Krásné nedělní odpoledne, přátelé :)
Právě jsem zasedla k počítači a hodlám sepsat alespoň dvě recenze, protože je to se mnou už tristní. Stíhám číst, ale psaní vázne.
V pátek jsem dočetla Podivnou holku a hned jsem se pustila do novinky nakladatelství Fortuna Libri s názvem Ranní přání.
Ranní přání – Natascha Lusenti
Není jednoduché začít znovu...
Emilia se nastěhovala s několika kufry a dvěma milovanými kočkami do bytu ve starém paláci. Ztratila práci, je bez závazků, doufá, že na novém místě se znovu nadechne a začne nový život. Ale je zklamaná. Starousedlíci na ní hledí s nedůvěrou. Její kočky vyvolají nepříjemnou reakci sousedky. A pak jí to napadne! Každé ráno připíchne na vývěsku ve vstupní hale u schránek několik řádků: příběh, vzpomínku, pocit, naději, přání. Jednoho dne najde na svém příběhu přilepený dětský obrázek, žlutého panáčka. Díky jemu získá prvního přítele, malého Nicolu a sblíží se i s jeho otcem, pak prohodí pár slov se starou osamělou Ginou a dům pro ni postupně přestává být nepřátelským územím. Všechno ale změní jediná SMS…
Kniha má nádhernou obálku a slibnou anotaci. Bohužel mě nijak neoslovil styl psaní. Kdyby to nebyl recenzní výtisk, asi bych se neprokousala ani začátkem a nejspíš odložila. Styl je takový rádoby poetický, a v podstatě se v knize nic moc zvláštního neděje. Jsem v polovině, tak jsem zvědavá, jestli se do konce něco změní k lepšímu. Jinak moc nadšená nejsem, není to můj šálek kávy.
Mějte se nádherně a já se jdu vrhnout na ty recenze :)
Vaše Šárka ♥
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář ♥