pondělí 6. března 2017

Unikají mi krásné knižní příběhy...

Také máte někdy pocit, že nemůžete ani náhodou stihnout přečíst všechny ty nádherné knihy, které se vám hromadí na seznamu a vůbec neubývají, právě naopak? A štve vás to tak, jako mě?


Možná, kdyby mi bylo pětadvacet, vůbec by mě nenapadlo to řešit, nebo nad tím vůbec uvažovat. Ale přes dvacet mi už hodně dávno není, dokonce už ani přes třicet, takže začínám docela stresovat. Možná vám to přijde směšné, ale já z toho mám fakt nervy :)) Doma mám přes čtyři stovky nepřečtených knih. Možná víc. Je to zásoba na dobrých osm let, kdybych přestala číst recenzní výtisky. A další čtyři stovky mám na svém seznamu. A další knihy každý měsíc vycházejí a lákají. Chci to prostě všechno přečíst. Tak se mi nedivte, že šílím :)) Vždyť je to hrůza!!!

Dobrých deset, patnáct let jsem nečetla, taková škoda. A nebýt náhodného letáčku z Knižního klubu, který mi asi před šesti lety přistál ve schránce a zlákal ke členství, kdo ví, kdy bych se ke knihám vůbec zase dostala. Objednala jsem si tenkrát mimo jiné Fieldingovou a její Ještě mě nezabíjej, a ta kniha mě tak pohltila, že jsem opět začala číst. A asi před dvěma, třemi lety jsem objevila knižní skupiny na facebooku a to už knihám totálně propadla. Ale tolik jsem toho zameškala. To mě fáááákt děsně štve.

Jsou dny, kdy stíhám číst pouze po chvilkách ve vlaku. Víc než šest knih měsíčně nemám šanci přečíst. Já vím, že by si člověk měl hlavně užívat příběh a ne číst na počet, ale... Prostě mám teď to velké ALE :) Pořád si říkám, že omezím recenzáky a chci to udělat, jenže pak se objeví nějaká lákavá nabídka, úžasná kniha, a moje předsevzetí jde do háje. Úplně by mi vyhovovalo to stáhnout na dva tři kousky měsíčně a potom číst „domácí“ knihy. No, snad se mi to časem povede, protože jinak budu stresovat čím dál víc a kde bude požitek z té četby, že?

No, tak jsem se trochu vypovídala, ale stejně ten pocit věčného nestíhání ve mně zůstal. Máte to někdy také tak, anebo jsem jen já takový blázen? Přece nikdo nemůže přečíst vše, že? No prostě se to ve mně mele poslední dobou, protože mi připadá, že nějak nestíhám vůbec nic, nejen knihy. Chci se věnovat rodině, pejskovi, fotografování, bude jaro, nastane doba na výlety. A to nemluvím o omalovánkách, které chuděry leží opět od prosince ladem. Budu muset vymyslet nějaký trošku řád, abych místo stresování stíhala víc činností. Samozřejmě zásadní věc – nevysedávat u PC, to mi je přece jasné, že. To je největší žrout volného času. A nemyslím teď blogování, ale jen takové to bloumání po netu, tady kouknu, tuhle kouknu a dvě hodiny jsou pryč jak mávnutím proutku. To je pro mě největší prokrastinace. Samozřejmě to vím, ale dělám s tím něco než že o tom melu? Ne. To jsem celá já. Radši si budu vylévat srdce do článku, než abych ten ďábelský přístroj vypnula :))


Napište mi, jestli taky někdy podobně bojujete sami se sebou. Jestli nějak řešíte počty nepřečtených knih. Jestli máte také pocit, že všechny ty úžasné příběhy prostě nepřečtete, ale na rozdíl ode mne jste s tím smířeni. Prostě co vás k tomuto mému pondělnímu výlevu napadne, mi napište :)

Mějte se krásně :)
Vaše Šárka ♥

28 komentářů:

  1. Naprosto tě chápu, sice jsem mladší, ale letos se zařadím do skupiny 30 let a více. :-D Ne, že by na tom bylo něco špatně. :-D Před patnácti roky jsem byla schopná přečíst všechno co mi přišlo pod ruku, přečetla jsem mámě doma celou knihovnu. :-D Pak moje nadšení opadlo, nebo spíš zapadlo. Stěhování, práce, povinnosti, děti.... Asi to má takhle každý, nebylo tolik času, ani financí. Nikdo mi ani nekoupil knihu, třeba k narozeninám, nebo k Vánocům. Pak jsem dostala od manžela komplet Stmívání - myslím, že to byl svého času velký hit. Vydáno okolo roku 2010 a vrátilo mě to ke čtení. Řekla jsem si, že si každý měsíc jednu knihu koupím, tři stovky člověk utratí za větší hlouposti. Samozřejmě u toho nezůstalo, z jedné byly tři a ze tří pět. Určitě to každý znáte. Ano, mám doma spoustu nepřečtených knih, neustále doufám, že bude více času. :-D To mě ale nezastaví v tom, abych si nepořídila další. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Veru, moc děkuji za krásný komentář :) Ráda jsem si početla.

