Poprvé jsem otevřela – Na co Alice zapomněla

Krásný horký podvečer, milí knihomolové :)

Taky máte pocit, že se vám vaří už i mozek, nemůžete psát a stěží čtete? Tak to jsme určitě minimálně dva, možná tři a možná nás je daleko víc. Léto se teda opravdu překonává a já musím říct, že se mi vážně nechce vůbec do ničeho. Jedna recenze ještě čeká na sepsání, potom shrnutí za červen a červenec taky ještě není sepsané, jen jsem dnes nafotila poslední červencové přírůstky. A na ty se těšte, zase jsem se neovládla a je jich pěkná hromádka. Ale je mezi nimi i jedna výhra, jeden recenzák a dva dárečky. Článek vyjde zítra.

Ale zpět k dnešnímu článku. Knihu, kterou vám dnes představím, čtu už nějakou dobu. Není to tím, že by mě nebavila, ale čtu vážně po kouskách. (Myslím, že to poslední měsíce píšu stále ☻) Ale tak nikam nespěchám, hromady recenzáků na mě neútočí, mám tady, jestli se nepletu, asi tři kousky, takže čtu prostě pomalu a neřeším to. V létě každoročně přečtu nejméně knih, přece jen člověk spíš výletí, dovolenkuje atd. A já většinou na dovče ani nečtu, myšlenky mám jinde, takže jsem zjistila, že se vůbec nesoustředím, tudíž to nemá cenu. U vody nečtu taky, tam jsem ráda, že si zavřu oči a klimbám :)

Několik dní už tedy trávím s Liane Moriarty a s knihou Na co Alice zapomněla. Knížku jsem dostala už asi před třemi lety od dcerky k narozkám a dosud čekala nepřečtená, což je pěkná hanba. Takže jsem se těsně před dalšími narozeninami do ní konečně pustila.

Anotace:

Když se Alice probere na zemi v posilovně, má na hlavě pořádnou bouli a myslí si, že je jí dvacet devět a čeká první dítě se svým superúžasným manželem Nickem. Jenomže pak se dozví, že se jí z paměti právě vymazalo deset let života a že je ve skutečnosti devětatřicetiletá neurotička, která nejraději tráví svůj volný čas v posilovně nebo na poradách školního výboru se ženami, jež kdysi nesnášela. Jak se to stalo, že se její život tak radikálně změnil? Proč ji její manžel nenávidí? Co tak hrozného provedla, že s ní její milovaná sestra skoro nemluví? A do toho si není schopná vůbec vzpomenout na svoje tři děti – ne, Alice se najednou vidí jinýma očima a ta nová žena, o které jí vyprávějí, se jí vůbec nezamlouvá. Najde způsob, aby se znovu stala tím člověkem, kterým bývala?

Řekla bych, že je kniha trošku rozvláčnější, děj plyne poklidně až pomalu, nicméně mi to celkem nevadí a jsem zvědavá, jak vše nakonec dopadne. Námět je zajímavý, si představte, že zapomenete na posledních deset let. No, možná bych i na něco ráda zapomněla. Ale vždy hrozí, že se ta paměť zase vrátí. Tak jsem zvědavá, jak to nakonec dopadne s Alicí a Nickem.

Kniha vyšla u Ikaru v roce 2015 a má přes 400 stran. Takže žádná hubená chuděrka. Čte se ovšem pěkně.

Patří Liane Moriarty mezi vaše oblíbené autorky? Toto je u mě třetí kniha, kterou od autorky čtu a další již čekají. A rozhodně se na ně těším.

Mějte se krásně, přežijte vedra ve zdraví a čtěte :)

Vaše Šárka ♥