čtvrtek 29. října 2015

Recenze: Měl to být hezký život

Autorka:                    Andrea Coddington
Překlad:                     Jakub Volný
Nakladatelství:       Ikar
Rok vydání v ČR:   2015
Počet stran:              256

Všechno se změnilo ve zlomku vteřiny.
Dnes tu sedím, pořád jsem to já, jen poznamenaná životní vráskou. Na nohou mi visí dvě olověné koule, v životě i v srdci mi zeje hluboká díra. Milionkrát za den zničená nekonečnou otázkou: „Proč já?“

Anotace:
Měl to být hezký život je příběhem o lásce, americkém snu, ale i pádu, kdy hlavní hrdinka Dara přichází o všechno. Mladá žena využije nabídnutou příležitost a odchází do USA na postgraduální studium. Prostředí New Yorku přináší spoustu nových zážitků a také velkou lásku. Společně s Collinem zakládají rodinu a Dara se ocitne v prominentní čtvrti Upper West Side na Manhattanu. Prostředí New Yorku Daru inspiruje, realizuje se v práci a žije krásným plnohodnotným vztahem. Zdá se, že má opravdu všechno. Žije svůj sen... Osud mu ale nepřeje. První rána přichází, když brzy po narození vytouženého dítěte bojuje pár o jeho život. Když už se vyčerpané Daře zdá, že se vše začíná obracet k lepšímu, neočekávaně osud zasáhne podruhé, tentokrát však už nenávratně.

Hlavní hrdinka příběhu Dara využívá nabízené příležitosti a ze Slovenska odchází studovat do New Yorku. Rok studia je však i přes stipendia velmi drahý a proto poté přijme Dara práci číšnice, aby si také vydělala nějaké peníze. Ve svém zaměstnání se seznamuje s Collinem, za kterého se zanedlouho za bláznivých okolností provdá. Získá skvělou práci, porodí první dítě, vše vypadá jako pohádka.

Bohužel jsou krásné a šťastné chvíle života někdy vykoupeny neskutečnou bolestí a zoufalstvím...

Na prvotinu slovenské autorky Andrey Coddington jsem se docela těšila. Měla jsem ji doma již delší dobu, než jsem se do ní začetla. A musím říct, že jsem asi čekala trochu jinak postavený příběh, více psychologie. Dvě třetiny knihy vypráví autorka zážitky ze života v New Yorku, kdy si ještě užívala svobodného života s přítelkyněmi, na večírcích. Hodně se vyžívá v popisu čtvrtí a ulic New Yorku, v čemž jsem se já hodně ztrácela. Až poslední část knihy byla věnována etapě vdané ženy, zvratu šťastného manželství v neštěstí a bolest... v podstatě tématu, kvůli kterému jsem si knihu koupila.

Tím chci říct, že kniha vůbec není špatná, naopak, jako prvotina je určitě dobře napsaná. Jedná se o biografii autorky, ve které popisuje určitou etapu svého života. Jen jsem prostě čekala jinak postavený příběh a proto mě osobně knížka moc neoslovila.

Velké plus dávám obálce, protože ta mě naprosto okouzlila.



Nevím, co bylo lepší, milování s Collinem, spánek s Collinem v jeho náručí, probuzení s Collinem, snídaně s Collinem...
Vzbudil nás kravál, jak někdo na chodbě nadával. Dům ještě nebyl zařízený, hlasy a zvuky se nesly s ozvěnou.
„To bude moje máma.“
„Dobré ráno i tobě.“
„Och, dobré ráno, Di,“ řekl Collin a byl připravený vrhnout se na mě a vykročit do nového dne tou správnou nohou, když se dveře naší ložnice rozletěly dokořán.
Já nahá v posteli, Collin s holým zadkem trčícím do nebe, na mně nebo ve mně, už nevím, a ve dveřích stála jeho matka.

Autorka:
Andrea Coddington pochází z Radošiny a vystudovala žurnalistiku v Bratislavě. Narodila se 20. července 1975 ve znamení raka. Novinářské řemeslo praktikovala v STV na zahraničním zpravodajství v rádiu Koliba (později Okey), kde zpravodajský tým vytvořila.V lednu 2002 odešla do USA jako zahraničně-politická zpravodajka. Byla šéfredaktorkou slovenského deníku, vycházejícího v Americe. V New Yorku se zamilovala, vdala a nakonec i ovdověla. Tyto životní situace ji přivedly k napsání knihy z amerického prostředí, ve které popsala různé osudy Slováků. Nosným se však stal její vlastní. Díky pracovním povinnostem v USA se Andrea náhodou setkala s manželem a byla to "láska na druhý pohled". Jednoho rána však tento výborný otec a přítel řekl své poslední bye-bye a už se nikdy nevrátil. Nebyla to však jediná rána, která ji postihla. Časy, v nichž přišla o bydlení a ve kterých neměla ani na boty, má již chválabohu za sebou. Nyní se Andrea těší z nového bytu a věří, že ji ještě někdy potká velká láska.


Hodnocení: 3/5




3 komentáře:

  1. Jsem celkem zvědavá, jak se mi bude líbit. Mám ji už nějakou dobu, zatím jsem se k ní ale nedostala :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přeji, ať se líbí. Sto lidí, sto chutí, co je pro mě průměr, pro někoho může být skvělé a naopak. A to je dobře, jinak bychom se poprali o stejné knihy :) :) Taky jsem ji měla doma docela dlouho. A vytvořila jsem si o ní trošku jinou představu, což se mi poslední dobou stává u knih nějak často. Nejlepší by snad bylo knihy předem moc nezkoumat a pustit se rovnou do čtení bez nějakého očekávání...

      Vymazat
  2. Zdá sa to ako zvyčajná reakcia - mám ju už pár mesiacov doma a stále nič ... =D. Hlavne sa obávam toho žánru, keďže ja na takéto témy vôbec nie som a ak mám byť úprimná, slovenské autorky ma málokedy zaujmú. Veľmi sa mi ale páčia fotky - knihy si fotíš sama? Inšpirovala si ma ... Neviem či to ja dokážem dať na svoj blog, príliš vecí čítam na kindly a s tím, že ja fotím svoje kulinárske výtvory, asi som o tom nerozmýšľala. Pekný blog!

    http://prchavemyslienky.blogspot.sk/

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