      Vymazat
  2. Šárko, hlavně klid :-D. Já to tedy zase až tak nehrotím. Spíš mě mrzí, že také nestíhám ty svoje vlastní nakoupené, ale říkám si, že jednou se k nim určitě dostanu a snažím se je i tak zařadit do každého nového měsíce. Knih vychází každý měsíc strašně moc, některé za to stojí, jiné ne. Neblázním. Žiju z momentálního nadšení pro danou věc :-D. Seznam přání sice mám, ale průběžně jej probírám a hodně obměňuji, protože moje názory i chuť na knihu se mění. Pořád je to u mě podle nálady. Teď mám období fantasy a kdo ví, co ho vystřídá pak :-D. Takže klid a nohy v teple. Knihy ti neutečou a všechny je stejně nemůžeš stihnout přečíst ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, já to takhle nehrotím stále, ale někdy to prostě na mě přijde :))) Ale máš rozhodně pravdu, chce to klid a nohy v teple :) Díky za komentík :)

      Vymazat
  3. No já jsem na tom podobně... Ne, že by mě to úplně stresovalo, ale spíš mě to mrzí, protože se opravdu nejde rozkrájet. Taky víc než 5 knížek za měsíc nejsem schopná přečíst, ale pořád je to super, protože znám lidi, kteří nepřečtou ani jednu, takže jsme na tom pořád dobře :) Také bych chtěla omezit recenzáky, ale u mě je to v pohodě, protože jich zdaleka nemám tolik co ty :) Takže tu mám poslední dvě a hurá na vlastní knížky, na které se už neskutečně těším. Mám jich tu taky strašně moc a seznam, co bych si chtěla pořídit obrovitánský.... Tak si budem přát, ať nám to dobře čte :) Měj se hezky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš pravdu, asi mě to taky spíš mrzí než přímo nervuje. Vyjádřila jsem se možná nepřesně :) Jo a ty recenzáky, to je prostě kapitola :)) Taky se měj krásně :)

      Vymazat
  4. Koukám, že to je všude stejné :D taky s tím trochu bojuju. Ale pořád se mi daří stíhat každý měsíc aspoň dvě knihy z domácích zásob. Taky si ale pokaždé aspoň pár nových dokoupím. Tak je to trochu začarovaný kruh. Poslední dobou jsem začala hodně přebírat, co přečtu a co ne. Protože všechno stihnout opravdu nejde.

    OdpovědětVymazat
  5. Naprosto tomu rozumím, i když mně je to taky spíš líto, než že bych se stresovala. Před tejdnem jsem oslavila třicítku a jenom v knihovně mám přes 150 nepřečtených knih + dalších 150 na wishlistu. Za měsíc stihnu taky tak těch 5 - 6 knih, ale teďka už začalo výletování, takže to zas budou max. 3 knihy. Na druhou stranu jsem ráda, že stihnu aspoň něco. Jsou lidi, co nečtou vůbec a to je mi možná líto ještě víc, než to, že nestihnu přečíst všechno, co bych si přála.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Andrej, máš pravdu, my přečteme alespoň něco :) Takže se máme fáááájn :) Měj se krásně :)

      Vymazat
    2. Máme se úplně nejlíp, protože za svůj život prožijeme nespočet jiných životů a to mě baví úplně nejvíc :) taky se měj krásně :)

      Vymazat
  6. Mám to nastavené jinak. Knížky miluji a čtení si užívám. Spoluprácí mám jen pár, rozděleny tak, aby mi měsíčně přišla 1-2 knihy. Víc nechci. Nesnáším mít doma vice než 3 knihy čekající na přečtení :-) vím, že mi spousta krásných knih uteče, ale nevadí mi to. Vždyť co je víc - život prožít nebo pročíst?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jojo, s tím žitím je to fakt, ale... já chci i číííííst :) Samozřejmě máš pravdu, nemůžemne žít jen knihami :)

      Vymazat
  7. Šári, to je klasický model mě samotné :D :D ačkoliv se snažím recenzáky omezovat a číst i klasiku a jiné knížky (hlavně ty domácí). Ale jinak jak píšeš, kéž bych našla nějaký fungující řád, kteý by mě nutil sám o sobě ho dodržet :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Viď, Verunko, nějaký ten řád by to chtělo :) Nastolit by šel, jen ho dodržovat :)

      Vymazat
  8. Jsem moc ráda, že to má někdo podobně jako já, ale chce to klid :) Naprosto sdílím takovou tu touhu do sebe vstřebat co nejvíce příběhů. Já vždycky někomu říkám: "Přečetla jsem (doplň si množství) knih." a často se setkávám s komentáři a poznámkami typu, že přece nečtu na počty, že z toho mám závody, atd. atd. No ale, já na množství čtu. Jenže ne pro čísla, ale pro všechna ta díla. Pro příběhy, osudy, lásky, nenávisti, pro všechno to, co v sobě knihy nesou. Naprosto jistě vím, že není v lidských silách přečíst vše. Nikdy si neřekneš "Tak jo, sfoukla jsem to." Vždycky Ti zůstane něco, co bys ještě ráda stihla. A myslím, že se to netýká jen knih. Jediný co můžeme dělat je snažit se vydat ze sebe to nejlepší, co dokážeme (opět platí pro všechny oblasti života, nejen pro knihy). Držím Ti palce, ať čteš co nejvíc a ať Tě všechny knihy baví a věřím, že za pár let se otočíš a budeš mít neskutečnou radost, co všechno jsi po té čtecí pauze, kterou jsi v minulosti měla, dohnala. ♥ To jsem si zafilozofovala, promiň! Měj se moc krásně, Šári! ♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kristýnko, krásně jsi to napsala. Hlavně s tím množstvím. Samozřejmě nečteme na čísla, ale pro ty příběhy. Moc ti děkuji za krásný komentář :)

