Originální název: En finir avec Eddy Bellegueule
Autor: Édouard Louis
Překlad: Sára Vybíralová
Nakladatelství: Paseka
Rok vydání v ČR: 2018
Počet stran: 212
ISBN: 978-80-7432-869-5
Anotace:
Románová senzace z Francie popisuje s mimořádnou otevřeností a syrovostí autorovo strastiplné dětství, poznamenané sociálně a kulturně omezeným prostředím chudého severofrancouzského venkova, ale také jeho postupně odhalovanou homosexualitou.
Louisův výjimečný debut zaznamenal od svého vydání neuvěřitelný ohlas: knihy tehdy dvaadvacetiletého studenta se jen ve Francii prodalo přes 300 000 výtisků a byla již přeložena do více než dvaceti jazyků. Na francouzské i mezinárodní scéně vyvolala bouřlivou debatu coby literární experiment stojící na pomezí uměleckého textu a dokumentu, ale také díky otázkám, které klade: Jak se vymanit z pasti sociálního prostředí? Jak se vypořádat se svou sexuální orientací? Jak se dobrat svobody? Stejně jako samotné téma knihy zaujme i bravurní způsob jeho podání.
Eddyho poznáváme coby desetiletého chlapce. Žije s rodiči a sourozenci v zanedbaném bytě na chudém francouzském venkově. Román se odehrává koncem devadesátých let minulého století a ještě o pár let později, ale já jsem po celou dobu měla pocit, že se pohybuji tak v letech šedesátých, sedmdesátých. Prostředí, ve kterém se Eddy pohyboval mi opravdu evokovalo starší dobu. Nechápala jsem, že toto, o čem budete číst v knize, se opravdu dělo ve Francii na samém konci 20. století. Také jsem měla pocit, že je Eddy mnohem starší, než ve skutečnosti byl.
Eddy v sobě homosexuální zaměření odhalil poměrně brzy. Vlastně mu k tomu velmi záhy dopomohlo okolí. Eddy byl zšenštilý, pohyboval se úplně jinak než ostatní chlapci, nevyhledával chlapecké sporty a zájmy. Nebavil ho fotbal. Ostatní včetně rodičů mu to ale neustále předhazovali a snažili se z něj udělat „drsňáka“. Ovšem tím ho jen nutili zapírat sebe samého. Přece nebude buzna, bude drsňák jako všichni ostatní. A tak, byť se mu to příčilo, začal hrát fotbal, sledovat fotbalové zápasy a dokonce později randit s děvčaty. No, později... Musím říct, že to byla další z věcí, co mě dost v této knize šokovalo. Nejsem nijak prudérní, ale děti v Eddyho okolí včetně jeho samého měly sexuální zážitky opravdu už od útlého mládí. A ne úplně tradiční sexuální zkušenosti, ale dost krajní experimenty. Tedy alespoň já jsem to, co se mezi nimi odehrávalo, takto vnímala. Někdy to braly jako hru, podle mého nemohly vůbec rozumově ani citově všechny tyto záležitosti pobírat. Jenže čím víc se Eddy snažil „předělat“ na drsňáka, tím víc se mu to všechno hnusilo. Chtěl být sám sebou, ale zároveň vůbec nevěděl, co si se sebou počít.
Jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do ruky a mohla jsem si ji přečíst. Zpověď Eddyho je velmi syrová, intimní, někdy nechutná, místy jde opravdu až na dřeň. Eddy se stal obětí šikany, ale co bylo zvláštní, nevyhýbal se svým šikanovatelům, naopak. Dnes a denně jim chodil do rány a nechával se bít a ponižovat. Měl snad pocit, že si to zaslouží nebo spíš zažíval pocit, že konečně si ho někdo všímá? Byť tímto nešťastným, brutálním způsobem.
Eddy si toho ve svém dětství prožil a vytrpěl opravdu dost. U rodičů pochopení nenašel a ani nehledal, bylo by to zbytečné. Vývoj se tam snad zastavil o desítky let zpět a je to znát i na mezilidských vztazích. A přistoupit na to, že můj syn je homosexuál, to bylo nemyslitelné.
Musím říct, že některé pasáže se mi nečetly vůbec dobře, a že se s tím teda autor nepáral hned od první stránky. Šikana mi není cizí, nebyla jsem sice já sama obětí, ale hodně se to dotklo naší rodiny, takže to se mi četlo opravdu těžce. V knize nenajdete klasickou přímou řeč, ale je odlišena od ostatního textu kurzívou. Musím říct, že Édouard Louis ve svém věku vytvořil výborné dílo. Jedna věc je, to všechno prožít, a druhá, podat to čtenářům v čtivé formě. V některých komentářích ke knize jsem četla, že určité pasáže v knize jsou zbytečně nechutně a detailně popisované. Ano, jsou nechutné a asi se vám z nich bude zvedat žaludek jako mně. Ale když jde o autentický příběh, proč čtenáře šetřit? Chcete snad vědět, co Eddy prožil, co cítil? A on to cítil nejspíš přesně tak, jak popisuje.
Pokud tedy máte chuť si přečíst opravdu syrový příběh z pera mladého autora, dozvědět se více o jeho nelehkém dětství a dospívání, protože zkrátka vystupoval z davu a to se neodpouštělo, určitě po knize sáhněte. Já za sebe ji maximálně doporučuji, ale je mi jasné, že nebude úplně pro každého.
O autorovi:
Édouard Louis (1992) se narodil jako Eddy Bellegueule v Hallencourtu v
severofrancouzské Pikardii. Je autorem románů Skoncovat s Eddym B. (En
finir avec Eddy Belleguelle, 2014) a Dějiny násilí (Histoire de la
violence, 2016) a editorem sborníku esejů a statí o sociologovi Pierru
Bourdieuovi (Pierre Bourdieu. L´ insoumission en héritage, 2013). Jeho
románový debut mu vynesl postavení nejoceňovanějšího prozaika své
generace a byl již přeložen do více než dvaceti jazyků.
Hodnocení: 95%
Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Paseka. Knihu můžete zakoupit zde.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář ♥