Překlad: Petra Krámková
Nakladatelství: Domino
Rok vydání v ČR: 2021
Počet stran: 336
Karen byla odjakživa tím, ke komu si všichni ostatní přicházejí pro pomoc. Nejen její nejlepší kamarádky Bea a Eleanor, ale také pacienti, protože se stala psychiatričkou.
Teď je ale znepokojená. Velmi znepokojená. Její pacientka Jessica se v každém ohledu vymyká. Skoro to vypadá, jako by lékařskou pomoc vyhledala z docela jiných důvodů, než je obvyklé.
Ale nejvíce znepokojující je to, že o Karen ví celou řadu věcí, které by jako pacientka vědět neměla. Zná podrobnosti jejího osobního života, má informace o Kareniných přátelích...
A právě tehdy Karen poprvé napadne, že by měla něco udělat. Dřív, než bude pozdě.
Tři nerozlučné přítelkyně... Bea, Eleanor a Karen
Bea má za sebou těžké, psychické trauma z minulosti, ovšem už se jí vcelku podařilo s ním vyrovnat. Žije sama a vlastně jí to až tak nevadí. Mužům právě nedůvěřuje. Najednou jí však začne kdosi minulost zvláštními způsoby připomínat. Záhadná zásilka, podivné rande... Bea to nechápe, o její minulosti v podstatě téměř nikdo neví.
Eleanor je vyčerpaná matka na mateřské. Kromě miminka pečuje ještě o školou povinného nevlastního syna. Většinou neví, kde jí hlava stojí a manžel jí s péčí o děti zrovna nepomáhá. Vypravit se ráno včas se starším synem do školy se rovná téměř zázraku. A co teprve tehdy, když zaparkuje auto s nemluvnětem před školou a po pár minutách ho tam nenajde. Je už vážně zralá na psychiatra?
Psychiatrička Karen se zdá být nejvyrovnanější žena z naší trojice. Pomáhá svým pacientům, blíží se její povýšení, a je nepostradatelná rovněž pro své přítelkyně. Vždy totiž vše vyřeší, připomene, zařídí, dokonalá Karen. Její osobní život však už tak dokonalý není, to ovšem nikdo neví. A naprosto se vše začne hroutit tehdy, když nakráčí do její ordinace Jessica Hamiltonová. Mladá žena, která působí na Karen dost zvláštním způsobem, vyzývavě, zlomyslně až posměšně, přichází z důvodu úporných migrén. Nakonec začne Karen líčit její vztah s ženatým mužem, detaily rozhodně nešetří. Karen se vyděsí, protože některé detaily vyloženě sedí na život jedné z jejich přítelkyň. Vypadá to, jako by jí chtěla Jessica ublížit a tomu musí Karen rozhodně zabránit. Ona přece dokázala vždy každému pomoci a vyřešit každý problém. Od toho tu pro své přítelkyně je, proto je pro ně nepostradatelná.
Než bude pozdě je třetím psychologickým románem od autorky, který jsem četla. A opět jsem se přesvědčila, že Jenny Blackhurst psát umí.
Je pravda, že na počátku jsem se malinko ztrácela, než jsem si ujasnila postavy a sem tam nějaké flashbacky do minulosti a vypravěče neoznačených kapitol. Označené kapitoly nesou jména našich tří hlavních postav a jsou prokládány kapitolami z psychiatrického sezení a kapitolami, které vypráví jistá žena. Tyto části knihy jsou vyprávěny v první osobě, ostatní kapitoly er-formou a psychiatrická sezení formou dialogu dvou osob.
Kniha se mi četla dobře až na ten trochu pro mě zmatený počátek. Ke konci byl děj zase trošku z mého pohledu překombinovaný. Nicméně jsem se bavila, nechyběly překvapivé zvraty, postavy byly dobře vykreslené a hlavně Karen byla pro mě opravdu uvěřitelná.
Knihu bych doporučila asi spíš ženám. Nevím, zda by muži chtěli rozebírat vztahy, ženská přátelství, mateřství a podobné situace. Samozřejmě je volba vždy na čtenáři.
Berte knihu spíše jako psychologický román než thriller. Potom dostanete přesně to, co od příběhu budete očekávat.
Jenny Blackhurst vyrostla ve Shropshiru, kde také dodnes žije s manželem a dětmi.
Během dětství a dospívání strávila hodiny čtením kriminálních románů a nekonečnými diskuzemi nad nimi. Snila o tom, že se stane spisovatelkou a bylo tedy jedině přirozené, že jednou sama nějaký krimi román také napíše. Dodnes je vášnivou čtenářkou a nejčastěji ji najdete právě s hlavou zanořenou mezi stránky.
Hodnocení: 95%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji internetovému obchodu Megaknihy.cz Knihu zde můžete zakoupit.
Tuhle mám na seznamu :)
OdpovědětVymazatVítejte u Mišky
Určitě stojí za přečtení :)
VymazatPíšu si na seznam, Šári. Od autorky jsem četla jen Ztichlý dům a ten se mi dost líbil.
OdpovědětVymazatAno, taky jsem četla, i Podivnou holku a všechny tři knížky mě zaujaly.
Vymazat