čtvrtek 18. října 2018

Recenzovat či nerecenzovat...

... Osekat knižní spolupráce ještě víc nebo úplně ukončit...


Krásný den, přátelé :)

Nemám ve zvyku na vás chrlit nějaké osobní výlevy, ale tak jednou za čas je to asi potřeba. Nebo alespoň já teď mám tu potřebu se vyventilovat. A tak vás trošku zahltím. Ale máte možnost volby, buď si článek přečtete nebo ne :)

Již několik týdnů, přesněji možná už měsíců, v sobě řeším dilema týkající se recenzních spoluprací. Kde začít... 
V poslední době se hodně setkávám s názory (ne přímo na mě konkrétně mířených), že všechny jsme rádoby blogerky, které za knížku zdarma napíší cokoliv, i kdyby šlo o slátaninu. Prostě kladná recenze za každou cenu. A že stejně nejde o recenzi jako takovou. Ano, nejde o profesionální recenzi pochopitelně, nejsme profíci, jsme čtenáři a píšeme svoje dojmy, které prostě nazýváme recenzemi. 

Ovšem nic není černobílé. Nelze házet všechny do jednoho pytle. Občas čtu recenze, kterým také sama úplně nevěřím, protože od toho jednoho pisatele jsou vždy tak okatě nadšené a jásající a někdy to vážně nepůsobí věrohodně. Navíc, když si přečtu názorů na knihu více. Tudíž je časem od tohoto pisatele číst přestanu, protože mi nic nepřináší. I když tady mi samozřejmě můžete odporovat, že je to můj dojem a ten pisatel vážně může být vždy nadšený. No třeba má vážně tak šťatsnou ruku a sedne mu každý vybraný recenzní výtisk. Ale na mě to věrohodně už nepůsobí. Ovšem jen proto nebudu na všechny recenzenty pohlížet stejně. Protože na druhou stranu znám blogerky a čtenářky, které se i přesto, že jde o recenzní výtisk, nebojí kritiky. A k jejich recenzím nebo chcete-li dojmům se ráda vracím a vidím v nich pro sebe přínos. Vždyť i kritická recenze může čtenáře přilákat. Na kritice není přece nic špatného. A k těmto pisatelům se řadím i já, dovoluji si tvrdit. Nemám problém napsat negativní recenzi, pokud to tak cítím. Samozřejmě nenapíšu, že je knížka brak, jen proto, že neoslovila mě. Nakonec... co je vlastně brak, že. Navíc nejsem fundovaná osoba, abych opravdu objektivně dovedla posoudit, zda je kniha dobrá či ne, pokud to úplně nekřičí do světa. Protože jestli je kniha špatná, anebo mi jen nesedla, jsou dvě rozdílné věci. Ale prostě napíšu to, co po dočtení knihy cítím a vnímám. Ano, recenze by měla být spíš objektivní než subjektivní, ale od toho jsou ti profíci, co knihu posoudí odborným okem vystudovaného člověka. Já píši pro čtenáře dojem z knihy a sama si raději přečtu subjektivní názor než odborný článek. Pokud jsou v knize chyby (více chyb, hrubky), zmíním to taky. 

Pokud by se to, že kritizuji, nakladatelství nelíbilo a z toho důvodu by se mnou ukončilo spolupráci, beru to. Zatím se to však nestalo a nikdy jsem neměla problém s tím, že jsem zveřejnila recenzi s negativním názorem. Vlastně jednou... Šlo o knihu z Omegy, kdy jsem napsala do recenze, že kniha obsahovala spoustu chyb. Pan Šoták je chtěl vypsat do emailu. Nejdřív jsem si myslela, že si snad dělá srandu, potom jsem se ale naštvala a vážně asi v jedenáct v noci projížděla knížku a některé ty chyby konkrétně s číslem strany vypsala. Co mě ale naštvalo nejvíc, že se na stránkách Omegy objevila má recenze na knihu, ale odstavec o chybách byl odstraněn a odkaz na můj článek na blogu pochopitelně chyběl. Tak to mě vážně namíchlo. Ale šlo opravdu o ojedinělý případ. Časem jsem si k tomuto nakladatelství vypěstovala mimoděk jakousi averzi a jejich knihy úplně přecházím, přestože mi třeba unikají dobré kousky. Maximálně po nějaké sáhnu ve výprodeji, ale výjimečně. 

Ale s tou Omegou jsem trošku odbočila. O tomhle dnešní článek být vůbec  neměl. 

