neděle 30. dubna 2017

Knižní přírůstky – duben #4

Krásný den všem knihomolům :)

Opět jsem tady s novými přírůstky. Všude samé slevy, do toho návštěvy v Levných knihách, to je vážně mor. Někdo by mi to měl asi zakázat ☻☻☻

A právě z Levných knih tady mám dnes přírůstky a také dva kousky z antikvariátu. Tam jsem zavítala po docela dlouhé době, ale asi budu muset spíš projet nabídku na internetu, protože ten pardubický antikvariátek je malý a na prodejně mají zlomek nabídky toho, co můžete koupit přes internet. No, jako bych to potřebovala, že jo, dovalit si další knihy. Ale já vím, že neodolám a brzy tam objednávku stejně udělám. Znám se. Mám to totiž v plánu už dlouho. Ovšem tímhle stylem se k jarním botám a bundě asi nedopracuji. A přece jen bosa chodit nemůžu ☻

A co jsem tedy ulovila v LK? Přikoupila jsem si další knihy od É. Zoly a zaujala mě ještě útlá knížka Cesta k mým matkám.


Hřích abbého Moureta
Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše se náhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu...
První vydání románu čtenáře zaskočilo - všichni totiž čekali další Zolovo drsně naturalistické dílo. Místo něj dostali jímavý lyrický příběh psaný stylem, který neztrácí svěžest ani v dnešní době.


Jeho Excelence Eugen Rougon
Eugena Rougona, vlivného politika a zastánce bonapartismu, zákulisní intriky dotlačily k rezignaci. Odmítne se ale stáhnout do ústraní a pomocí stejné zbraně, mocných politických přátel a také záhadné Italky Clorindy se snaží dostat zpět na politické výsluní. Předlohou pro hlavní postavu knihy byl významný francouzský státník Eugene Rouher, který měl silný vliv na politiku tak zvaného Druhého císařství.
Velmi čtivý Zolův román je také přesným popisem pletich odehrávajících se v nejvyšších patrech francouzské společnosti, kde nelítostný boj o moc a císařovu přízeň měl přednost před čímkoliv jiným.


Zabijáka už jsem v Pardubicích nesehnala, ale naštěstí v Hradci ho ještě měli.

Zabiják
Román Zabiják se odehrává v temných krčmách Paříže druhé poloviny devatenáctého století. Čtenář v něm sleduje osudy mladé Gervaisy Macquartové, která se provdá za pařížského pokrývače Coupeaua. Rodinné štěstí netrvá příliš dlouho. Manžel se při práci zraní a během rekonvalescence ho posedne démon alkoholu, který po čase ovládne i Gervaisu. V době vydání bylo dílo většinou francouzské veřejnosti odmítnuto. Ta se cítila pobouřena autorovým drsným realismem a popisem chudoby, která přece do jejich salónů nepatřila. Čas dal za pravdu Zolovi. Román Zabiják je dnes považován za jedno z jeho nejlepších děl.


Lístek lásky
Román z r. 1878, patřící do série Rougon-Macquart, je historií milostného citu, který sdílí mladá vdova spolu s ženatým lékařem, ošetřujícím její dcerku. Nepatří k autorovým typickým dílům, neboť jím prosvítá romantická lyrika v líčení pocitového pole hrdinů, s nímž je úzce spjato i impresívní zachycení Paříže. V četných rezonancích je evokována také psychologie dítěte, které s vysokou senzitivností čelí matčinu mileneckému vztahu.


A potom jsem tam ulovila zmíněnou biografii Cesta k mým matkám od Edith Holé. Hodnocení jsou různá, někdo knihu chválí, jinému se nelíbila, ale já si řekla, že za těch pár korun, tuším 29kč, ji zkusím. Poslední dobou nejásám ani z tzv. světových bestsellerů, takže na hodnocení už moc nedám.

Cesta k mým matkám
Léta chtěla najít svou biologickou matku. O to víc nyní, když je sama matkou. Chtěla by poznat ženu, která dokázala opustit své dítě. Má pocit, že do jejího vlastního mateřství se otiskují stopy, které jí nepatří.
Na druhé straně je vzor matky, která adoptuje a bere do pěstounské péče jedno dítě za druhým, z nichž málokteré zůstane ušetřeno tvrdých ran a psychického týrání. Ve třiceti sedmi letech se dozvídá, že jméno biologické matky na matrice skutečně existuje, byť jí to bylo náhradní matkou mnohokrát vyvráceno.
Jaký vnitřní proces a jaké vzpomínky odstartuje hledání matky, netušila ani ona sama. Kam ji zavede cesta k matkám? Bude znovu nepřijata? Smíří se adoptivní rodina s hledáním biologické matky? Co všechno má vlastně v genech a co z toho se snažila adoptivní rodina zpřetrhat?
Syrový a bolestivý autobiografický příběh ženy, která si celý život přála najít biologickou matku.


A poslední dva kousky jsem si přinesla z antikvariátu.


