Recenze - Přežil jsem Buchenwald

Autoři:                        Louis Gros, Flint Whitlock

Překlad:                     Martin Vondrášek

Nakladatelství:       Grada - Cosmopolis

Rok vydání v ČR:   2016

Počet stran:              256

„O Buchenwaldu nikdy nebude řečeno vše, stejně jako o ostatních táborech. Aby bylo řečeno vše a příběhy ze života v táborech navždy vstoupily ve známost, musel by každý z vězňů napsat nebo nadiktovat svůj vlastní příběh. Museli by vstát z mrtvých, pokud již nejsou mezi námi; nebo jsou-li pořád ještě naživu, museli by vědět, jak poskládat příběh dohromady, a doufat, že nebudou mít příliš mezer v paměti. To se samozřejmě nemůže stát. Docela jistě tedy můžeme prohlásit, že o deportacích a o tom, k čemu docházelo v táboře, nikdy nebudeme vědět úplně všechno. Na každičkém místě v Buchenwaldu a přilehlém okolí se něco přihodilo: události, které bez ohledu na to, zda k nim došlo úmyslně či nikoliv, vytvářely dějiny tohoto místa; ty však nikdo nikdy nesepíše - to by asi ani nebylo možné. Všechno, co se kdy dozvíme od jednotlivců nebo z kolektivní paměti, bude vždycky jen zlomek celé pravdy.“ (Louis Gros)

Anotace:

Svědectví muže, jenž byl spolu se svých otcem zatčen kolaborantskou policií; později byli umístěni v koncentračním táboře Buchenwald. „Bylo mi teprve sedmnáct, když se jednou pozdě v noci ozvalo bušení na dveře. Francouzská kolaborantská policie vtrhla dovnitř a zatkla mne a mého otce coby členy odboje. Po měsících v celách francouzských věznic nacpali dva tisíce muklů do dvaceti železničních vagonů. Naším místem určení byl Buchenwald, nestrašnější tábor na území nacistického Německa. Stráže SS v nás viděli podlidi, jejichž život nemá žádnou cenu a jediným smyslem jejich existence je otrocká práce. Byl jsem mnohokrát zbit a hladověl jsem. Byl jsem svědkem brutálního mučení a nesmyslných vražd. Ale nakonec jsem přežil…“ 

Hlavní postavou příběhu je mladý Francouz Louis Gros. Do koncentračního tábora se nedostal z důvodu židovské příslušnosti, pocházel z katolické rodiny. Ovšem si dovolil postavit se na odpor okupaci a ona „rošťárna“, jak to sám nazval, ho stála svobodu. A nejen jeho, ale také jeho otce, protože Louis nebyl plnoletý.
Po zatčení, ke kterému došlo v listopadu 1942 vystřídal několik věznic, až se v dubnu 1944 ocitl v Compiègne, což byla taková přestupní stanice mezi věznicemi a koncentračními tábory. Tam strávil několik týdnů, než byl transportován do Buchenwaldu. Příšerná cesta v horku v uzavřených dobytčích vagonech, bez vody a jídla. Příjezd do lágru jim v ten okamžik připadal jako vysvobození. Tedy alespoň těm, kteří šílený transport přežili. 

V koncentračním táboře ho čekaly měsíce ponižování, utrpení, bolesti, hladovění a tvrdé dřiny. Smrt měl před očima každý den. Stala se neodmyslitelnou součástí života všech vězňů. Poznal však také sílu přátelství a solidarity.

Více rozebírat příběh mladého Francouze, uvězněného v Buchenwaldu, nebudu. Určitě větším přínosem pro vás bude, pokud po knize rovnou sáhnete a dozvíte se tak všechno.

Dosud jsem četla pouze příběhy, týkající se koncentračního tábora v Osvětimi. Nahlédla jsem tedy poprvé do života, pokud se to tak dá vůbec a s velkou nadsázkou nazvat, v jiném lágru.

Kniha na mě nepůsobila tolik drasticky jako osvětimské zpovědi. Čímž ani náhodou nechci utrpení vězňů v tomto táboře zlehčovat, to rozhodně ne. Záleží i na tom, jak detailně je příběh zpracovaný. Protože, jak je zmíněno již v anotaci, vězni byli v očích stráží SS něco jako podlidé, podřadný živočišný druh, který lze beztrestně týrat, ponižovat, zabíjet. V příběhu jsem narazila na několik pasáží, ze kterých mi bylo opravdu hodně úzko a těžko na duši, slzy se mi tlačily do očí. Nikdy si přece nemůžeme zvyknout, že zabíjení nevinných lidí znamenalo pro některé radost, uspokojení, zbavení se nežádoucího... Ať už je kniha napsána drasticky či méně detailně, byla to příšerná doba a páchaly se otřesné věci.

Poslední dobou příběhy z 2. světové války dost vyhledávám, přestože mě osudy nevinných obětí vždy rozsekají a zdeptají. Samozřejmě si vždy mezi těmito knihami musím přečíst pár příběhů jiného žánru, protože potom bych byla v depresi ustavičně. Naproti tomu stále tyto knihy doporučuji k přečtení, protože na osudy oněch zmučených, nevinných lidí se nesmí zapomenout. 

Autoři:
Louis Gros - v pouhých sedmnácti letech byl zatčen kolaborantskou policií a uvězněn v Buchenwaldu, kde se dožil jeho osvobození. Po válce se i se svojí manželkou usadil v malém francouzském městečku Mercury v Savojsku, nedaleko města Albertville (jihovýchodně od Paříže). Procestoval Spojené státy a několikrát se také setkal s americkým osvoboditelem KL Buchenwald, kapitánem Fredem Kefferem.

Flint Whitlock - je bývalým důstojníkem americké armády a cenami ověnčený autor několika knih o dějinách vojenství. Žije v Denveru, ve státě Colorado. Je autorem  prvního a třetího dílu tzv. Buchenwaldské trilogie a spoluautorem druhého dílu.
(více informací)

Hodnocení: 5/5 

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Grada, kde knihu můžete zakoupit.