Recenze – Boj se tmy

Autorka:                     Becky Masterman

Překlad:                      Roman Tilcer

Nakladatelství:         Moba

Rok vydání v ČR:     2017

Počet stran:                408

Brigid Quinnová nedokáže žít stylem poklidné dámy v důchodu a pouze opečovávat svého muže. Ovšem pro nás čtenáře je to víc než dobře. Přišly bychom o skvělé příběhy s touto svéráznou dámou v hlavní roli.

Anotace:

Bývalá agentka FBI Brigid Quinnová zažila psychopatů víc než dost. Chce nechat vše za sebou a vybudovat si v Tucsonu nový život s manželem, přáteli a klidnou prací soukromého očka. Po smrti švagrové se ujme sedmnáctileté neteře, která však začne projevovat nezdravý zájem o pitvání různorodé zvířeny. Brigid mezitím slíbí místnímu páru pomoc s vyšetřováním smrti jejich syna – ani to nakonec není tak snadné. Její dům přestává být útočištěm a všude jako by číhaly nové hrozby. Brigid neví, jestli může vůbec někomu věřit. Nebo je to jen tím, že se ďábel nastěhoval blíž?

Brigid Quinnová je svérázná dáma důchodového věku, která nejde pro ostřejší slovo nebo průpovídku daleko. Musím říct, že její hlášky mě fakt baví. Jako hlavní postava je opravdu originální a nezaměnitelná.

Po pohřbu švagrové se k Brigid a jejímu muži nastěhuje neteř, velice inteligentní dívka s obrovským zájmem o biologii a policejní práci. Brigid s výchovou dětí nemá zkušenosti, ale říká si, že sedmnáctileté děvče by mohla zvládnout. Vždyť jde o dospělého člověka. 

Vše začne otravou jednoho z mopslíků, které s Brigid žijí. Pejsek pozře jedovatou žábu právě v době, kdy je hlídá Gemma-Kate, a skončí na veterinární klinice. Brigid zpočátku vůbec nepodezřívá neteř, že by s otravou mohla mít něco společného. To až mnohem později, v době, kdy i ona začíná mít jisté zdravotní problémy. Nejprve vše ukazuje na neurologické onemocnění, ale kdo ví, jak se věci doopravdy mají. Brigid se mezitím pouští do vyšetřování  smrti mladého chlapce v Tucsonu. Jeho matka má pocit, že objasňování synovy smrti utonutím bylo odbyto, a mohlo by za vším stát cizí zavinění. Brzy dojde k dalšímu úmrtí v blízkém okolí a navíc k hromadné otravě. Nic však nenasvědčuje tomu, že by smrt Joeyho a člověka, který se do města nedávno přistěhoval, spolu mohly souviset. Brigid ovšem trpí čím dál většími zdravotními potížemi a ke své neteři zahoří obrovskou nedůvěrou. Podporuje ji v jejich smyšlených dohadech také nejlepší přítelkyně Mallory. Proč by jí však vlastní neteř měla chtít ublížit? Nebo snad někomu není po chuti, že se snaží dopátrat, jak Joey opravdu zemřel? 

Jak jsem napsala již v úvodu, Brigid mě baví. A v tomto příběhu mě bavila ještě víc, než v prvním. Přestože se nejméně první třetina knihy vůbec netváří jako detektivka, čtení mě bavilo. Postava Brigid mi přišla naprosto skvělá, vtipná, a to i tehdy, když šlo do tuhého. Černý humor a Brigid jdou prostě ruku v ruce. A jak si tak příběh zpočátku poklidně plynul a já získávala pocit, že asi tentokrát opravdu odhalím, kdo za vším stojí, náhle jsem byla vyvedena z omylu. Děj nabyl na spádu a já hltala stránku za stránkou, protože jsem byla opravdu hodně napnutá, jak to nakonec s Brigid dopadne. 

„Všimla jsem si, že je otevřeno. Slyšela jsem tě křičet.“Já křičela? Nevzpomínala jsem si. Když ke mně ale neteř natáhla ruku, sevřela jsem ji, bylo mi jedno, jestli mě přepadla ona, zkrátka jsem byla ráda, že se můžu dotknout opravdové lidské bytosti, ať je to, kdo je to. Nesnažila jsem se hned vstát, jenom jsem ji držela za ruku. „Co to se mnou je?“ zeptala jsem se. Byla jsem příliš zesláblá, než abych jí položila správnou otázku: Cos mi to provedla?„Nemám šajnu,“ odpověděla a zatahala mě za ruku.Na to jsem už zareagovala, nechala jsem ji, aby mě ze štěrku zvedla do stoje, mírně jsem se o ni opřela a bez námitek jsem se nechala odvést do domu, pryč z noci, ve které nejen že se objevily, ale kde se taky v dálce rozmžikala stovka domovních světel.

Závěrem za mě tedy velké doporučení. Od knihy jsem mnoho neočekávala a dostala jsem maximum. Pokud se smíříte s poklidným začátkem, dostanete skvěle vygradovaný příběh. Čtení si rozhodně užijete.

Pouze těch chyb a překlepů by mohlo být v knize méně, nejlépe samozřejmě žádné. Tento nedostatek může dojem z knihy lehce pokazit. Ovšem mě prostě Brigid Quinnová nadmíru bavila, že jsem se tentokrát chybami nenechala otrávit.

O autorce:

Becky Masterman žije v Tucsonu v Arizoně. Získala magisterský titul na Floridské atlantické univerzitě. Přes den pracuje v nakladatelství zaměřeném na forenzní vědy a po nocích píše stylové, osvěžující thrillery. Běsni a zuř, první kniha s Brigid v hlavní roli, se stala autorčiným debutem.

Hodnocení: 90%

Kniha ke mně připlula z dalekých vod MegaKnih a já velmi děkuji za tuto „zlatou rybku“, s níž jsem se ani chviličku nenudila.

Chcete se s Brigid Quinnovou setkat také? Objednávejte zde.