Knižní přírůstky – srpen #1

Krásný večer, přátelé :)

Pokračuji v dohánění restů. Mezi recenzní články jsem vám slíbila jednu rozbalovačku, takže tady je. A určitě nebude za srpen jediná, ale prostě nestíhám, další vyjdou taky se zpožděním :) Alespoň se máte na co těšit.

Dnes tady mám tedy tuto krásnou hromádku. Tři dárečky k narozeninám a tři recenzáčky. Skvělý poměr.

Začnu narozeninovými dárečky. Manžel konečně pochopil, že knihy mi dělají stále radost, přestože jich mám plnou knihovnu. Takže jsme vyrazili k Dobrovskému a já si vybrala tyto tři kousky.

Pokrevní pouta od Angely Marsons jsem musela mít, protože už mám přečtené tři díly série, čtvrtý čeká na poličce, takže i pátý musel ke mně domů :)

Anotace:

Jak chytit vraha, který nezanechává stopy?

Žena zabitá jediným přesným bodnutím do srdce – na první pohled to vypadá jako loupežné přepadení, které se zvrtlo. Kdo by plánovaně vraždil starostlivou a bezúhonnou sociální pracovnici? Ale inspektorce Kim Stoneové na téhle smrti něco nesedí. 

Pár dní nato už si je jistá – po nálezu mrtvé mladé narkomanky se stejnou bodnou ranou v hrudi. Někdo je obě chladnokrevně sprovodil ze světa. To je však to jediné, co je spojuje. 

Kim se nedokáže na případ soustředit – z minulosti se vynořila doktorka Thorneová, sociopatka, kterou Kim dostala do vězení a která za mřížemi naplánovala bezcitnou pomstu. 

Počet obětí narůstá a Kim a její tým se po krůčcích přibližují k pachateli. Někdo z nich se ale brzy octne ve smrtelném nebezpečí. A Kim tentokrát možná nebude mít dost sil, aby ho ochránila…

Na Chlapce s kamínky od Sophie Loubiére mě tak trochu navnadila Katka z Knižního večírku. Díky ní jsem knížku vůbec zaregistrovala a anotace mě zaujala, takže když jsem ji v regále zahlédla, šla do košíku.

Anotace:

Elsa Préauová je zcela obyčejná důchodkyně. Jako všechny podobné osamělé staré dámy, i ona bývá tak znuděná – zejména v neděli –, že pozoruje, co se děje u sousedů. Velmi rychle si uvědomí, že u rodiny, která se usadila ve vedlejším domě, je něco špatně. Dvě sousedovic děti vypadají naprosto normálně, ale čas od času se objeví další chlapec – smutný, hubený, zjevně se s ním nezachází dobře. Dítě, které vypadá, že volá o pomoc. Dítě, které jí připomíná jiné… Vyzbrojena svou odvahou a jistotou, Elsa je posedlá jediným úkolem: pomoct tomuto malému chlapci. Ale co může dělat, když jí policie i sociálka tvrdí, že chlapec neexistuje? A kdo je doopravdy Elsa Préauová? Zmatená starší dáma? Babička, která trpí osamělostí? Nebo žena, která věří tomu, co vidí?

Anežku jsem obhlížela strašně dlouho a když jsem našla na prodejně jediný výtisk, řekla jsem si, že asi čekala na mě. Mám doma už i Houbařku, tak se na obě knihy Viktorie Hanišové moc těším.

Anotace:

Rodiče si nevybíráme. Děti občas ano.

Románový debut Viktorie Hanišové poodhaluje tragické důsledky jednoho špatného výběru. Sebevědomá, vzdělaná a světem protřelá Julie nemůže mít děti, bez partnera nemá nárok na zařazení do adopčního programu a pověstné biologické hodiny tikají. Vysněná Anežka, blonďatá panenka s cůpky, se pozvolna mění v nesplněný sen, ale zoufalá Julie chce mít dítě za každou cenu. Obchází úřady i zákon a bere si do péče Agnes, nechtěné romské dítě. Julie ovšem chtěla jen miminko, Anežku, ne klubko vlastních předsudků, ne ztělesněný neuralgický bod české společnosti, to si nevybrala. Začne lhát. Nejdřív ostatním, později i sobě. A Agnes vyrůstá v neustálém zápasu s cizími představami o sobě samé.

A přecházíme k recenzním výtiskům. Od nového nakladatelství KNIHA.JE mi přišel krásný červený paperback Moje dětství na draka od Šárky Rosové Váňové. Knížku jsem už přečetla a na blogu můžete už najít i recenzi.

Anotace:

Jaké bylo dětství v roce 1973?

Sladká vzpomínka pro rodiče, rozpustilý příběh pro jejich děti… Vitacit, Pedro, hlasatelky v televizi, tranďáky i úžeh kvůli mrkváčům!

Jestlipak si ještě pamatujte na tu počeštěnou zkratku CCCP, ve které figuroval car a carevna? A jak si s takovou delikátností poradil Šárčin tatínek - kutil, umělec, sem tam nervák a topič myší?

Dále tady mám novinku od Laury Walden Dědictví maorského náčelníka, kterou mi poslalo nakladatelství Alpress. Na knížku se moc těším, budu se do ní pouštět už asi tento týden.

Anotace:

„Milá Sarah, kéž bych ti to všechno mohla sdělit osobně… Tvá matka byla moje nejlepší přítelkyně…“ Když si novinářka Sarah přečte v den svých třicátých narozenin tento dopis, nemůže uvěřit, co se právě dověděla: slavný německý badatel Ludwig Dehn, kterého nařkla z odcizení maorských památek, je její pradědeček! Šokovaná nečekanou zprávou se Sarah vydává odhalit tajemství i prokletí, jaké její pravý původ nese.

A nakonec jsem ve schránce objevila překvápko z nakladatelství Paseka, a sice jejich novinku Probudím se na Šibuji od Anny Cimy. Po knížce bych sama od sebe asi nesáhla, ale docela dost se o ní teď mluví a začíná mě lákat. Takže se do ní asi jednou opravdu pustím.

Anotace:

Když se sedmnáctiletá Jana dostane do vysněného Tokia, nejraději by zde zůstala navždy. Záhy se přesvědčí o tom, jak nedozírné následky může takové přání mít. Ocitne se totiž uzavřená v magickém kruhu rušné čtvrti Šibuja. Zatímco mladší podoba Jany bloudí městem, zažívá podivuhodné situace a hledá cestu domů, čtyřiadvacetiletá Jana v Praze studuje japanologii, usiluje o stipendium do Tokia a společně se starším spolužákem si láme hlavu nad překladem japonské povídky. 

Osud jejího autora, donedávna zapomenutého spisovatele Kawašity, bude mít na vývoj událostí větší vliv, než by kdy obě Jany čekaly… Čtivě a svěžím hovorovým jazykem napsaný román mladé debutující japanoložky je o hledání cesty k odlišné kultuře, o nejednoznačnosti reálného světa a o ošemetnosti splněného snu.

A to je pro dnešní článek všechno. Brzy vám ukážu další úlovky, které mám už nafocené, tak se můžete těšit. 

Vybrali byste si z knih, které jsem vám dnes ukázala? Nebo jste už některou četli? Dejte mi vědět.

Mějte se krásně.

Vaše Šárka ♥

... A sledujte blog, soutěž je na spadnutí ♥ ...