čtvrtek 4. června 2020

RECENZE – Můj tajný život

Autorka: Lucie Hříšná
Nakladatelství: Fortuna Libri
Rok vydání: 2020
Počet stran: 240
ISBN: 978-80-7546-257-2

Skutečný příběh luxusní společnice

Anotace:
Skutečný příběh luxusní společnice.
Holky jako já nemají na čele napsáno prostitutka a rozhodně tak ani nevypadáme.
Luxusní společnici na první pohled nepoznáte, dost možná to nezjistíte ani když to bude vaše kamarádka, možná i ta nejlepší. A co teprve vaše dcera nebo třeba jenom spolužačka, sestřenice.
Jestli jsem se něco za těch 5 let kdy jsem cestovala uspokojovat touhy gentlemanů z celého světa naučila, tak především, že „pravda je pružná…“
Jmenuji se Lucie, jsem vzorná studentka, co nevidět doktorandka, dcera, vnučka, kamarádka, vášnivá golfistka, milovnice vína, překrásného spodního prádla, nadšená cestovatelka a excelentní lhářka, o které nikdo neví, že za její společnost muži platí.

A tohle je příběh o mém druhém tajném životě...

Lucie je studentka vysoké školy a rozhodně ji neuspokojuje žít život obyčejné, vesnické holky. Odstěhuje se tedy od rodiny, ale samozřejmě jí nestačí ani klasický, studentský život s ostatními dívkami na koleji. Touží po svém vlastním bytečku, který by si krásně zařídila. Ovšem na něj si obyčejnou brigádou za pár korun nemůže nikdy vydělat.

Rozhodne se tedy dělat prostitutku. Luxusní prostitutku. Luxusní společnici. Osloví několik agentur a pomalu se jí začne rozjíždět nový život. Mezi přednáškami a zkouškami se schází se svými klienty na tzv „meetingu“, tedy normálně řečeno, rozdává si to s mužskými za peníze někde na hotelovém pokoji. Zpočátku se snaží brát co nejvíc schůzek, protože musí splatit majitelce agentury pořízení fotografií do profilu. Později si už může více vybírat, cestuje do zahraničí, kupuje si luxusní spodní prádlo, protože to zkrátka miluje, a šetří na vysněný byt. Spolužačkám lže, že si vydělává jako fotomodelka, rodinu navštěvuje sporadicky.

Jak čas běží, konto se plní, ovšem dá se z takto rozjetého vlaku ještě někdy vystoupit? Nebo spíše, zvyknete-li si na život, ve kterém nemusíte počítat každou korunu, chce se vám ho vůbec dobrovolně opouštět?


Zpočátku jsem knihu jen tak přešla pohledem, protože erotické romány nejsou žánr, který bych vyhledávala. Většinou jsou psány stylem, který mě prostě neoslovuje. Takže mě napoprvé zaujala pouze vyvedená obálka. Potom jsem však na knihu četla celkem dost chválu a o recenzní výtisk jsem si tedy požádala. Bohužel, bylo to v mém případě šlápnutí vedle.

Od knihy jsem čekala daleko víc, než jsem dostala. Nečekala jsem nijak vybroušený styl psaní, ale více úrovně asi ano. Čekala jsem pikantní zážitky ze života té tzv. luxusní společnice, ale nedostala jsem nic moc. Zkrátka každá kapitola je o jednom chlapovi, se kterým si to Lucie rozdává. Popisuje stále dokola, jak to má ráda, jak miluje luxusní krajky a prostě po pár kapitolách nic nového pod sluncem, prostě nuda. Přeskakuje v ději od jednoho k druhému, kdyby nebyly kapitoly pojmenované, ani byste nevěděli, s kým momentálně je. Mám pocit, že takový sexuální deník by dokázal sepsat i ten, kdo se jako luxusní společnice nikdy neživil, jen by si trochu zaguglil.

Čím mě navíc hlavní hrdinka naprosto neskutečně iritovala, bylo to, jak opovrhovala vlastní rodinou a známými z „obyčejného světa“. Copak ona byla něco víc? Prostitutka? Když na sebe byla tak hrdá, proč svou skutečnou práci tajila? Tím se mi naprosto zprotivila a myslím si své i o její inteligenci.

Takže mě kniha vůbec neoslovila, a když jsem si potom přečetla hodnocení a komentáře na databázi, je nás takových víc. Prostě od luxusní společnice jsem čekala větší lesk, vyšší úroveň, a to především i v myšlení. Na mě to luxusně nepůsobilo. Možná mám o luxusních společnicích mylné představy, kdo ví...