Od Johna Steinbecka jsem zatím četla O myších a lidech, z této knížky jsem byla nadšená a hned jsem zkoukla i film. Potom jsem četla ještě Čistý plamen a to byl takový běžný průměr. Tak jsem zvědavá, jak se mi budou líbit Toulky s Charleym.

Toulky s Charleym
John Steinbeck se na stará kolena rozhodl "prohlédnout si Ameriku", o které celý život psal ve svých románech. Pořídil si obytný náklaďáček, dal mu donkichotské jméno Rosinanta, vzal s sebou svého "modrého" pudla Charleyho a vyrazil od Atlantiku k Pacifiku, odtud na jihozápad až do "Dixies" a zase zpátky do New Yorku. Tato kniha je fascinujícím cestopisem. Vypráví o Spojených státech v době kdy studená válka spěla k vrcholu a kdy americký Jih ještě sto let po občanské válce tonul až po uši v rasismu. Autor nám předkládá mozaiku zážitků, rozhovorů s lidmi, které na svých cestách potkal, i vlastních vzpomínek a reminiscencí na místa a události dávno minulé. V dnešní době je to v podstatě vzácný historický dokument.


Po Příběhu Edgara Sawtella od Davida Wroblewskiho jsem pokukovala už dlouho. Mylím, že jednu dobu byla k dostání i v LK, ale prošvihla jsem ji. Tak jsem byla ráda, že jsem ji teď v antikvariátu objevila.

Příběh Edgara Sawtella
Román líčí život Edgara Sawtella, němého chlapce, který vyrůstá na venkovském statku na okraji chráněné oblasti Chequamegon. Jeho rodiče převzali tradici Edgarova dědečka a živí se chovem a výcvikem psů. Edgar prožívá idylické dětství se svou nerozlučnou přítelkyní, fenkou Mandličkou. Jeho svět se zhroutí v okamžiku, kdy mu nečekaně umírá otec, a situaci ještě vyostří příchod Edgarova strýce Clauda, který převezme vedení stanice a sblíží se s Edgarovou matkou. Ojedinělý román s pověstí bestselleru variuje hamletovské téma a osloví i náročnějšího čtenáře.


A to je pro tentokrát všechno. Vyjde ještě jeden článek s dubnovými přírůstky. V něm vám ukážu dva recenzáčky a knižní výhry. Dlouho jsem nic nevyhrála, ale jak se říká, že se štěstí unaví a... atakdále ☻ Tak jsem vyhrála momentálně ve čtyřech soutěžích. Tři výhry mám už doma, čtvrtou ještě čekám. Takže se můžete těši na další „rozbalovací“ článek plný nádherných knih.

Mějte se krásně a udělejte si čas na čtení :)

Vaše Šárka ♥

7 komentářů:

  1. Taky jsem na některé kousky koukala, ale nakonec jsem nechtěla brát nic navíc. Už tak toho mám tolik na čtení a spoustu knih ještě vyjde.

    OdpovědětVymazat
  2. Stydím se, ale od Zoly jsem nikdy nic nečetla. Ani na střední, ani na vysoké, ani když jsem rozum pobrala :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já bych se taky měla stydět, protože jsem na tom stejně. A tudíž jsem za 29Kč v LK neodolala, a někdy ho zkusím.

      Vymazat
  3. Zola je mým velkým restem, četla jsem kdysi jen kousek Zabijáka, ale nějak nedošlo na jeho dočtení, myslím, že mi bylo tenkrát asi 14, tak se není zas tak co divit :D Tahle sbírka je tedy moc pěkná, nicméně já jsem k těm knihám od Omegy dost skeptická. Za prvé neslýchám moc dobré názory na jejich obchodní praktiky a celkově přístup k zaměstnancům a za druhé, a to asi hlavně - mají dost blbé překlady...
    No, třeba mi tyhle moje teorie vyvrátíš :)
    Steinbeck je druhým restem, teď jsem ale koukala, že od něj vyšlo něco v audiopodobě, kterým teď dávám hodně přednost, protože na fyzické čtení mi nějak nezbývá čas ani síly a audioknihy můžu poslouchat v práci, tak do toho asi půjdu :)
    Měj se krásně a krásně si novinky užij :)
    PS: Těším se na ten nákup z antikvariátu :P :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky jsem slyšela o špatných omegáckých překladech. Několik jsem jich četla a když to ovšem srovnám s dalšími knihami, u kterých jsem spoustu chyb za poslední dobu našla, např. i z Moba, tak nevím, jestli Omega až tak vyčnívá. Co mě spíš zarazilo a naštvalo víc, tak ten jejich celkový přístup, o kterém jsem nedávno četla. No, vzala jsem Zolu za ty krásné peníze a uvidím, snad nebude ten překlad tak strašný. I když těžko posoudím, když nemám načtený originál ani jiný překlad. Já můžu pouze posoudit překlepy, hrubky a nebo pokud by věty postrádaly smysl.
      Jinak na Steinbecka jsem zvědavá moc. Ale myslím, že se na tyto knihy hned tak nedostane, chvíli určitě v knihovně na poličce odleží :))

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