Recenze - Byl jsem Mengeleho asistentem

Autor:                         Miklós Nyiszli

Překlad:                     Dana Gálová

Nakladatelství:       Academia

Rok vydání v ČR:   2009

Počet stran:              196

Anotace:
Autor, lékař z oblasti Sedmihradska, byl jako maďarský Žid deportován v roce 1944 do Osvětimi, kde strávil osm měsíců. Díky své odbornosti a znalosti němčiny byl při selekci vybrán Josefem Mengelem, aby prováděl pitvy obětí jeho zrůdných experimentů. Jako prominentní vězeň poznal zblízka nelidské praktiky „anděla smrti“ při pseudovědeckém výzkumu dvojčat i nepopsatelné peklo, které představovala práce tzv. sonderkommand v krematoriích. Hned po válce (1946), možná jako jeden z prvních, Nyiszli vydal své svědectví knižně. Nejde o literární zpracování v pravém slova smyslu, spíš o šokující, naléhavý deník, psaný s jediným záměrem: podat zprávu světu. Tak jako mnozí ani on dlouho „své přežití nepřežil“, deset let po osvobození umírá na infarkt.

Kniha byla přeložena do mnoha světových jazyků a rovněž zfilmována (Šedá zóna, 2001).

Doktor Miklós Nyiszli byl do koncentračního tábora v Osvětimi deportován coby maďarský Žid spolu s manželkou a dcerou v roce 1944. Po příjezdu probíhá na rampě selekce, kterou provádí doktor Mengele. Vyzve všechny lékaře, aby utvořili samostatnou skupinu. Poté se mají ze skupiny přihlásit ti, kteří vystudovali na německých univerzitách, dokonale ovládají patologickou anatomii a jsou sběhlí v soudním lékařství. Jako jediný se po chvíli odváží vystoupit z řady právě doktor Miklós Nyiszli a stává se tak na několik dalších měsíců Mengeleho asistentem. Kdyby jen tušil, co ho čeká. Jelikož byl ubytován přímo v krematoriu II. v Birkenau (Březince), měl velmi dobrý přehled o všem, co se dělo v plynových komorách. Stal se tak přímým svědkem masového vraždění židovského obyvatelstva.

Nechci dál rozvíjet popis děje, mnohem přínosnější pro vás bude, pokud si knihu přečtete. Kniha je útlá, ale pouze co do počtu stran. Co se týče obsahu, nepotřebujete dalších sto stran, abyste byli více otřesení. Knihu určitě spoustu z vás přečte na jeden zátah. Já si vyhradila dva večery a dvě noci potom nespala. Nešla mi z hlavy, představovala jsem si ty hrůzné výjevy, které autor v knize popisoval, a bylo mi z toho hodně bídně na duši.

Obdivuji doktora Nyiszliho, že se dokázal po válce znovu v duchu ponořit do všech těch hrůz a sepsat knihu. I když je mi jasné, že na ta zvěrstva, kterých byl svědkem, nemohl zapomenout nikdy a měl je jistě stále před očima. Kniha je místy opravdu dost drsná. Určitě vám bude běhat mráz po zádech, místy se vám bude možná obracet žaludek. Ale přes všechny tyto pocity kniha rozhodně stojí za přečtení.

Nyní, při psaní tohoto článku, se mi opět některé pasáže detailně vybavují. Nedokážu pochopit, že někdo může přežít tolik neskutečných hrůz a nezešílet. Ano, doktor nebyl mučen jako ostatní vězni, netrpěl hlady, žízní, nedostatkem hygieny ani ničím podobným. Ale stal se členem tzv. sonderkommanda, kam patřili všichni zaměstnanci krematoria. A všeobecně bylo známo, že nikdo z nich nepřežije. Věděli příliš mnoho. Prožíval tak mučení hlavně rázu psychického. Ze své pitevny vídal denně tisíce zplynovaných těl, která čekala na spálení. Viděl stovky transportních nákladních vozů, které dopravovali tisíce lidí na smrt. Slyšel jejich křik plný děsu a smrtelného strachu. 

Je to otřesné. Nám je těžko a úzko, když si o tom jenom čteme v bezpečí svých domovů. Tito lidé nevěděli dne ani hodiny, ba ani minuty, kdy a jakým způsobem bude ukončen jejich život.

Proto čtěme podobné knihy, aby se na hrůzy a utrpení tohoto období nikdy nezapomnělo.

Kniha je psaná ich formou, o to víc je sugestivnější. Přestože děj není žádná procházka růžovou zahradou, budete hltat stránku za stránkou, to vám zaručuji. 

Mrzí mě, že se kniha nedá již sehnat, měla jsem ji pouze půjčenou z knihovny.

O autorovi:

Maďarský a rumunský doktor a spisovatel, vězeň nacistických koncentračních táborů, spolupracovník doktora Josefa Mengeleho.

Po obsazení Maďarska německými vojsky 19. března 1944 a zahájení likvidace maďarských Židů, byl společně s rodinou v druhé polovině května deportován do koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. Dr. Nyiszli dostal táborové číslo A-8450 a díky své specializaci na soudní lékařství byl zaměstnán jako asistent doktora Josefa Mengeleho. Jeho úkolem se stalo provádění pitev dvojčat a trpaslíků, kteří zemřeli během Mengeleho experimentů. Kromě toho působil také jako ošetřující lékař pro členy sonderkommanda a esesmany, kteří pracovali u plynových komor a krematorií.

V lednu 1945 byl evakuován do KL Mauthausen. Po třídenním pobytu v tamější karanténě byl převezen do tábora v Melku. Nakonec byl osvobozen 5. května 1945 v KL Ebensee. Jeho žena a dcera válku také přežily (osvobozeny v Bergen-Belsenu)

Po válce už nikdy neprovozoval lékařskou praxi. V říjnu 1947 se jako svědek vypovídal před Mezinárodním vojenským tribunálem v Norimberku.

5. května 1956 zemřel po dlouhé nemoci na infarkt.

(Wikipedia)

Hodnocení: 5/5