Prostě přemýšlím, jestli má smysl se tomu recenzování věnovat, jestli to má pro někoho přínos, jestli si spíš ostatní pouze nemyslí, jo ona to vždycky vychválí, tak ať si dál píše, nás to celkem nezajímá. Prostě jsem na vážkách. Nemám z toho dobrý pocit. Druhá věc je, že se svým způsobem z koníčku stala povinnost. Jsem pomalý čtenář a poslední dobou je to vážně tristní, tudíž nejenže nestíhám číst recenzáky ve správném termínu, ale knihy čekatelky doma v knihovně nečtu potom vůbec, protože nemám kdy. Hodně jsem už osekala spolupráce. Už u mě nevidíte komíny recenzních výtisků. Přesto nestíhám a jsem z toho rozladěná. A vážně přemýšlím, že spolupráce ukončím úplně nebo osekám ještě více... a to hodně. Svým způsobem by mě úplný konec mrzel, protože s Danuškou z Domina, s Barunkou z Grady i s paní Ruprechtovou z Alpressu mám ty nejlepší vztahy a spolupráce s nimi si velmi vážím. A ani jedna z dam na mě netlačí, abych už konečně poslala tu recenzi, to zdůrazňuji. Jenže pokud máte nějaký smysl pro zodpovědnost, žere vás to samotného, aniž by vám to musel někdo připomínat. Takže se to ve mně mele a nějak odchází radost ze čtení. No, prostě do konce roku to chci rozseknout a do ledna vstoupit už nějak rozhodnutá, co dál se sebou a se vším. Třeba by mi pomohlo, dát si od všeho na čas pauzu a potom bych se vrátila s novým elánem. Kdo ví... Uvidím, jak se to vyvrbí.

Doufám, že na vás článek nepůsobí zmateně a vyjádřila jsem opravdu to, co jsem chtěla. A sice... Má cenu se psaní recenzí vůbec věnovat? Bere to někdo vážně? Nebo jsme jen pro smích? Má cenu nad tím trávit čas, když z toho nemám dobrý pocit já osobně? Já bych třeba chtěla, aby mé dojmy z knih oslovily i ty lidi, kteří s blogerskou scénou nemají vůbec nic společného. Tím myslím, že nepíší blog, nepohybují se v této komunitě, jsou pouze na fb, googlu a hledají názory na knihy, které by je třeba případně mohly zaujmout. Možná hlavně tyto čtenáře pro svůj blog hledám. Čímž nechci vůbec říct, že si nevážím čtenářů blogerů, to vůbec ne. A tak to ani vyznít nemělo a doufám, že nevyznělo. Možná to píšu blbě, ale snad mě chápete. Já se totiž sama osobně nikdy za nějakého blogera ani nepovažovala, prostě vždycky jsem chtěla sdílet dojmy z knih, a jestliže jsem k tomu založila blog a jsem tudíž bloger, tak tedy jo.

A co vy, jak na téma recenzních výtisků a následných názorů na knihy nahlížíte? Vy, co recenzujete, baví vás to stále stejně, stíháte číst mimo recenzáky i „vlastní“ knihy, berete to stále jako koníček či už trochu jako povinnost? Máte někdy podobné pocity jako já? A vy, co nerecenzujete, jsou naše články o knihách pro vás přínos nebo nad nimi jen mávnete rukou a nasypete nás všechny do jednoho pytle, ať už je jeden upřímný a druhý ne? Opravdu by mě to zajímalo a předem děkuji za všechny upřímné názory v komentářích nebo klidně můžete psát i na email, který najdete na blogu. Jsem na vaše názory hodně zvědavá, ať už budou takové či makové. Ráda si přečtu jakýkoliv názor, protože každý jeden člověk bude mít svůj konkrétní názor. A mě zajímá. Protože já prostě mám poslední dobou pocit, že to všechno úplně postrádá smysl.

No, to je výlev, že. Ale asi to vážně muselo ze mě ven. Jen jsem tedy nečekala, že to bude tak dlouhý článek.

Mějte se krásně a užijte si poslední teplý den. Od zítra by se snad mělo ochladit a nastane pravý podzim.

