Přečtené knihy za měsíc duben

Přeji vám všem krásný, přestože deštivý večer :)

Dnes mám pro vás článek o knihách, které jsem přečetla za minulý měsíc. Je jich osm a devátou jsem rozečetla. První přečtenou knihou byl Prach a stín, další A přesto říci životu ano, Dokonalý cizinec, Farma, 100 dní štěstí, Deník fejsbůkové matky, Zeď vzpomínek, Přežil jsem Buchenwald a rozečetla jsem Láska podle Shakespeara.

Kniha Prach a stín od Lyndsay Faye se mi moc líbila, přestože jsem ji četla mnohem déle, než jsem měla v úmyslu. Ale přišla nějaká krize doma, starosti a tak nebyla na čtení nálada. Myslím, že kdybych ji četla kratší dobu a tolik si ji nekouskovala, líbila by se mi ještě víc.

Anotace:

Před více než sto dvaceti lety zalehla londýnský Whitechapel noční můra. Zvěrstva, která páchá tajemný zabiják na prostitutkách, jsou neslýchaná a bezradný Scotland Yard hledá pomoc u Sherlocka Holmese. Jedině výstřední detektiv z Baker Street, chladnokrevný podivín s geniálním mozkem, se může postavit Jacku Rozparovači a rozluštit jeho tajemství. Ani v nejčernějším snu by ho však nenapadlo, že při svém pátrání 

bude muset bojovat s podezřením, že Jack Rozparovač je – on sám. Mrazivý příběh zaznamenaný z pohledu dr. Watsona není jen mimořádnou a věrnou poctou holmesovskému kánonu, ale především živoucím vyprávěním a atmosférickou detektivkou, odehrávající se ve stínu londýnských ulic a přísvitu plynových 

lamp. Lyndsay Faeyová dokonale propojila mýtus Velkého detektiva se skutečnými krvavými událostmi, k nimž kriminalistika dodnes hledá klíč.

Hodnocení: 4/5

Pokud by vás zajímala moje recenze, mrkněte zde.

A přesto říci životu ano od Viktora Emila Frankla je velmi zajímavé, psychologické pojednání z doby holokaustu. Je to útlounká knížka, ale velmi zajímavá. Určitě ji doporučuji.

Anotace:

Svazek A přesto říci životu ano spojuje dva texty zakladatele logoterapie, psychiatra s českými kořeny Viktora Emanuela Frankla (1905–1997). V díle Psycholog prožívá koncentrační tábor, jež vzniklo během necelých dvou prosincových týdnů roku 1945, popisuje to, jakými fázemi odlidštění museli vězni procházet. Mnohým z nich tato strašná zkušenost přesto otevřela cestu k porozumění smyslu vlastního života. Hra Synchronizace v Březince z roku 1948, napsaná velmi působivým skicovitým způsobem, je myšlenkovým i literárně dramatickým experimentem. Propojují se v něm Franklovy bezprostřední osobní zážitky z tábora smrti s pomyslnou reflexí a dialogem tří filozofů, kteří mu byli blízcí – Sokrata, Spinozy a Kanta. Podle Frankla zůstává v člověku i v značně extrémní situaci prostor svobody a odpovědnosti, kterého se nesmíme za žádnou cenu vzdát: „Nic nemůže udolat člověka, který si vědomě přeje mít životní cíl.“

Hodnocení: 5/5

Recenze prozatím na blogu nenajdete, ale v brzké době bude k přečtení, je to ostuda, že jsem ji ještě nesepsala.

Dokonalý cizinec od Renée Knight mě opravdu hodně bavil. Čtení jsem si užila, byl to můj šálek kávy. A jako autorčin debut je to opravdu vynikající počin.

Anotace:

Román, který by neměl uniknout žádnému fanouškovi Zmizelé nebo Dívky ve vlaku! Známé dokumentaristce Catherine Ravenscroftové se zničehonic objeví na nočním stolku záhadný román. Do té doby úspěšná a navenek vyrovnaná žena jako by se rázem propadla do zlého snu! Kniha se sice tváří jako fikce, do nejmenších podrobností však popisuje dávný den, kdy se Catherine stala nositelkou tíživého tajemství – tajemství, o němž věděl už jen jediný člověk na světě. A ten je dnes přeci mrtvý. 

