pondělí 26. září 2016

A proto skáču

Autor:                         Naoki Higašida
Překlad:                     Anna Křivánková
Nakladatelství:       Paseka
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:             169

...Proč otáčíš věcmi stále dokola?...
„Rád se točím dokola – a rád točím dokola různými věcmi. Víte, proč se mi to líbí? Protože věci kolem nás se obvykle neotáčejí, takže cokoliv se pohybuje v kruhu nebo kolem své osy, nám přijde ohromně zábavné. Už jen sledovat ten pohyb nám přináší nekonečné potěšení. Líbí se nám, jak je pravidelný a předvídatelný. Věci, které se nemění, nás těší. Je to krása.“

Anotace:
Vnitřní svět třináctiletého chlapce s autismem.
Mladý spisovatel, básník a bloger z Japonska trpí tak silnou formou autismu, že nedokáže mluvit. Jeho vidění světa je však neuvěřitelně bohaté, citlivé a inteligentní. Dokázal to v bestselleru A proto skáču, který ve svých třinácti „sepsal“ za zcela mimořádných okolností. Metodou ukazování znaků na papírové matrici odpověděl na osmapadesát otázek, jež mu ostatní často kladou: Proč nemůžeš být chvíli v klidu? Proč se učíš nazpaměť jízdní řády? Co je nejhorší, když má člověk autismus?

Unikátní knihu v Japonsku objevil britský spisovatel David Mitchell, sám otec autistického syna, společně s manželkou ji přeložil do angličtiny a Higašidu a jeho niterné svědectví proslavil po celém západním světě. „Představte si, že se nacházíte v místnosti s dvaceti radiopřijímači. Všechny hrají a naplno se z nich linou hlasy a hudba. Nejde je vypnout ani ztlumit a místnost nemá okna ani dveře, takže jedinou úlevu vám přinese až naprosté vyčerpání,“ přibližuje v sugestivní předmluvě Mitchell pocity lidí s autismem.

Nám lidem s autismem při hovoru někdy schází slova.
A z toho plynou všechna nedorozumění.
Tak například...
„Hele, proč ten kluk říká všichni společně?“
„Možná chce, abychom něco společně udělali.“
Ve skutečnosti ten chlapec použil slova z věty, kterou předtím řekla paní učitelka: „Zítra půjdeme všichni společně do parku.“ Rád by se zeptal, kdy že se do toho parku půjde, ale z celé věty dokáže říct jen všichni společně, takže mu nezbývá než ta slova opakovat.
A tak naše scházející slova rozdmýchávají vaši představivost a svádí vás na scestí. Hotová záhada, že?

Na knihu A proto skáču jsem byla moc zvědavá. Je to útlý paperback plný otázek a odpovědí, týkající se života autistů. Třináctiletý chlapec s autismem nám přibližuje tento, pro spoustu z nás neznámý a tajemstvím zahalený, svět. Odpovídá na otázky týkající se komunikace, vztahů, koníčků, pocitů, chování autistů. Myslím, že většina z nás „obyčejných“ lidí neměla ani ponětí, co autisté cítí, jakým způsobem vnímají svět kolem sebe, co je stresuje, co jim naopak dělá neuvěřitelnou radost, proč se někdy zdánlivě bezdůvodně smějí, anebo naopak upadají do zoufalého pláče. Těžko se tato kniha popisuje. Musíte si ji přečíst a potom budete vědět, o čem mluvím. Dozvíte se opravdu spoustu podrobností, které vám pomůžou chování lidí s autismem pochopit.

Knihu Naokiho Higašidy rozhodně doporučuji k přečtení nejen těm, kteří pečují o autisty nebo se s nimi v blízkém okolí stýkají. Pro ně by to snad měla být povinná četba. Ale doporučuji ji všem, kdo chtějí třeba jen do tohoto „jiného“ světa nahlédnout. Autisté nechtějí žít v ústraní, touží po společnosti stejně jako my.