Vaše Šárka ♥

51 komentářů:

  1. Ty jo, uplne mi mluvíš z duse. Tedy pises. 🙂 Byly casy kdy sem krasne stihala recenzaky i svoje. Ted uz ctu jen recenzaky a ani to uz nestiham. Z konicku se stala povinnost a uz se mi to hnusi. Proto jsem ty spoluprace hodne oklestila a nechavam si jen tri. Casem mozna jeste min. Ted se zase potrebuju zamilovat do cteni a do psani, jako to bylo driv. Je neskutecny, ze to co delam cely zivot(cteni) se mi zhnusilo jen diky recenzakum. ☹️

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Recenzáčky jsou krásná věc, ale člověk si musí uvědomit, co zvládne. Je jasné, že když se člověk do toho vrhne zpočátku pln nadšení a stíhá hodně číst, je to super. Ale pak přijde pár špatných měsíců a už se vezeme. No ale to si musíme srovnat samy/sami v sobě. Jak jsem psala níže u holek, člověk má rád ty rozjeté spolupráce, holky z nakladatelství jsou fajn, spolupráce s nimi taky, ale když to přeroste, je třeba někde skončit. A nebo na čas všude. Aby nás to čtení stále těšilo. Je to jen na nás, nikdo nám to nenutí, takže se s tím peru a říkám si, jestli udělat opravdu radikální řez nebo mírně radikální. Už jsem toho hodně zrušila, nicméně s mým čtecím tempem to nezvládám stále. A to je špatně. Ale jelikož nejsem ten rázný typ, co je se vším hned hotov, ale plácám se v tom, musela jsem si vylít srdce a hlavně mě zajímalo, jestli ty naše články opravdu zajímají i někoho za obzorem blogerské komunity. Díky za názor, Evičko :)

      Vymazat
    2. ja ted treba zvazuji, ze bych si nechala treba spoluprace jako domino a baronet, tam kde se mi opravdu hodne dobre komunikuje :-)

      Vymazat
    3. Domina se mi nechce taky vzdávat, je to pro mě TOPka. Vydává moje oblíbené autory a jestli ho jen malinko podpořím fotkou či zmínkou, tak to ráda udělám. Navíc s Dančou je skvělá komunikace. Proto pořád zvažuji ten radikální či méně radikální krok. Ale Nový rok musí začít s čistým štítem a chutí do „práce“ ♥

      Vymazat
  2. Mám s Omegou úplně stejnou zkušenost, také jsem vypisovala.
    Upřímně chápu tvoje rozpoložení, jsem na tom stejně, ač mám možná důvody i jiné...
    Poslední dobou nad tím hodně přemýšlím, hodně jsem spolupráci omezila kvůli času. Před tím jsem "nežila" a jen četla a četla. Najednou zavál svěží vítr a já zjišťuji, že knihy už jsou jen dobré společnice ve volné chvíli. Momentálně zvažuji také zda pokračovat nebo ne, ač bych nerada, protože je to pořád koníček, který mě baví.
    Otázka recenzování, rec. výtisků atd. je a stále bude. Je to kolotoč. Vzpomeňme si ale, proč jsme s tím začaly... ;-). Profi recenze nám jako čtenářkám nestačila a přišla nám klamavá, text občas nesrozumitelný až přehnaně přeplácaný odbornými termíny. Tam vznikl otazník i nápad u mě. Psát tak, jak bych si o knihách přála číst já sama.... Lidi ty naše recenze pořád čtou a pořád se jich dost vrací o tom to je. Není jich možná tolik, ale pořád to stačí a těší to. Je to jako na houpačce, pochyby, spokojenost, psát, nepsát...
    Ignorujme negativa a hledejme pozitiva. Děláme to pro sebe i pro ostatní, kteří si nás vyhledají, ne pro šťouraly, chytrolíny a jiné...
    Tohle období zase pomine, přehodnoť to sama a po svém, najdi rovnováhu, abys nezanedbávala svoji knihovnu a ponech si jen srdcové záležitosti (spolupráce).
    Můj názor znáš a pokud ne, ráda ti ho napíšu. Nepřestávej, byla by to škoda :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jééé, Miško, mluvíš mi z duše. Máš svatou pravdu, je to tím obdobím (doufám) a bude líp. Přejde to. Díky za tvoje slova :) :-*

      Vymazat
    2. Mišul, tvoje důvody umírněnějšího čtení znám a jsou krásné a z celého srdce ti to přeji ♥ Přestože knihy milujeme, život musíme prožít, nejen pročíst. Profi recenze neřeším, jak jsi napsala, vždy jsme četly a čteme ty subjektivní, zajímají nás pocity, ale prostě když je člověk na pochybách a někde si přečte pár hnusných věcí, které nejsou ani konkrétně na jeho adresu, ale dotýkají se činnosti, které se taky věnuje, to rozhodí sandál. A to si myslím, že většinou vůči podobným výblitkám bývám imunní. Ale jak jsem psala Verunce, mám blbé období, mám ho dlouho a tudíž třeba jednat. Končit s blogem určitě nebudu, já jsem to vážně blbě asi vyjádřila v tom článku, psaní mě baví, toho se vzdávat nebudu.
      Míšo, moc děkuju za tvůj komentář, úplně tě vidím, jako bys mi to říkala do očí ... tak jako s.r na šťouraly, srovnej si to v hlavě, co nechceš, nečti, a pak budeš spokojená. Díky ♥

