Recenze - Anděl smrti

Autor:                         Richard Sklář

Nakladatelství:       Grada - Cosmopolis

Rok vydání v ČR:   2015

Počet stran:              400

Anotace:

Hlavní hrdinka Bo, kterou znáte z románu Vila na Sadové, žena s hodně divokou minulostí a výcvikem ve speciálních jednotkách ministerstva vnitra, dnes vynikající a dobře placená realitní makléřka, znovu rozjíždí šokující pátrání plné napětí a nečekaných zvratů.

Hlavní postavou krimi románu je Roberta, řečená jednoduše Bo nebo také Babina, pětapadesátiletá svérázná realitní makléřka s neutuchajícím smyslem pro humor a závislostí na kofeinu. Jejím parťákem je Říďa neboli plukovník Kareš, momentálně po prodělaném srdečním bypassu. Oba v minulosti prošli tvrdým výcvikem ve speciálních jednotkách tehdejšího sociálního ministerstva vnitra. 

Bo se vrací z dovolené na Srí Lance a okamžitě se vrhá do práce. Ze schůzky s klientem je však celá  nesvá, probíhala totiž úplně jinak, než ostatní. Nemá z ní ani trochu dobrý pocit a tak se večer vrací do domu i s Říďou, aby zjistila více podrobností. K jejímu překvapení a následnému šoku nenajde v domě svého klienta, ale zmučeného, umírajícího člověka. A to ještě ani jeden z nich neví, že je to pouze první mrtvý člověk v řadě dalších.

Příběh se skládá z několika dějových linií, takže se neseznamujeme pouze s životem Bo a Řídi, ale i s dalšími důležitými a zajímavými postavami. Poznáváme majitele fitness centra Čestmíra Mitrenga, který kšeftuje se zakázanými preparáty pro růst svalové hmoty. Dále „Osvoboditele“, který v podstatě bere zákon do svých rukou, „Revizora“, slizkého muže s čapíma nohama, na jehož psychice se nejspíš hodně podepsalo dětství, ale není to omluva pro jeho momentální, probuzené choutky a několik dalších. Děj se odehrává v Ostravě a rozhodně nechybí správný ostravský dialekt.

Anděl smrti je řazen mezi krimi a detektivky, ale rozhodně v příběhu najdete i prvky thrilleru. Knihu tvoří krátké kapitoly, každá se vždy věnuje jedné dějové linii. Kapitoly s Bo jsou vyprávěny samotnou hrdinkou, ostatní er-formou. Přes počáteční pro mě zdlouhavější rozjezd se kniha čte velmi dobře. Richard Sklář může směle konkurovat autorům severských krimi. Kniha je plná napětí a čím dál se v ději posouváte, tím víc vás autor napíná. Některé scény jsou hodně brutální a rozhodně ne pro citlivé duše. V této knize se vám také stane, že při čtení jedné stránky vám běhá mráz po zádech a oklepáváte se odporem a na další stránce vybuchnete smíchem, protože Bo nepřestává sršet humorem ani v hodně vypjatých situacích. Zkrátka autor nemá problém udržet si vaši pozornost. Dokáže brilantně vykreslit charakter jednotlivých postav. Za sebe musím říct, že třeba „Revizora“jsem opravdu nemohla ani cítit, přestože si v ničem nezadal s „Osvoboditelem“. Ale byl mnohem odpornější, alespoň pro mě.

Ráda bych knížku rozebrala i víc, ale nechci moc prozrazovat. Přečtěte si ji a uvidíte sami :) Jen bych možná doporučila před Andělem přečíst knihu Vila na Sadové. Mně totiž docela chyběly některé detaily ze života Bo, takže jsem potom hledala recenze na knihu a pídila se. Ale někomu to třeba vadit nebude, přímá návaznost na příběh není, takže to berte čistě jen jako můj takový pocit.

Samotná Bo mi byla strašně sympatická hned od začátku. Její slovní přestřelky s Říďou a celkově optimistický pohled na svět, smysl pro humor, dost často i černý, krásný vztah ke svému vnukovi a celkově všem blízkým... ano ano, Bo si mě získala.

 

Vstupujeme do pitevny. Nasládlý pach smrti smíšený s fenolovou dezinfekcí mi obrací žaludek. Ještě že jsem měla jenom chleba s máslem a medem. Dát si něco těžšího, už by to zase bylo venku. Babina nám na stará kolena měkne, možná by to okomentoval Říďa. Igor je tady ale jako doma. Ukazuje na přihrbeného človíčka, který právě čistí šikovnou ruční kotoučovou pilu pro odřezání vrchlíku lebky. Normální flexa ještě se zbytky tkáně.

„Tady s asistentem Něhomírem jsme udělali všechno, jak předepisuje zákon. Co, Něho?“ vynucuje si přitakání s takovým důrazem, až Něha rychle opouští místnost. Na to Igor čeká. „Když bylo hotovo, stejně mi ale ještě něco vrtalo hlavou a šel jsem se znova podívat. Ono to s příčinou smrti nijak nesouvisí...“ zamyšleně jde k lednici, otevírá dveře a vytahuje spodní přihrádku s nápisem Zastrčilík s otazníkem.

S hodnocením knihy jsem si hodně lámala hlavu. Čtyři nebo pět hvězdiček? Příběh se mi četl dobře, nenudila jsem se, je napínavý, strhující i vtipný, ale možná kdyby měl o nějaké ty stránky méně, asi by mi to nevadilo. Kniha je navíc většího formátu, takže těch 400 stran bylo až až. A za sebe bych asi dala knize jinou obálku. Takovou, která by více korespondovala s dějem. Ten kdo knihu četl, může teď namítnout, že svým způsobem tam spojení je a já mu to také brát nebudu, protože bude mít pravdu. Ale já bych si ji představovala trošku jinak, protože po zhlédnutí této obálky mě napadne úplně jiný námět knihy, než ve skutečnosti má. Ale jak říkám, je to můj osobní názor, který s celkovým hodnocením, nemá nic společného.

Zkrátka, i když jsem našla nějaké drobné mouchy, kdy pro mě byl děj místy méně uvěřitelný, zaslouží si autor mých pět hvězdiček z pěti. Kniha je výborně napsaná a myslím, že o autorovi ještě uslyšíme.

O autorovi:

Ing. Richard Sklář, autor bestselleru Vila na Sadové, vynikající fotograf a člověk, který v 90. letech pracoval jako kondiční trenér Útvaru rychlého nasazení. Díky svým kontaktům a zkušenostem zná i zapadlá a zapomenutá zákoutí Ostravy a využívá je ve svém příběhu. Fotografie na obálce knihy pochází z autorova archivu.

Věnuje se tréninku fitnes i některým obranným stylům. Mezi ně patří i Systema, jeden z nejúčinějších obranných stylů, který naučil i hlavní hrdinku Bo.

O Richardu Sklářovi lze říct, že patří mezi začínající autory, ale i přesto si jeho knihy velmi rychle získaly silnou fanouškovskou základnu.

Hodnocení: 5/5 

Za recenzní výtisk velmi děkuji nakladatelství GRADA, kde můžete knihu také zakoupit.