čtvrtek 2. července 2020

RECENZE: Vražda na blatech

Autorka: Catherine Shepherd
Překlad: Rudolf Řežábek
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 312
ISBN: 978-80-271-1335-4


Anotace:
Kolik dívek ještě zemře, než najdou jejich vraha? Julia Schwarzová o smrti něco ví. Pracuje totiž jako forenzní specialistka na pitevně. Spolupráce s kriminální policií a objasňování násilných úmrtí jsou u ní na denním pořádku. Ráda své případy zkoumá přímo na místě činu. Když ji kriminální komisař Florian Kessler přizve k nálezu mrtvého těla mladé dívky na blatech, nezaváhá ani chvilku. Nakonec jsou poznatky z místa činu to jediné, z čeho můžou při vyšetřování vycházet. Během přepravy na pitevnu je totiž tělo dívky ukradeno. Rozběhne se pátrání, které ale místo ztracené mrtvoly odhalí další oběť. Julii vrtá hlavou podezření, že by mohlo jít o sériového vraha, přestože provedení obou vražd je rozdílné. Jediným spojením mezi případy se zdají být podivné symboly, které mají obě mrtvé vytetované na břiše. Bohužel je nalezena další mrtvá dívka a pro vyšetřovatele začíná boj s časem. Pokud nemá být obětí mnohem víc, musí pochopit, proč a jak si pachatel dívky vybírá a jaký význam pro něj mají vytetované symboly.

Julia Schwarzová pracuje jako lékařka na patologii Ústavu soudního lékařství. Spolupracuje s policií při objasňování násilných smrtí. Jednoho dne je pozvána k případu nálezu mrtvoly mladé dívky na blatech. Bohužel se objeví další oběť a všechny indície ukazují na sériového vraha. Možnost stejného pachatele potvrzují totožná tetování, která mají oběti na břiše. Co znamenají? Co za přítomností zvláštních symbolů stojí? Je potřeba vypátrat vraha co nejdřív, jinak zemřou další dívky. 


S touto knížkou jsem to měla malinko takové rozporuplné. Po velkou většinu stran mě autorka dokázala udržovat v napětí, děj měl stoupající, gradující tendenci, ale zápletka, která se týkala mayských rituálů, a většinu čtenářů nejspíš osloví a budou ji brát jako originální, mě úplně nezaujala. Nicméně mě bavily kapitoly z prostředí soudního lékařství. Hlavní postava Julia mi sedla, byla mi sympatická jako člověk. V několika kapitolách se dozvídáme také podrobnosti z její minulosti, které nejsou vůbec růžové. Mezi ní a komisařem Florianem Kesslerem to mírně jiskří, což se tak nějak dá předpokládat. Určitě se těším na další díl se sympatickou patoložkou. Nahlédnutí do její práce mě totiž opravdu bavilo.

Příběh je vyprávěn v třetí osobě a sice z pohledu více postav. Střídá se pohled doktorky Julie, jedné z obětí, kriminálního komisaře Floriana a také vraha.

Autorka nám ve své knize přibližuje nejen kult Mayů, ale také nebezpečí sociálních sítí. 

Suma sumárum jde o dobrý, detektivní příběh, který si čtenář jistě užije, a já ho sama za sebe doporučuji. Kniha vás jistě na první pohled zaujme velice povedenou obálkou. Naštěstí zaujme i na ten pohled druhý, když knihu otevřete a začtete se.

O autorce:
Catherine Shepherd je německá autorka bestselerů. S rodinou žije v malém městečku Zons na řece Rýn. Původně se sem přestěhovala, aby byla blíž ke své práci ve velké německé bance v Düsseldorfu. Nicméně středověká atmosféra městečka a vydávání vlastním nákladem namíchali ducha psaní, který v ní nečinně dřímal mnoho let. Pak začala psát a výsledkem je série krimi novel ze Zonsu, mix skvělého thrilleru a tajemného příběhu ze středověku.



Hodnocení: 82%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Cosmopolis. Knihu můžete zakoupit zde.



