Překlad: Petr Kotouš
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 360
ISBN: 978-80-271-2577-7
Anotace:
PŘEHRÁT
Je noc a Andrew, manažer rezortu Chaty Shanamore, sleduje skrytou kamerou svého jediného hosta – mladou ženu. Rád se dívá do soukromí druhých. Pak ale uvidí něco, co nečekal. V záběru se objeví postava v černém, spící ženu ubodá a kameru zničí. Kdo je ten vrah? A jak věděl o kameře?
PAUZA
Natalie přijíždí do Shanamore. Je tma, zima a celý ten nápad jí najednou připadá uhozený. I na tom manažerovi je něco divného. Nejradši by se vrátila domů, jenže nemůže – dokud nenajde to, co hledá.
PŘETOČIT NA ZAČÁTEK
Napínavý příběh o vraždě zachycené skrytou kamerou. Abychom pochopili, co se stalo, musíme přetočit nahrávku a sledovat ji od začátku do konce. Do hrozného konce…
Natalie je populární irská instagramerka. Odjíždí do Shanamore, takové zvláštní chatové osady, aby si ověřila jistá podezření. Ubytuje ji majitel jistý roztržitý Andrew. Všude je klid, žádní další hosté zde ubytovaní nejsou. Necítí se zde ale vůbec dobře. Večer má pocit, že ji z Andrewova domu sleduje nějaká žena, přitom zde údajně žádná nežije. Druhý den ráno ji přes skleněnou stěnu pozoruje starší chlápek, který Natalii dost vyděsí. Překvapený muž tvrdí, že je údržbář. Poté ho potkává ještě na pláži a zdá se být nepříjemně vlezlý. Natálie se vydá prozkoumat okolí a dopátrat se informací, kvůli kterým sem do Shanamore přijela.
Audrey pracuje v redakci The Paper. Píše bulvární články o celebritách a přitom by tak toužila psát seriózní reportáže. Když dostane za úkol napsat článek o zmizelé hvězdě instagramu, ucítí v tom svou šanci a zainteresuje se do případu více, než by měla. Navštíví manžela Natalie, aby zjistila podrobnosti o jejím zmizení. Kdyby Natalii objevila, to by teprve bylo sousto pro reportáž.
Musím říct, že jsem z knihy měla trochu obavy. Bála jsem se, že se budu v ději ztrácet, jelikož autorka nešetří skoky do minulosti a zpět a od jedné postavy ke druhé. Nakonec mi to problémy nedělalo, zorientovala jsem se poměrně rychle. Postavy nebyly nijak výrazné, žádná si mě nezískala, vlastně mi byly lhostejné. Jisté osudy se dozvídáme už v samotném začátku, ostatní s četbou postupem času. Jde o průměrný thriller, který si čtenář přečte a zapomene, troufám si tvrdit. Neměla jsem žádná vysoká očekávání, tudíž jsem nebyla ani nijak zklamaná.
Co mě však vadilo mnohem více než samotná průměrnost příběhu, je absence skloňování jména Natálie. Všechna jména jsou v knize vyskloňována, pouze Natálie ne. Uniká mi důvod a hodně mě to iritovalo při čtení.
Nevím, zda bych knihu doporučila k přečtení, upřímně spíš asi ne, jelikož existuje spousta lepších, propracovanějších a zajímavějších thrillerů.
Catherine Ryan Howard (*1982) je irská spisovatelka z Corku.
Jmenuje se vlastně jen Catherine Howard - Ryan je dívčí jméno její matky, které se rozhodla přijmout, aby když si ji lidé budou googlovat, nebyla zaměňována s Catherine Howard, která byla 5. manželkou Henryho VIII. Její bratr John Howard, s kterým pracuje na knihách, to udělal po ní, protože nechtěl být zaměňován s Johnem Howardem, který byl ministerským předsedou Austrálie.
Hodnocení: 72%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu zde můžete zakoupit.
Já mám v poslední době smůlu na knihy....mám rozečtené dvě a ani jedna mě nebaví :-( A tuhle si taky nepořídím :-)
OdpovědětVymazatNepořizuj, jsou určitě lepší knihy. A přeji, ať se konečně štěstí na knihy otočí čelem :)
Vymazat