISBN: 978-80-7625-120-5 

Anotace:

Za podezřelým případem smrtelného předávkování se skrývá něco zlověstného.

San Francisco mělo pro Jessie znamenat nový začátek – příležitost zbavit se břemene trpké minulosti v Los Angeles. Realita však vypadá jinak: je přetížená, špatně placená a pracuje v zanedbané pitevně. Navíc jediné bydlení, které sehnala, je ve stísněném vagonu odstavené lanové tramvaje, předělaném na obydlí ve městě věčně utopeném v mlze. A když po pitvě ženy, která na první pohled zemřela na předávkování drogami, postupně vyjde najevo, že extrémně velká dávka heroinu v krvi měla zamaskovat vraždu, je to pro ni začátek další noční můry.

Jakmile se pokusí věnovat případu důkladněji, setká se s nelibostí nadřízeného a z jeho reakce vycítí, že si přeje, aby celou záležitost rychle uzavřela. Je však rozhodnutá dopátrat se pravdy, a poté, co na jejím pitevním stole přistanou další mrtví, kteří by mohli s případem nějak souviset, už není cesty zpět.

Vzdor dobře míněným radám kolegů i maskovaným výhrůžkám shora nepřestává svůj případ rozplétat a stopy ji k jejímu překvapení vedou tam, kde by je nejméně čekala – do vlastních řad... a také do neznámých vod virtuální měny a nových technologických firem, které v rychle se měnícím San Francisku rostou jako houby po dešti.

Autopsie znamená doslova „na vlastní oči“ a Jessie Tesková nehodlá přestat, dokud vlastníma očima nespatří pravdu – i za cenu rizika, že by mohla skončit na pitevním stole ona sama.

Jessie Tesková odchází z Los Angeles a nastupuje jako soudní lékařka v San Francisku. Chce se tak nějak zbavit minulosti, která jí dýchá na záda. Trochu ji šokuje nemoderní pitevna, přesto se s chutí pouští do práce. Žije se svou bíglicí Beou v odstaveném vagónu tramvaje. Postupně pitvá různé oběti, zasekne se však na ženě, která měla údajně zemřít na předávkování heroinem, jenž měl být navíc říznutý jakousi nebezpečnou látkou. Oběť má však na těle různá drobná poranění, ke kterým by určitě nepřišla při obyčejném požití drogy. Navíc kamarádka oběti i rodiče jsou přesvědčení, že by nikdy drogu nevzala. Rebecca se také zapletla do problémů souvisejících s bitcoinovou měnou a scházela se s tajemným přítelem. Jessie prostě nevěří, že Rebecca zemřela na předávkování a chce se dopátrat pravdy. To se však nelíbí jednomu z jejích vedoucích pracovníků. Zemřela Rebecca opravdu násilnou smrtí nebo si Jessie pouze něco namlouvá?

RECENZE – Šepot papíru a inkoustu

Autorka: Lindsay Harrelová

Překlad: Marie Hohlová

Nakladatelství: Fortuna Libri

Rok vydání v ČR: 2020 

Počet stran: 352

ISBN: 978-80-7546-264-0

Anotace:

Tři ženy, jež napříč časem spojuje vášeň pro příběhy, bojují se společenskými konvencemi, sní své sny o šťastné budoucnosti a doufají, že jejich životy naplní láska. Sophie Barrettová je terapeutka, která se potřebuje vzpamatovat z tragické smrti snoubence, a proto odjíždí do anglického Cornwallu, kde se setkává s Ginny Roseovou, snažící se udržet nad vodou malé knihkupectví. Podaří se jim společnými silami překonat nepřízeň osudu a rozluštit záhadu tajemného zápisníku, v němž svůj život a své touhy před sto padesáti lety popsala záhadná Emily? A podaří se jim najít lásku?