Minulost rázem ožívá, Catherine se hroutí svět jak domeček z karet a jedinou možností, jak z téhle pasti vyklouznout, je dokázat, co se ten den opravdu stalo...

Hodnocení: 5/5

Na recenzi se můžete podívat zde.

Farma od Toma Roba Smithe byla pro mě první knihou od autora a velmi mě oslovila. Zajímavý, psychologický thriller, napínavý až do samotného konce. Nic podobného jsem zatím nečetla.

Anotace:

Autor celosvětového a oceňovaného bestselleru Dítě číslo 44 se tentokrát ponořil do temných vod rodinného psychothrilleru. Daniel je přesvědčen, že jeho rodiče si po odchodu z Londýna užívají klidný důchod na odlehlé farmě v matčině rodném Švédsku. A pak mu jednoho dne zatelefonuje otec. „Volám kvůli matce… Není v pořádku… Fantazíruje – vidí hrozné, hrozné věci.“ Daniel si okamžitě zarezervuje letenku do Švédska, když vtom má další hovor. „Tvůj otec s tebou už určitě mluvil,“ ozve se matčin hlas. „Všechno, co ti ten člověk řekl, je lež… Počkej na mě na Heathrow…“ Daniel je zničehonic nucen rozhodnout se, komu věřit. Matčinu tvrzení o děsivém zločinu, o spiknutí, na němž se podílí i jeho otec? Otcově přesvědčení o matčině duševní nemoci? Klíčem je příběh plný znepokojivých detailů a hlubokých tajemství z minulosti – navíc Daniel skrývá jedno čerstvé, současné…

Hodnocení: 5/5

Recenzi na knihu najdete tady.

Srdceryvný příběh 100 dní štěstí od Fausta Brizziho mě dojmul, ale místy i rozesmál Moc pěkné čtení a určitě se těším na novou autorovu knihu Máš mě vůbec rád?

Anotace:

Hořce úsměvný román o lásce, chlapském přátelství, slunné Itálii a skvělé italské kuchyni. Budete plakat a budete se smát, jako byste sledovali skvělý film! 

Nemám žádnou zásluhu, pro kterou bych byl oficiálně vzpomínán. Abych ospravedlnil tu mramorovou desku. Desku, kolem které někdo projde a řekne: „Mrkni mi do Wikipedie, kdo byl tendleten Battistini!“ 

Nicméně mám ženu a dvě děti, které miluju, úžasné přátele, mužstvo kluků, kteří by za mě dali život. Dělal jsem chyby, další ještě udělám, ale taky jsem se zapojil. Taky jsem tu byl. Možná v koutku, nebyl jsem oslavenec, ale byl jsem tu. Jediné, čeho lituju, je, že jsem musel zjistit, že umírám, abych začal žít.

Hodnocení: 5/5

Chcete si přečíst recenzi? Klikněte.

Deník fejsbůkové matky od Lucie Nachtigallové je vtipná, veselá kniha plná fejsbůkových statusů ze života maminky tří malých dětí. Četla se skvěle :)

Anotace:

Knížka, kterou držíte v ruce, je naprostým unikátem. Je to totiž zřejmě jediná kniha na světě, která je napsaná pouze s pomocí statusů. Je to kniha, ve které nenajdete klasický začátek ani konec. Nemá strhující děj, ba ani žádnou hlavní dějovou linku. Nemá ani ilustrátora či slavného spisovatele, jak bývá zvykem. Nemá dokonce kladného či záporného hrdinu. Můžete ji začít číst zepředu, zezadu, nebo třeba i odprostřed, a přesto vám nic neuteče. Je plná statusů. Obyčejných, ale přesto neuvěřitelných, vtipných, nepředvídatelných minipříběhů, které přináší sám život. Příběhů matky tří dětí, věčně pracujícího manžela, psa, želvy, šneků a několika koček. Matky, která má neobyčejný smysl pro humor, sebeironii a schopnost vypointovat své příběhy coby maminky na mateřské dovolené do statusů, ve kterých se budete možná poznávat i vy a u jejichž čtení se budete nepřetržitě usmívat. Knížka, kterou (a v tomto případě nejde o klišé) napsal s úsměvem na rtech sám život.

