pondělí 6. února 2017

Recenze – Voňavé (na)dělení

Autorka:                    Blanka Hošková
Nakladatelství:       Jota
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:              222

Anotace:
Ani ve své páté knize se Blanka Hošková nevzdaluje od témat, která její čtenářky dobře znají. Opět je její hlavní hrdinkou žena v mezní životní situaci, postavená před problémy, se kterými si musí poradit prakticky zcela sama.
Ve Voňavém (na)dělení se setkáváme s typickou obětí bossingu, ženou, která po mnoha letech opouští zaměstnání, protože dál nemůže snášet ataky svého nadřízeného. Procházíme s ní etapami velkého nadšení z nově nabyté svobody, těšení se na lepší příští, následujeme ji na Úřad práce i na pracovní pohovory a propadáme spolu s ní do beznaděje.
Podaří se zralé ženě s dospělými dětmi nalézt pevnou půdu pod nohama? Umírá skutečně naděje poslední?

Hlavní postavou románu Blanky Hoškové je Saša. Právě se po letech rozhodla odejít ze svého zaměstnání, kde jí neschopný nadřízený doslova otravoval život. Řekla si, že si pár měsíců užije zaslouženého volna a potom si najde novou práci. Představovala si to velmi růžově, ovšem realita se stala následně úplně jinou. Být paní svého času se jí zalíbilo, a když už se konečně pustila do hledání zaměstnání, nebylo to vůbec jednoduché. Nikoho nezajímalo, že má za sebou dvacetiletou praxi. Připadala si jako outsider. Navíc se začala stydět za svou korpulentní postavu. Až sousedka Radka ji nakonec nakopla k tomu, aby úplně změnila život a mohla být na sebe opět před svými syny a okolím pyšná.



Hledám dál. Zde se pouštím do čtení poutavých řádků, jak na sebe zaměstnavatele upozornit, jak přestat snít a konečně začít měnit svět, jak jednoduše a efektivně uplatnit svůj nápad v praxi a jak nestát v pozadí. Listuji na monitoru a zjišťuji, že jsem prakticky nepoužitelná. Nemám vysokoškolský diplom, nehovořím dvěma světovými jazyky, nemám coby absolventka střední ekonomické školy oboru všeobecná ekonomika pražádnou odbornost. Nejsem specificky zaměřená a využitelná, jsem tedy nepoužitelná.

Voňavé (na)dělení je první knihou, kterou jsem od autorky četla. A četla se mi moc dobře. Hlavní hrdinka mi byla moc sympatická a velmi blízká. Také jsem dlouho hledala práci a v pasážích, kde líčí pracovní pohovory, jsem se úplně viděla. Autorka píše o běžných věcech nám blízkých a známých. Každá se určitě v nějakém momentu příběhu najdeme. Na konci jsem držela Saše palce, aby jí vše vyšlo, tak jak má. Měla jsem snad pocit, že ji znám osobně. Bohužel neznám, ale docela ráda bych poznala :)

Knížku můžu doporučit všem čtenářkám, které si rády přečtou reálný příběh o strastech i slastech života rozvedené matky dvou dospělých synů, kteří už dávno vyletěli z hnízdečka. Rozhodně sedne lépe starším ročníkům než dvacetiletým slečnám. Kniha se vám bude určitě dobře číst a hrdince rozhodně neopomenete fandit. Román je psaný ich-formou. Postava Saši je výborně vykreslená, reálná, žádná filmová hvězda, prostě úplně normální ženská po čtyřicítce s nějakými těmi fyzickými nedostatky. Proto si ji oblíbíte.

Kniha má krásnou obálku a celkově je moc pěkně graficky zpracovaná. Je příjemná svým menším formátem.

O autorce:
Blanka Hošková se narodila v Brně, kde dodnes bydlí i pracuje. Je rozvedená a má jednu dceru. V raném mládí se věnovala psaní poezie a svoji tvorbu přednášela v klubu Leitnerka. Svými články také přispívala do ženských časopisů, ale po narození dcery se literárně na jedenáct let odmlčela. Za poslední tři roky vydala vlastním nákladem ženské romány, v nichž se dotýká ožehavých témat současnosti – problémů s otěhotněním (Prohrané výhry), domácího násilí (Horko domácího krbu), skrytého alkoholismu (Dietnikum) nebo šikany na pracovišti (Kdo s koho).
Její knihy jsou psané lehkou, čtivou formou, text má spád, příběhy mají děj. Jsou určené ženám, které si chtějí u čtení odpočinout a zrelaxovat. Jednotlivé příběhy vybízí k zamyšlení, ale není to žádná hlubokomyslná filozofie. Hlavní hrdinky často řeší své problémy s nadhledem a sebeironií. Poselstvím příběhů je to, aby si ženy uvědomovaly samy sebe a svým rozhodnutím a sebekázní změnily ve svém životě to, co se jim vymklo z rukou a činí jejich život nepříjemným.

Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Jota, kde knihu také zakoupíte.



4 komentáře:

  1. Její tvorba mi malinko připomíná Simonu Monyovou....

    OdpovědětVymazat
  2. Pěkná recenze, Šárko. Ale nic pro mě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Míšo :) Já autorku zkusila poprvé a bavila mě. Možná je to podobný styl jako má třeba A. Jakoubková, ale mnohem víc mi sedí, je propracovanější. Čeká na mě doma ještě jedna, tak jsem zvědavá. Ale je jasné, že pro někoho to není :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