Sophie žije v Arizoně, kde se živí jako terapeutka. Pomáhá ženám najít cestu v těžkých životních situacích. A miluje knihy. Momentálně se však ona sama potýká s velkými problémy, a neví, jak z nich ven. Je to už nějakou dobu, co jí tragicky zemřel snoubenec. Snoubenec, který se k ní nechoval zrovna ukázkově, ba právě naopak. Ponižoval ji, psychicky ji týral. Sophie má pocit, že se v bytě, kde spolu žili, a kde jí to vše Davida připomíná, ze svých potíží nedostane. Potřebuje pryč. A tak se rozhodne, že na léto odjede do Cornwallu do Anglie. Z Cornwallu pochází jeden z jejích nejoblíbenějších knižních autorů. A Sophie si zajistí bydlení u majitelky knihkupectví, kam bude chodit vypomáhat. A možná ona sama napíše svůj příběh. Prý by jí to mohlo pomoci konečně uzavřít jednu kapitolu svého života.

Ginny Roseová je mladá žena, která se svým mužem vlastní knihkupectví. Garret však už šest měsíců s Ginny nežije. Odjel do Londýna, aby si ujasnil své myšlenky a vyčistil hlavu. Ginny si naivně myslí, že se k ní jednoho dne vrátí s prosíkem, aby ho přijala zpět. Zuby nehty se snaží udržet nad vodou obchod s knihami, což byl Garretův sen. Finanční situace je však velice nepříznivá, obchod nijak zvlášť neprosperuje a na půjčku Ginny nedosáhne. Přemýšlí, jak zvednout obrat a udržet obchod v chodu. Pomůže jí s tím Sophie, která se k ní nastěhuje do podnájmu a začne v obchodě spolu s ní pracovat?

A kdo je Emily Fairfaxová, jejíž příběh v zápisníku najde Sophie mezi starými knihami v knihkupectví? Šlo opravdu o skutečnou dívku, která se v 19. století vypsala ze své neopětované lásky, či jde o smyšlené řádky? Sophie se rozhodne tuto záhadu vyřešit. Příběh Emily ji velice oslovil a touží zjistit, zda opravdu žila a zda se vše, co je napsáno v zápisníku, skutečně událo.

Jak už jste poznali z řádků výše, v knize se střídají kapitoly vyprávěné Sophií a Ginny a mezi ně vstupuje ještě linka z minulosti, konkrétně z poloviny 19. století. Mladá Emily nám vypráví svůj příběh nešťastné lásky, i to, jak se stala spisovatelkou. 

Kniha je napsána velice čtivě. Prostředí Cornwallu a knihkupectví bylo pro mě okouzlující. Postavy jsou vykreslené naprosto reálně a dokážete se do nich vžít. A je úplně jedno, zda jde o postavy současné, či z předminulého století.

Možná bych však uvítala, kdyby se postava Sophie rozvíjela i jiným směrem než pouze k hledání poznatků o Emily. Ano, autorka samozřejmě popisuje i její osobní život, Sophie se s někým seznámí, ale to pátrání bylo takové prvotní a to trošku zchladilo mé nadšení z knihy. Asi jsem si to na začátku nalinkovala trošku jinak, ale to už je čistě můj subjektivní pocit. A potom jsem se tedy vůbec neztotožnila s koncem, jak se vlastně Sophie se svými problémy vypořádala. A myslím, že asi nebudu jediná, koho to překvapí.

Jinak knihu určitě ráda doporučím. Pro knihomolky, které při návštěvách knihkupectví zažívají slastné pocity, bude tento příběh to pravé ořechové. Je romantický, ale nepřeslazený, je zkrátka ze života.  

O autorce:

Lindsay Harrel žije v Arizoně se svou rodinou a dvěma retrívry. Více informací najdete na webových stránkách zde.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Fortuna Libri. Knihu zde můžete zakoupit.