Hodnocení: 5/5

Recenzi najdete zde.

Zeď vzpomínek od Anthonyho Doerra je povídková kniha. Povídky sice nevyhledávám, ale tato knížka mě okouzlila. Naprosto mě dostal autorův poetický styl psaní. Moc jsem si knihu užila, přestože byly povídky svým způsobem smutné.

Anotace:

Povídková kniha Anthonyho Doerra se odehrává na čtyřech světadílech. Titulní novela získala ocenění National Magazine Award v kategorii krásné literatury, druhá povídka byla označena za „mistrovské dílo vynikajícího pozorovatele a ukázku intuitivního smyslu pro poetiku“, čtvrtá povídka dostala Cenu O. Henryho a za pátou povídku autor obdržel cenu The Pushcart za rok 2011. U proslulého autora a čerstvého držitele Pulitzerovy ceny se ostatně není čemu divit. Navzdory tomu, že Doerr získal prestižní Pulitzerovu cenu za román, považují někteří kritici právě povídky a novely za vrchol jeho dosavadní tvorby.

Hodnocení: 5/5

Zde si můžete přečíst recenzi.

Přežil jsem Buchenwald od autorů Louise Grose a Flinta Whitlocka je autobiografický příběh mladého Francouze, který se octne v koncentračním táboře Buchenwald. Určitě doporučuji k přečtení.

Anotace:

Svědectví chlapce, jenž byl spolu se svých otcem zatčen kolaborantskou policií; později byli umístěni v koncentračním táboře Buchenwald. 

„Bylo mi teprve sedmnáct, když se jednou pozdě v noci ozvalo bušení na dveře. Francouzská kolaborantská policie vtrhla dovnitř a zatkla mne a mého otce coby členy odboje. Po měsících v celách francouzských věznic nacpali dva tisíce muklů do dvaceti železničních vagonů. Naším místem určení byl Buchenwald, nestrašnější tábor na území nacistického Německa. Stráže SS v nás viděli podlidi, jejichž život nemá žádnou cenu a jediným smyslem jejich existence je otrocká práce. Byl jsem mnohokrát zbit a hladověl jsem. Byl jsem svědkem brutálního mučení a nesmyslných vražd. Ale nakonec jsem přežil…“

Druhý díl tzv. Buchenwaldské trilogie (další díly: Buchenwaldské bestie – Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže; Buchenwald – Peklo na kopečku).

Hodnocení: 5/5

Recenzi si můžete přečíst zde.

A koncem měsíce jsem rozečetla Lásku podle Shakespeara od Georginy Guthrie. Je to nenáročná, milá oddechovka, pro mě odpočinková četba.

Anotace:

„Milovat, či nemilovat svou studentku, to je, oč tu běží...“

I v 21. století může na univerzitě vzkvétat zakázaná láska jako ze Shakespearova dramatu 

Aubrey Priceové začíná poslední semestr jejího bakalářského studia na torontské univerzitě. Zdá se, že už brzy v poklidu dokončí svá studia Shakespearových děl. Pak se ale na katedře objeví nový asistent Daniel a Aubrey se do něj zamiluje. Ani jemu není chytrá, vtipná a nezávislá dívka lhostejná. Ale je tu přísný zákaz vztahů mezi učitelem a studentkou na univerzitě, fakt, že je Daniel děkanovým synem, a také jeho temné tajemství z minulosti…

Hodnocení: 3/5

Recenze bude ještě tento týden, včera jsem knihu dočetla.

Tak to je z mého „přečtena za duben“ vše. Jaké knihy jste přečetli vy? Těším se na vaše komentáře :)

Brzy zveřejním i celkové měsíční shrnutí, kde budou i knižní přírůstky, které jsem za duben nastřádala. Ale ještě dřív bude březnové shrnutí, protože to jsem zatím nestihla napsat a nafotit.

Mějte se moc krásně a čtěte :)

Vaše Šárka ♥