Poprvé jsem otevřela – Dvojitý kříž

Krásný večer, přátelé :)

Rozhodla jsem se konečně pokořit knihy Chrise Cartera. Dvojitý kříž jsem četla před třemi lety, byla jsem z něj nadšená, ale od té doby jsem další díly nečetla. A to mám doma všechny.

Rozhodla jsem si tedy dát re-reading Dvojitého kříže, abych si připomněla děj a hlavní postavy a recenzní výtisky budu potom střídat s Carterovými knihami. A strašně se na to těším.

Anotace:

Popravený vrah ožívá a pokračuje ve svém zrůdném díle. Nebo se jeho odkazu chopil šílený napodobitel? A proč? To musí zjistit ostřílený samotář, detektiv Robert Hunter s pomocí svého partnera, nadšeného nováčka Carlose Garcii. Pod luxusem a září neonů města Los Angeles kvasí zločin, temnější než noc…

Detektivu Hunterovi se vrací stará noční můra – bestiální vrah znovu útočí. Tentokrát to má ale háček: pachatel, který mučí své oběti s řemeslnou zručností, byl před léty dopaden a popraven. Napodobuje ho někdo? Vrací se nestvůra z onoho světa, aby pokračovala ve svém krvavém řemesle? Nebo snad za hrůzné činy pykal nevinný? Žádná z těch možností není právě lákavá – a je na Hunterovi, aby případ vyřešil; ale možná přitom hodně ztratí. Hlavní obětí se má totiž ve čtivém a napínavém thrilleru Chrise Cartera stát právě on.

Momentálně jsem za polovinou Dvojitého kříže. Úplně jsem zapomněla, jak je Carter drsný. A to prý je teprve začátek, mám se na co těšit. 

Co vy a tento autor? Máte načteno? 

Já si někdy říkám, jaký ve skutečnosti může být člověk, který píše tak drsné thrillery, ve kterých nechybí mučení, stahování z kůže a já nevím, co ještě. Totéž jsem si říkala kdysi i u Mo Hayder.

Mějte se krásně.

Vaše Šárka ♥