Musím říct, že mě hodně překvapilo, jakým způsobem jsou odpovědi třináctiletého chlapce formulovány. Vůbec mi nepřijde, že takto odpovídá v podstatě malý kluk. Opravdu jsem byla hodně překvapená a ještě víc celkovými pocity. Kdy se vám podaří nakouknout do pocitů člověka, který svůj život prožívá úplně jinak než vy? Možná potom nebudeme mít divné pocity, pokud se s nějakým autistou setkáme. Možná se bude kývat, možná se bude nekontrolovatelně smát nebo hlasitě vykřikovat. My už ale budeme alespoň trošku chápat, co momentálně prožívá. A to je pro lidi s autismem hodně důležité. Z knihy pochopíte, jak moc jsou citliví a to, že se jim budeme snažit porozumět, je pro nás to nejmenší.

Kniha mě oslovila i z toho důvodu, že jde o intimní, osobní zpověď. Nikdo nám nepředkládá nějaké zprostředkované myšlenky, ale opravdu nám líčí své reálné pocity.

Jediné malé mínus kniha má a sice grafické zpracování. Jelikož jde o otázky a odpovědi, kde každá otázka a odpověď má svou vlastní stránku a zbytek listů zůstává bílý, bez ilustrací, přijde mi to trošku chudé. Myslím, že kdyby kniha byla doplněna několika ilustracemi, podobnými té na obálce, která je mimochodem povedená, znamenalo by to pro knihu jistě jedině velké plus navíc. Ale to je čistě můj názor a na obsahu knihy se to určitě nijak negativně neodráží.

O autorovi:
Naoki Higašida (1992) je autorem více než dvou desítek knih z oblasti beletrie i non-fiction. V šesti letech mu byl diagnostikován autismus a vzdělával se ve speciálních školách. V jedenácti a znovu ve dvanácti vyhrál první cenu v literární soutěži Bratří Grimmů. Anglický překlad jeho mimořádně otevřené zpovědi A proto skáču, původně vydané v roce 2007, byl vyhlášen knihou roku podle Wall Street Journal, časopisu Bloomberg Businessweek a webového magazínu Bookish. Kniha se rovněž stala bestsellerem deníku New York Times. Naoki Higašida žije v japonském Kimicu.





Hodnocení: 90%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Paseka. Knihu zde můžete zakoupit.



13 komentářů:

  1. Clovek by ani necekal, ze nekdo s autismem bude mit takove myslenkove pochody...

    OdpovědětVymazat
  2. Skvělá recenze, která mě jen ujistila v tom, si knihu pořídit, mockrát díky, Šári a měj se krásně :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, děkuji :) Určitě kniha stojí za přečtení.

      Vymazat
  3. Skvělá recenze, Šárko! Klobouk dolů, před tímto autorem :-) Sama mám v blízkém okolí autistu, tak jsem byla na Tvoji recenzi velmi zvědavá a opravdu se Ti recenze povedla. Není jednoduché se s autistou sžít, obdivuji rodiče a celé jejich okolí, které se o tohoto človíčka starají a jak říkáš, knihu by si snad měl přečíst každý, aby pochopil, že tito lidé nejsou zlí nebo nějak extrémně jiní. Jen zkrátka mají svůj svět, který vnímají jinak než my a je zajímavé do něj nahlédnout. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Soňo, moc děkuji za krásný komentář. Kniha je opravdu zajímavá a spoustu věcí nám nezasvěceným osvětlí :)

      Vymazat
  4. Hezká recenze. Docela jsem se na ni těšila, protože mě zajímalo, jaká kniha je. Číst ji asi nebudu, ale nepochybuji o tom, že může být zajímavá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Káťo. Zajímavá rozhodně je, spoustu věcí lidem osvětlí :)

      Vymazat
  5. Sarko moc pekna recenze na knihu se zajimavym tematem. Uvidime, treba si ji nekdy take prectu:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jani, pokud se ke knize dostaneš, určitě si ji přečti. je to velmi zajímavé a přínosné :)

      Vymazat
  6. Také jsem byla z knihy naprosto nadšená i když v mém případě i po grafické stránce. ^▽^ Minimalismus se mi hodil jak k Japonsku tak právě k autismu, tu potřebu jisté pravidelnosti a opakování, které Higašida zmiňuje.
    A proto skáču jsem si koupila vlastně náhodou a jsem za tuto náhodu moc ráda. ^.^

    OdpovědětVymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