čtvrtek 4. června 2020

RECENZE – Můj tajný život

Autorka: Lucie Hříšná
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2020
Počet stran: 240
ISBN: 978-80-7546-257-2

Skutečný příběh luxusní společnice

Anotace:
Skutečný příběh luxusní společnice.
Holky jako já nemají na čele napsáno prostitutka a rozhodně tak ani nevypadáme.
Luxusní společnici na první pohled nepoznáte, dost možná to nezjistíte ani když to bude vaše kamarádka, možná i ta nejlepší. A co teprve vaše dcera nebo třeba jenom spolužačka, sestřenice.
Jestli jsem se něco za těch 5 let kdy jsem cestovala uspokojovat touhy gentlemanů z celého světa naučila, tak především, že „pravda je pružná…“
Jmenuji se Lucie, jsem vzorná studentka, co nevidět doktorandka, dcera, vnučka, kamarádka, vášnivá golfistka, milovnice vína, překrásného spodního prádla, nadšená cestovatelka a excelentní lhářka, o které nikdo neví, že za její společnost muži platí.

A tohle je příběh o mém druhém tajném životě...

Lucie je studentka vysoké školy a rozhodně ji neuspokojuje žít život obyčejné, vesnické holky. Odstěhuje se tedy od rodiny, ale samozřejmě jí nestačí ani klasický, studentský život s ostatními dívkami na koleji. Touží po svém vlastním bytečku, který by si krásně zařídila. Ovšem na něj si obyčejnou brigádou za pár korun nemůže nikdy vydělat.

Rozhodne se tedy dělat prostitutku. Luxusní prostitutku. Luxusní společnici. Osloví několik agentur a pomalu se jí začne rozjíždět nový život. Mezi přednáškami a zkouškami se schází se svými klienty na tzv „meetingu“, tedy normálně řečeno, rozdává si to s mužskými za peníze někde na hotelovém pokoji. Zpočátku se snaží brát co nejvíc schůzek, protože musí splatit majitelce agentury pořízení fotografií do profilu. Později si už může více vybírat, cestuje do zahraničí, kupuje si luxusní spodní prádlo, protože to zkrátka miluje, a šetří na vysněný byt. Spolužačkám lže, že si vydělává jako fotomodelka, rodinu navštěvuje sporadicky.

Jak čas běží, konto se plní, ovšem dá se z takto rozjetého vlaku ještě někdy vystoupit? Nebo spíše, zvyknete-li si na život, ve kterém nemusíte počítat každou korunu, chce se vám ho vůbec dobrovolně opouštět?


Zpočátku jsem knihu jen tak přešla pohledem, protože erotické romány nejsou žánr, který bych vyhledávala. Většinou jsou psány stylem, který mě prostě neoslovuje. Takže mě napoprvé zaujala pouze vyvedená obálka. Potom jsem však na knihu četla celkem dost chválu a o recenzní výtisk jsem si tedy požádala. Bohužel, bylo to v mém případě šlápnutí vedle.

Od knihy jsem čekala daleko víc, než jsem dostala. Nečekala jsem nijak vybroušený styl psaní, ale více úrovně asi ano. Čekala jsem pikantní zážitky ze života té tzv. luxusní společnice, ale nedostala jsem nic moc. Zkrátka každá kapitola je o jednom chlapovi, se kterým si to Lucie rozdává. Popisuje stále dokola, jak to má ráda, jak miluje luxusní krajky a prostě po pár kapitolách nic nového pod sluncem, prostě nuda. Přeskakuje v ději od jednoho k druhému, kdyby nebyly kapitoly pojmenované, ani byste nevěděli, s kým momentálně je. Mám pocit, že takový sexuální deník by dokázal sepsat i ten, kdo se jako luxusní společnice nikdy neživil, jen by si trochu zaguglil.

Čím mě navíc hlavní hrdinka naprosto neskutečně iritovala, bylo to, jak opovrhovala vlastní rodinou a známými z „obyčejného světa“. Copak ona byla něco víc? Prostitutka? Když na sebe byla tak hrdá, proč svou skutečnou práci tajila? Tím se mi naprosto zprotivila a myslím si své i o její inteligenci.

Takže mě kniha vůbec neoslovila, a když jsem si potom přečetla hodnocení a komentáře na databázi, je nás takových víc. Prostě od luxusní společnice jsem čekala větší lesk, vyšší úroveň, a to především i v myšlení. Na mě to luxusně nepůsobilo. Možná mám o luxusních společnicích mylné představy, kdo ví...