Nicméně vás od přečtení knihy neodrazuji, třeba vás osloví, musíte zkusit a uvidíte. Knížka je tenká, psaná velice jednoduše, takže ji přečtete raz dva.

Hodnocení: 50%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Fortuna Libri. Knihu zde můžete zakoupit.


pátek 31. srpna 2018

RECENZE – Moje dětství na draka

Autorka: Šárka Rosová Váňová
Nakladatelství: KNIHA.JE
Rok vydání: 2018
Počet stran: 136
ISBN: 9788090697911

Anotace:
Jaké bylo dětství v roce 1973?
Sladká vzpomínka pro rodiče, rozpustilý příběh pro jejich děti… Vitacit, Pedro, hlasatelky v televizi, tranďáky i úžeh kvůli mrkváčům!
Jestlipak si ještě pamatujte na tu počeštěnou zkratku CCCP, ve které figuroval car a carevna? A jak si s takovou delikátností poradil Šárčin tatínek - kutil, umělec, sem tam nervák a topič myší?

Krásný červený paperback s drakem na přebálce a v nestandardní velikosti vás zaujme na první pohled. Také font písma není úplně běžný, nicméně mým očím se jevil jako velice líbivý a naprosto vyhovující. Nakladatelství si s grafickou stránkou opravdu skvěle pohrálo, moc je chválím.

Příběh nám vypráví sama Šárka v první osobě. Zpočátku se tedy vžijeme do duše malé holčičky, později dospívající slečny, která mimo jiné řeší i první spíše platonické  lásky a srdceboly. Autorčin styl psaní mi sedl od první stránky. Šárka Rosová Váňová píše lehce, svižně, vtipně, s jednotlivými slovními obraty občas doslova čaruje. Kniha není pochopitelně pouze vtipná, protože život obsahuje i stinné stránky, a že ten Šárčin jich měl víc než dost. Nicméně autorka i ty hořké pasáže podává čtenáři s nadhledem. Nechce ho deprimovat, přestože mně chvílemi bylo u některých odstavců hodně smutno. Nicméně humorná stránka příběhu rozhodně převládá a je vidět, že autorka si psaní vyloženě užívala a chtěla čtenáře pobavit. A že se jí to povedlo na výbornou. 


Knížka mě bavila o to víc, že jsem rovněž „Husákovo“ dítě. Pamatuji si tedy Vitacit, touhu po moderních mrkváčích, odpor ke krimplenkám, prvomájový průvod, jen mi, sakryš, unikla ta zkratka CCCP. Vynahradila mi to tedy kniha, kde se mi dostalo osvěty a doslova jsem hýkala smíchy. Ovšem kniha není zdaleka určena jen pro naše ročníky. Autorka zde totiž nepopisuje politické problémy a podobné záležitosti, které by mladé čtenáře mohly případně odradit. Toho se určitě není třeba obávat. Šárka Rosová Váňová kouzlí svým jazykem a vy budete obracet s chutí stránku za stránkou. 

Až na pár chybek v textu nemám nic, co bych knize vytkla, naopak. Čtení jsem si užila a doufám, že Šárka napíše pokračování. Docela by mě zajímal její další příběh ze života středoškolačky. Já sama za sebe Moje dětství na draka vřele doporučuji.

O autorce:
Šárka se narodila v Mostě a vystudovala fotografickou a ekonomickou školu. Od roku 1996 působila jako moderátorka v regionální televizi a v několika pražských komerčních rádiích. Naposledy pracovala v Českém rozhlasu jako moderátorka proudového vysílání a Noční linky a autorka pořadů Mazlíci a Mikrofórum.
V současné době publikuje blogy na zpravodajském portálu iDnes.cz, třicet z nich vydala už jako e-knihu s názvem Přiměřeně laskavé příběhy. Příležitostně dabuje, nahrává rozhlasové spoty a čte komentáře.
Má ráda děti, manžela, přírodu a zvířata. Od dětství se snaží bránit vše slabé a pomáhat zvířatům v nouzi. Miluje svůj dům a zahrádku, kde čerpá sílu do dalších dnů, a i přes složitost současné doby věří, že vše, čím si procházíme, není zbůhdarma a má nás někam posunout.

Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství KNIHA.JE. Knihu zde můžete zakoupit.