      Vymazat
  9. Já se teď snažím využít toho, že těch knih zatím přece jen nemám nasyslených tolik :D Přesný stav netuším, ale odhaduji tak do padesátky, víc bych neřekla. Takže věřím, že by se mi to letos mohlo podařit snížit. :)
    Jinak nemám žádný pevný seznam přání, protože by šel do stovek položek a mě by to akorát deprimovalo :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já budu muset ten seznam asi taky hodně protřídit a ono to trochu stresovat přestane. Leni, měj se krásně :)

      Vymazat
  10. Moc vám děkuji za vaše komentáře, reakce a názory. Moc mě potěšily a jsem ráda, že v tom nejsem sama, byť to řešíme každý trošku jinak, někdo více jiný méně :)

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Sarko, uplne te chapu. Ja bych byla tak vystresla, ze by mne to uplne zkazilo chut cist. Mam to tak vzdycky, kdyz se mi tu nahromadi vic knizek, ktere chci vsechny cist a nevim jakou zacist. Tak rozectu vsechny a nebavi me zadna. Ale to mluvim o kusech, ne o stovkach... ale je fakt, ze se mi ted dari mit neprectenych svych nejvys dvacet-nepocitam li odborne a klasiku- a zbytek jsou recenzaky ci knihovna. Takze jsem v klidu. Re enzaku ted radeji moc neberu. Nevim, kdy porodim a pak by mi to tu lezelo a stresovalo.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kéž bych měla jen nějakou desítku nepřečtených :)) No snad to nějak postupně stáhnu :) Měj se krásně, Sabi :)

      Vymazat
  12. Jsem na tom stejně. Nemám tolik nepřečtených "domácích" knih jako ty, jen něco málo přes stovku. A o těch dalších stovkách vysněných knih ani nemluvím. Dost jsem omezila nakupování (řeším to knihovnami), ale taky na žádnou svou knihu jsem nesáhla určitě rok. A taky mě to štve. Teď to chci změnit (a silně pochybuji, že se mi to povede), hodlám omezit knihovny a vrhnout se na tu svou sbírku. Ale jak píšeš, blíží se jaro. Začne zahrada, výlety, spousta jiné práce... A už teď se děsím, že nemám šanci to stihnout... Ale musíme si věřit :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivetko, moc děkuji za komentář :) Ano, musíme si věřit, to máš pravdu :)

      Vymazat
  13. Ve stejném stresu jsem už x let. Nejen kvůli knihám, ale i kvůli vyšívání... a zrovna včera mi přišly dvě vyšívací sady... :-) A minulý týden jsem byla v Knihcentru... a už raději mlčím :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. S tím časem a koníčky je to prostě boj. Včera jsem si vyzvedla mega objednávku z beletrie.eu. A už taky mlčím :))

      Vymazat
  14. Šárko, tohle je moc pěkný a povedený článek. Ohromil mě tvůj počet nepřečtených knih, které na tebe doma čekají - Fíha!!! :-O Přijde mi to jako nekonečný boj - s pořizováním nových kousků a nestíháním číst, to co se nám doma kupí. Já mám sice (počítáno na knižní shrnutí) 30 kousků a to mi přišlo hodně.
    Na druhou stranu hodně to je. Ke konci prosince, jsem u sebe psala článek (http://umermaidky.blogspot.cz/2017/01/letem-mermaidinym-svetem.html?m=1), právě o tomhle hromadění knih a o "životních" nástrahách a kotrmelcích, díky nímž jsem si uvědomila, že opravdu žijeme ze dne na den, a nevíme co přijde zítra - natož "za okamžik"... :´( Je to smutné, ale dokud to člověka nepotká v nejbližším /nejužším/ okolí -> Neuvědomí si to :(
    A stres, který si přiděláváme i tím, že se stresujeme, že nepřečteme to co chceme stihnout, k tomu rozhodně nijak nepřidá, ba naopak. Stres se na nás podepisuje. Neměli bychom mu to dovolit. Měli bychom si užívat každou chvilku - nejen tu, v níž držíme nějaký příběh.
    Tudíž přeji plno krásných chvilek, a plno krásných příběhů v nich :-)
    Krásný večer - Monika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, moc děkuji za krásný komentář. Máš samozřejmě pravdu s tím stresem a s tím, že bychom si měli vychutnat každou chvilku :) Měj se krásně :)

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