Nicméně vás od přečtení knihy neodrazuji, třeba vás osloví, musíte zkusit a uvidíte. Knížka je tenká, psaná velice jednoduše, takže ji přečtete raz dva.

Hodnocení: 50%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fortuna Libri. Knihu zde můžete zakoupit.


pondělí 4. května 2020

RECENZE – Mrazivá krutost

Autorka: Caz Frearová
Překlad: Kateřina Elisová
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 432
ISBN: 978-80-271-2858-7

Rodina, která drží pospolu.
A tajemství, které je všechny drží v šachu.

Anotace:
Na detektiva Cat Kinsellovou se v kavárně obrátí Joseph Madden. Jeho žena Rachel ho prý donutí zaplatit, ale nemůže – nebo nechce – prozradit podrobnosti. Protože to vše Cat považuje za pouhou manželskou roztržku, odkáže ho na místní policejní oddělení.
Později se setkají znovu – když je Joseph zatčen za vraždu. Ale není to jeho manželka Rachel, kdo je mrtvý…
Je Joseph Madden cizoložníkem, vrahem, nebo obětí? Jaké je tajemství, které spojuje členy této rodiny?

Upřímně přiznám, že první kniha série Malé sladké lži, pro mě byla absolutně průměrná. Hlavní hrdinka mi úplně k srdci nepřirostla, přesto jsem si řekla, že dám autorce ještě šanci, zda se dokázala v psaní posunout. A udělala jsem dobře.

V Mrazivé krutosti se tak pochopitelně opět setkáváme s detektivem Cat Kinsellovou a jejím parťákem Parnellem. Jednoho dne Cat osloví v kavárně jistý Joseph Madden. Prý má problém s manželkou a Cat jako policistka by mu mohla pomoci. Cat se mylně domnívá, že má Joseph o svou ženu strach, on má však strach o sebe. Jeho žena mu vyhrožuje, manipuluje s ním, prý Joseph za všechno jednou zaplatí. Za co? Proč? Cat nechápe...

Asi za tři měsíce poté je nalezena mrtvá mlaďounká Naomi Lockhartová. První podezření padá na jejího spolubydlícího Kierana Drakea, který nemá zrovna nejlepší pověst. Dále se do hledáčku policie dostává Naomina zaměstnavatelka Kirstie Connorová, její muž Marcus a švagrová Rachel Maddenová. Ano, ta žena, kvůli které před několika měsíci Cat oslovil Joseph Madden.

Rozvíjí se propletenec vztahů manželských i sourozeneckých, lží a intrik. Hlavně tady platí známé: „Nic není takové, jak by se mohlo zdát.“


Jak jsem již na začátku zmínila, Malé sladké lži mě úplně nenadchly. Přesto jsem na Mrazivou krutost byla velmi zvědavá. A jsem ráda, že jsem si ji přečetla.

Cat mi byla v tomto díle mnohem sympatičtější než v prvním. Skoro jako by se úplně proměnila. Udržuje vztah s Aidenem, kterého jsme také poznali v prvním díle. Ovšem z jistých důvodů jejich city tají před veřejností, především před kolegy. Což na jejich vztah nemá právě pozitivní dopad. 

Cat je v tomto díle více lidská, dokázala jsem se do jejích pocitů vžít. Také se mi moc líbil její profesní vztah s Parnellem. Cat rovněž nadále řeší své rodinné problémy, do kterých jsme nahlédli už během prvního dílu.

Mrazivá krutost je napínavý psychothriller, možná spíše psychologické, rodinné drama s prvky thrilleru. Je plná zvratů, takže tipovat pachatele sice můžete, ale nevěřím, že se vám ho podaří odhalit na první dobrou. Za mě dostává kniha palec nahoru a doporučuji. Radím však přečíst nejprve první díl Malé sladké lži, jinak budete tápat v souvislostech a naruší vám to požitek z četby.

