úterý 21. února 2017

Recenze – Jaro v Kartágu

Autor:                        Václav V. Michalskij
Překlad:                     Václav Hrbek, Roman Gončarov
Vydalo:                       Targamannum
Rok vydání v ČR:   2016
Počet stran:              180

Anotace:
Horké Tunisko, Rusko, Francie a Československo. Čtyři země, v nichž se odehrávají osudy dvou sester, dcer admirála Carské námořní flotily. „Jaro v Kartágu“ je prvním ze šesti románů, jehož vyprávění končí na počátku Velké vlastenecké války. V „Jaru v Kartágu“ a jeho navazujících částech „Osamělý je všude na poušti, K radosti musí být dva, Chrám přátelství, Estomihi a Ave Maria“ vypráví spisovatel Václav V. Michalskij životní příběhy Mariji a Alexandry na pozadí historických událostí 20. století.

Historický román Jaro v Kartágu nás seznamuje se dvěma dcerami admirála Carské flotily Marijou a Sašenkou. Admirál je zastřelen a obě dívky zůstávají pouze s matkou Annou Karpovnou. Musí opustit svůj domov, navíc se v Sevastopolu nedobrovolně rozdělí. Malá roční Sašenka se usadí s matkou v Moskvě a nemá ani mnohem později potuchy o svém šlechtickém původu. Matka tají jejich identitu i pravé jméno. Sama, byť je to velice chytrá žena, pracuje jako uklízečka a mluví ukrajinským jazykem. Sašenka vystuduje zdravotnickou školu a začne pracovat jako sálová sestra. Starší patnáctiletá Marija připluje spolu s dalšími ruskými uprchlíky na bitevní lodi do Tuniska. Je to velice chytrá a bystrá dívenka, která dokonce během plavby zatouží stát se námořním kadetem. Má před sebou velice zajímavou budoucnost, což ve svých patnácti letech zatím netuší.


„Mami,“ zašeptala Sašeňka, „mami, ty zpíváš rusky?!“
Máma zmlkla, ale nelekla se. Podívala se na dceru upřeným pohledem mírně šikmých unavených hnědých očí. A ty najednou vzplály tak jasně, tak osvětlily celou tvář, která v mžiku omládla. Nepostřehnutelným pohybem ostře změnila držení těla. Její ramena se hrdě narovnala, že docela ošuntělý věčný nahnědlý světle žlutý šátek jí najednou pokrýval tak nějak jinak, jakoby neobyčejně vytříbeně... Ten okamžik byl natolik vyčerpávající, že se Sašence zatajil dech. Nakonec máma promluvila velmi jednoduše, ale důrazně, úplně jinak, než mluví obyčejní lidé:
„Ano. Jsem rozená hraběnka Anna Karpovna Lange. Ano, hovořím rusky, francouzsky a německy, dále španělsky, též italsky, a je-li to potřeba, řecky...“

V románu se prolínají různá časová období. Nebo spíše přesněji řečeno, skáče se z jednoho do druhého. Někdy mi to hodně vadilo, hlavně zpočátku, kdy v jednom odstavci autor popisuje Mariju jako devadesátiletou stařenku, a vzápětí se vrací v další pasáži do jejího dětství, do toho další kapitola se věnuje Sašeňce. Tento chaos bych autorovi opravdu vytkla, protože začátek knihy je proto hodně zmatečný a nepřehledný. Musím říct, že jsem přemýšlela, zda knihu nemám odložit, protože dost dlouho jsem se v ději ztrácela. Určitě velké plus pro čtenáře bude znalost ruských dějin, alespoň zevrubná. 

Knihu jsem tedy neodložila a udělala jsem dobře. Detaily ze života sester Merzlovských mě zaujaly a čtení jsem si nakonec užila.

Jaro v Kartágu je první díl šestidílné série. Jde to útlou knihu, ovšem text je velmi zhuštěný a font písma poměrně drobný. Byla bych raději, kdyby kniha měla stran více, ale písmo větší a řádkování širší. 

Knížku doporučuji k přečtení, je zajímavá a čtivá. Jen musíte překonat ten zmíněný zmatečný začátek. Potom vás však pohltí poutavý příběh.

O autorovi:
Václav V. Michalskij, narozen 27. 6. 1938 ve městě Taganrog, Rostovská oblast, Ruská federace. Mládí prožil v Dagestánu, Kabardě a Čečně. Absolvent Literárního institutu M. Gorkého v Moskvě (1965), člen Svazu spisovatelů SSSR (1964), laureát Ceny K.A Fedina (1979), laureát Státní ceny RF (2002). Podle jeho scénářů byly natočeny filmy Katuška, Balada o staré zbrani, Tajné milosti, Sedmnáct levých bot. V roce 2014 vyšly Sebrané spisy Václava Michalského v 10 svazcích, obsahující povídky, novely a romány, napsané během spisovatelovy padesátileté tvůrčí činnosti.

Hodnocení: 75%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji překladateli Václavu Hrbkovi. Více o knize a možnosti zakoupení  najdete zde.

6 komentářů:

  1. O knihu jsem soutěžila na jedné stránce, a když teď čtu tvojí recenzi, uvědomuji si že mi vlastně nevadí že jsem ji nevyhrála. Tohle opravdu není můj šálek kávy :) Měj se hezky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem si to zpočátku taky myslela, ale nakonec mě příběh hodně zaujal i přes ten chaotický začátek :) Člověk zase nahlédne úplně do jiného světa :)

      Vymazat
  2. Zajímavá kniha a jak narážíš na ten font atd., to je přesně ten styl, který já nesnáším, kolikrát kvůli tomu raději ani knihu nečtu :-(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, taky někdy dopředu vzdám knihu a ani ji nepořídím, pokud vidím malinké písmo nebo nepříjemné pro oči. Kvůli tomu asi ani nikdy nepůjdu do Hausfrau, nemá chuť číst červený text. Tady to nakonec docela šlo, ani jsem to potom už nevnímala, ale prostě mám radši větší písmena a nenahuštěný text :)

      Vymazat
  3. Musím říci, že mě tento titul velmi láká. Už v přírůstcích jsem si říkala, že je to zajímavé, recenze mě utvrdila. Ale ten font je celkem peklo, vůbec nevím, zda bych si s tím poradila, hodně mě tyto nedostatky ruší a znepříjemňují mi čtení. Achjo, takto nepřívětivě zpracované knihy mě vždy mrzí... :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě je to zajímavá kniha a nakonec i já jsem ten font zvládla a až tolik mě nerušil. Bála jsems e, že to bude horší. Ale jak jsem psala na koment Míše, mám radši širší řádkování a klidně o to tlustší knihu.

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