RECENZE – Pláž v Chorvatsku

Autorka: Julie Caplin

Překlad: Michaela Klevisová

Nakladatelství: Cosmopolis

Rok vydání v ČR: 2020

Počet stran: 360

ISBN: 978-80-271-2935-5

Romantická plavba zalitá sluncem a letní pohodou

Anotace:

Odplujte do krásného Chorvatska za letním sluncem, třpytivě tyrkysovým mořem a romantickým příběhem, který nedokážete odložit, dokud ho nedočtete! Maddie je milá a rozumná třicetiletá žena, ale má i svou bohémskou stránku: vystudovala dějiny umění a chtěla by se prosadit jako výtvarnice. Zatím neměla štěstí, je bez peněz, a tak přijme nabídku letní brigády: bude pracovat jako hosteska na luxusní jachtě v Chorvatsku, na které se plaví parta přátel z módní branže. Práci jí dohodila kamarádka Nina, jejíž bratr Nick je jedním z hostů na lodi. Pochází z úplně obyčejné farmářské rodiny, ale teď chodí s modelkou Tarou, se kterou se seznámil, když na jeho farmě probíhalo focení módy. Maddie se snaží obstát v roli hostesky a vyhovět zhýčkaným hostům, jenže arogantní Tara jí to moc neulehčuje. Mezi Nickem a Tarou to začíná pomalu skřípat, přece jen pocházejí každý z jiného světa. O Maddie se zajímá jeden z hostů, hezký a bohatý Simon, který oceňuje její výtvarný talent a plné křivky – myslí to ale upřímně? Zároveň si Maddie uvědomuje, že se jí čím dál tím víc líbí Nick…

Maddie studovala dějiny umění, ovšem nesplnil se jí sen vystavovat v londýnské galerii. Odjede tedy do Chorvatska na jachtu na letní brigádu, kde nastoupí jako holka pro všechno, tedy hosteska, kuchařka, uklízečka, vodní taxi. Po jachtě se plaví skupina mladých, bohatých lidí s různými, nesnesitelnými výstřednostmi. Především modelky jsou občas na zabití. S jednou z nich, snad s tou nejarogantnější ženskou pod sluncem, chodí bratr její kamarádky Niny Nick. Díky Nině se Maddie k této práci na moři dostala. Nick je obyčejný chlap, který se s modelkou Tarou seznámil při focení u nich na farmě. Do tohoto světa přepychu vůbec nezapadá, ale protože vypadá sakra dobře, Tara se ho drží. Maddie si se svou urostlou postavou mezi krásnými, štíhlými dívkami připadá jak neohrabaný slon. Mezi dvojicemi na jachtě to začíná během plavby skřípat a Maddie stále víc pokukuje po Nickovi. 

Miluji knihy Julie Caplin a na Pláž jsem se proto moc těšila. Samozřejmě mě nezklamala. Autorčin styl psaní mě prostě baví. Její romány nejsou přeslazené, i když jde o romantiku. V této knize jsem se navíc mohla vrátit v představách k jedné naší chorvatské dovolené, přestože jsme ji trávili na jiném místě. Autorka úchvatně popisuje starobylá městečka, kde jachta kotvila a kam chodila Maddie na nákupy potravin. Čtenáři se také dozví nějaké detaily ze světa modelek, jak žijí, jak přemýšlí a co je pro ně na prvním místě. Samozřejmě nechybí mezilidské vztahy a láska.

Kniha vás jistě hned na první pohled naláká na nádhernou obálku. Všechny knihy série se pyšní překrásnými přebaly. Autorkou ilustrací je Kateřina Brabcová, které opravdu tleskám za tyto skvosty.

Pokud jste ještě od Julie Caplin žádnou knihu nečetli, určitě to napravte. Já doporučuji jak Pláž v Chorvatsku, tak všechny tři předešlé. 

O autorce:

Julie Caplinová je závislá na cestování a dobrém jídle. Neustále hledá perfektní gin a je neuvěřitelně vybíravá, co se sklenic, toniku a ozdob týče. Mezitím napsala svůj debutový román, který se odehrává v jednom z mnoha měst, která během let navštívila.