O autorce:
Caz Frearová vyrostla v Coventry a během dospívání snila o tom, že se přestěhuje do Londýna a napíše knihu. První sen si splnila rychle, na druhý ovšem došlo, až když se vrátila zpět do svého rodného města.
Vystudovala historii a politické vědy, což se jí velmi hodilo, když pracovala jako číšnice, prodavačka, maloobchodní prodejkyně a posledních dvanáct let také jako headhunter. Alespoň mohla brousit svůj ostrovtip.
Když se netrápí nad dialogy nebo vymýšlením nečekaných zvratů, fandí Arsenalu nebo ji najdete v hospodě, jak vede zasvěcené hovory o tématech, o nichž nic neví.

Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Barunce a nakladatelství Cosmopolis. Knihu zde můžete nakoupit.

pondělí 23. března 2020

RECENZE – Tajemství hradních zdí

Autorka: Anna Beatrix Bártová
Nakladatelství: Petrklíč
Rok vydání v ČR: 2020
Počet stran: 296
ISBN: 978-80-7229-697-2

Anotace:
Osud ke Guttě z Bubnu nebyl příznivý. Dočká se naplnění své lásky po šesti stech letech? Natálie je mladá historička pracující v plzeňském muzeu. Když nečekaně najde dokument, ve kterém se píše o hradu Bubnu, netuší, jak moc ji to ovlivní. Začnou se jí zdát podivné sny, ve kterých ji navštěvuje duch Gutty z Bubnu a odhaluje jí svůj životní příběh. Buben Natálii přitahuje magickou silou, což ještě posílí objev její kamarádky, archeoložky Karol, která se rozhodne na Bubnu kopat. Co odhalí archeologický výzkum? Proč se Gutta zjevuje právě Natálii? A co s tím vším má společného charizmatický archeolog Štefan? Dokáže Natálie změnit krutý osud, který zasáhl dvě nešťastné duše před mnoha a mnoha lety?

Natálie je zapálená historička, která pracuje v plzeňském muzeu a momentálně zpracovává svou dizertační práci. Miluje hrad Buben, kam jezdila od dětství. Už tehdy ji neskutečně přitahoval. Nyní se jí začnou dít podivné věci. Zdají se jí sny o Guttě, hradní paní z Bubnu ze 14. století. V podstatě z jejího pohledu ve snech žije její život, prožívá její city, lásku. Natálie je zmatená, co se to s ní děje? Zjevuje se jí opravdu duch hradní paní? Ale proč právě jí? Nebo už jenom blbne z přemíry práce a studia? Zvláštní je, že se Natálie přítomnosti ducha nebo zjevení Gutty nebojí, nemá z toho negativní pocit, naopak. Když se jí Gutta nějakou dobu neukáže, je z toho nervózní.

Svěří se kamarádce Karolíně, vylíčí jí své sny či o co se to vlastně jedná, a začnou ještě s několika dalšími lidmi z oboru na hradě kopat a odkrývat tajemství historie Bubnu. 


Mám ráda duchařiny, takže jsem se na knížku samozřejmě moc těšila. Zpočátku jsem se sice do knížky trošku hůře začítala, nicméně je to asi i dobou, ve které teď žijeme a člověk se špatně soustředí. Ovšem, když se mi do příběhu podařilo ponořit víc, čtení jsem si užila. 

Kniha je psaná ze dvou pohledů. Z pohledu Natálie v současné dějové lince a z pohledu Gutty v historické lince. A ta historická linka se mi hodně líbila, moc mě zaujala a jsem ráda, že mám před sebou ještě knihu Gutta z Bubnu.

Příběh je napínavý, velmi mě zaujal i samotný hrad Buben, dokonce jsem si o něm vyhledala i informace a rozhodně bych se tam chtěla jednou podívat. Oslovila mě i postava Liany (kdo jste četli, víte) a docela by mě zajímalo, co se stalo s jejím osudem.

Pokud máte rádi knihy, kde se prolíná současnost s historií, máte rádi duchařskou tématiku, mysteriozní prvky v příbězích, určitě si Tajemství hradních zdí přečtěte. Můžu s klidným svědomím doporučit.

O autorce:
Mgr. Sabina Huřťáková, rozená Hašková
Vystudovala obor Historie na FF JU v Českých Budějovicích a v současné době žije v jižních Čechách s dcerou, synem, manželem a dvěma psy. Pod vlastním jménem publikovala některé články v časopise Vítaný host a jeden odborný v jihočeském Výběru. Je redaktorkou literárního webu Vaše literatura, píše blog Bláznivá máma, živí se také jako fotografka. Tajemství hradních zdí je autorčinou třetí knihou.



Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisky velmi děkuji autorce Anně Beatrix Bártové. Knihu můžete zakoupit zde.

pátek 20. března 2020

RECENZE – Vzdor

Autor: V. S. Alexander
Překlad: Blažena Kukulišová
Nakladatelství: Alpress
Rok vydání v ČR: 2019
Počet stran: 328
ISBN: 978-80-7633-084-9

Anotace:
Lucinda je nešťastně zamilovaná do bezohledného sira Blakelyho, zatímco její sestra Briana čeká dítě s chudým pachtýřem Rorym. Když je bezcitný sir Blakely postřelen, vina padne na Roryho. Nejlepší vyhlídkou pro obě sestry je útěk do Ameriky. Jak by ale mohly opustit své blízké v tak kruté době a čeká je za mořem skutečně lepší budoucnost?
Silný, nezapomenutelný román síly a odolnosti, postavený na pozadí irského hladomoru.

Příběh se strohým názvem Vzdor nás zavádí do Irska roku 1845. Nastává období hladomoru, spousty lidí umírá a další odchází ze svých domovů za prací do jiných končin, protože věří, že tam může být lépe.

Tato krutá doba se dotýká také osmnáctileté Briany a pachtýře Roryho. Briana je dcerou Briana Walshe, správce sídla sira Thomase Blakelyho, žijícího momentálně v Anglii. Lucinda, starší sestra Briany pracuje jako guvernantka v Londýně a je platonicky zamilovaná do sira Blakelyho. Ona by se do chudého, obyčejného pachtýře nikdy nezamilovala. Míří daleko výše. Thomas o ni ale nejeví zájem jako o ženu, pouze ji vnímá jako svou zaměstnankyni.

Hladomor se prohlubuje. Sir Blakely nemá nejmenší zájem v této době obyvatelům hrabství Mayo nijak pomáhat, naopak. Vyžene lidi ze svých obydlí, uzavře své venkovské sídlo a propustí ze svých služeb i Briana Walshe. Briana mezitím zjistí, že je těhotná a rychle se s Rorym vezmou. Doba je těžká, není nač čekat. Jakmile přijdou o svůj domov v hrabství, vydají se Lucinda s Brianou do Ameriky. Otec a Rory za nimi dle plánu mají dorazit později.

Bude pro sestry Amerika vysvobozením nebo je čekají také těžké a život ohrožující situace? Setkají se ještě se svými blízkými?


Vzdor je velice dobrá kniha a já se dost divím, jak poměrně nízké hodnocení na databázi má. Jde o volně plynoucí román, autor píše možná rozvláčněji, nicméně velice zajímavě a poutavě.

Popisy období hladomoru pro mě byly místy téměř hrůzné. Lidé přežívající ve vyhrabaných jámách, pojídající shnilé brambory, mrtvoly nebožáků válejících se při silnicích. Děj odehrávající se v Americe je také velmi zajímavý a rozhodně pro sestry Brianu a Lucindu není jednoduchý. Navíc, když je Briana již ve vyšším stupni těhotenství.

Vzdor je opravdu poklidně napsaný historický román, nicméně má vypovídající hodnotu a dozvíte se spoustu zajímavého z tohoto těžkého období v Irsku. Irský hladomor trval dlouhé čtyři roky. Nečekejte výrazné, zásadní zvraty v ději, ze kterých vám bude padat brada. To není autorův styl. Pokud však přijdete na chuť stylu psaní V. S. Alexandera, jeho knihy si rozhodně vychutnáte. 

Já za sebe knihu vřele doporučuji a doufám, že se dostane do povědomí více čtenářů.

O autorovi:
Americký autor, píšící i jako Michael Meeske, propadl kouzlu historie, kromě toho miluje výtvarné umění a hudbu, tu sám skládá. V literární tvorbě jsou jeho vzory například Oscar Wilde, Daphne du Maurier nebo sestry Brontëovy. Vyšlo mu několik historických románů, momentálně pracuje na dalším pro věhlasné nakladatelství Kensington. Žije na Floridě.



Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress. Knihu zde můžete koupit.