Pracuje v PR, mnoho let cestovala po Evropě spolu s nejlepšími novináři píšícími o jídle a pití a objevovala gastronomické skvosty v Itálii, Francii, Belgii, Španělsku, Kodani a Švýcarsku. Těžká práce, ale někdo to dělat musí. Tyto cesty ji inspirovaly k napsání trilogie The Little Café in Copenhagen (Kavárna v Kodani), The Little Brooklyn Bakery a The Little Paris Patisserie.

Hodnocení: 90%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu zde můžete zakoupit.

RECENZE – V temnotách

Autor: Martin Stručovský

Nakladatelství: Motto

Rok vydání: 2020

Počet stran: 288

ISBN: 978-80-267-1747-8

Anotace:

Když soukromého vyšetřovatele Matěje Mlynáře osloví neznámá žena, jíž zmizela dcera, pustí se do dalšího případu. Zatímco pátrá po pohřešované dívce, ulicemi města se plíží zlo – kdosi se neštítí dokonce ani rituální vraždy novorozenců. Mlynář neznámé hrozbě sám čelit nedokáže. Spolu s parťačkou i partnerkou Pavlou vědí jedno: Tváří v tvář temnotě se mohou spolehnout jen sami na sebe.

Matěje Mlynáře, bývalého policistu, nyní soukromého detektiva, vyhledá cizí žena. Vypadá bezmocně, nešťastně a prosí Mlynáře o pomoc při hledání své dcery, o které už nějakou dobu neslyšela. Dívka odešla z domova za studiemi, hlavní důvod odchodu z domova však bylo něco jiného, nejen škola. Lucie mohla klidně studovat v místě bydliště. Zatímco se Matěj pokouší zjistit informace o zmizelé Lucii, jeho přítelkyně policistka Pavla vyšetřuje případy rituálních vražd novorozenců. Je to velice náročné na psychiku, navíc s Matějem řeší i spoustu soukromých záležitostí. Jsou však na stejné lodi a dodávají sílu jeden druhému.

Třetí díl série s Matějem Mlynářem v hlavní roli rozhodně nepokulhává za předešlými dvěma. Jsem ráda, že se série vyvíjí, nestagnuje, její kvalita se nesnižuje. Námět, týkající se sekty, která láká mladé lidi v nesnázích do svých osidel, byl zajímavý. Během četby poznáváte také celkem detailně různá zákoutí Jindřichova Hradce. Děj se odehrává poměrně svižně, jenom zápletek už na mě bylo trochu moc. Ke konci prostě na mě toho bylo až příliš. Ovšem to je můj subjektivní pocit, jiní čtenáři to mohou cítit úplně jinak.

V příběhu mě rovněž zaujalo rozebírání Matějovy minulosti, minulosti jeho matky. Je dobré tedy číst sérii od prvního dílu, abyste se orientovali a nebyli zmatení.

Pokud máte chuť na dobrou českou detektivku se zajímavým námětem, určitě můžu V temnotách doporučit a celkově celou sérii s Matějem Mlynářem. Nebojte se české literatury.

O autorovi:

Narodil se 22. 12. 1989 v Jindřichově Hradci. Píše už od svých třinácti let, jeho první publikovanou prací jsou Slzy bohů (2008), ze série JFK.

Po studiu na Západočeské univerzitě v Plzni zakotvil v knihkupectví, kde se naplno věnuje své celoživotní vášni. Nepohrdne ani dobrým filmem či seriálem. Rád se potuluje ulicemi města, popíjí kávu a vymýšlí nové příběhy. Je autorem detektivních románů Bez duše a Zavátá sněhem. Jeho rozšiřující se krimi sérii spojuje postava vyšetřovatele Matěje Mlynáře a lokace rodného města. Na kontě má také antologii Excelsior, gentlemani!, na které se podílel jako jeden z editorů a která získala cenu Akademie SFFH.

V roce 2007 začal psát pro sci-fi rubriku Neviditelného psa Sarden a od roku 2008 působí jako zástupce šéfredaktora JFK Fans – fanouškovských stránek Agenta JFK.

Hodnocení: 86%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji autorovi a nakladatelství Motto. Knihu můžete zakoupit zde.