      Vymazat
    3. omega mozna vypadne jako prvni, na recenzak cekam uz pet tydnu... jako nevim jak ostatni, ale ja mam treba udelany takovy mensi plany, abych mela cas i na novinky, co si koupim a tak... nebudu cekat az se jim uraci poslat knihu :-O

      Vymazat
    4. Však tě chápu, Šárko. A i vím, nač narážíš. Člověka to otráví a jak píšeš, někdy se to ignoruje a jindy se to holt zareje pod kůži a hlodá to. U mě to procitnutí přišlo s dobrým důvodem, jak píšeš :D. A jsem za to i ráda, udělala jsem velkou čistku a inventuru, málo sleduji to negativní dění a už se zaměřuji jen na recenze. Určitě mě to stálo mnoho čtenářů, ale nevadí. S tím jsem se smířila, ale hlavně, stále dělám co mě baví a možná mě to teď baví i mnohem víc, páč je to teď hodně vzácné ;-).
      Všechno se nějak vystříbří, uvidíš, že jo ;)
      Líbí se mi hláška z filmu Všechno nebo nic - no tak se z toho teď nepo*ereme :D
      A tak to má být. Čas není léčitel na všechno, ale rozhodně umí upravit a utříbit myšlenky a spoustu věcí s tím spjatých :).
      To jisté téma, které tu řešíme určitě nevyšumí, tak to je, to bude asi v éteru pořád. Ale když se tak zamyslíme, kdo a proč jej vlastně tolik dmýchá v kotli? Co v tom asi bude? Tak si prostě řekneme "asi vítr, Máchale" a bude nám hej. :D
      Najdeš sebe, svoji chuť i elán z dřívějška, otázky zmizí a zůstane svěží vzduch. Občas to člověk i potřebuje, někoho to nakopne a posílí, jiného to smete. Ty ten druhý případ rozhodně nejsi :)
      Ale jsem fakt ráda, že jsi o tomto tématu napsala, chtělo to trochu rozštípnout :)

      Měj se prímově :)

      Vymazat
  3. Ahojky Šárinko :) Děkuju za článek, mluvíš mi z duše. Zrovna jsem to včera psala Jančí. Taky mám (naštěstí jen občas) takový pocit, že to všechno upadá, zájem lidí, odezva žádná, tak si občas říkám, jestli to vůbec čtou. A přesně jak píšeš, jestli to čte někdo mimo blogerskou sféru. Ale párkrát jsem se přesvědčila, že jsem se mýlila a můžu moje černé myšlenky zahodit. Když se mi ozvali lidi, většinou holky, ženy, že děkují že u mě nebo u nás najdou vždycky inspiraci. Ať už jsou to milovníci Řecka a napíšou mi, že náš blog sledují, protože cestovací články je baví nebo čtenáři, kteří hledají inspiraci. Ač třeba není odezva a komentáře vidět, tak je čtou, jsme si tím jisté. Teď mám zrovna podobné období a mám splín z toho, že to upadá a že nemám čas psát články, které bych chtěla, jen recenze. Ale vím, že na cestovací článek musím mít mnohem více času, zabere mi většinou i několik dní, protože probrat se fotkama, sepsat všechny zážitky, to není sranda.
    Co se týče Omegy, jednou se mi stalo, když jsem u knihy kritizovala hromadu chyb, že mi na ní vůbec nereagovali, až když jsem se ozvala asi po měsíci, tak dělali, jakoby nic. Je pravda, že je to v té Omeze takové zvláštní, taky jsem to hodně omezila.
    No a co se týče pozitivních recenzí - možná že u mě je většina recenzí pozitivních, myslím, že můžu říct tak 80%, ale to je tím, že knížky fakt pečlivě vybírám a neberu jak se říká "všechno". Chci přece číst knihu, co mě bude bavit a bude super, ne?
    Ještě mě napadla další věc a to, čtení vlastních knih - maximálně tak čtyři ročně, myslím, že víc nedám. Občas mě to hodně štve, kor když stále kupuju nové a nové. Ale zase, když se nad tím zamyslím, stále vychází tolik krásných novinek a tolik úžasných starších knih mám na seznamu, že se to opravdu nedá stíhat. Hodně jsem to taky omezila, z nakladatelství mi zůstala jen Metafora, Omega (u které jsem to zkrouhla na minimum, od června jsem měla jednu knihu) a Brána (kde jsou také max dvě knihy za rok). A z prodejců moje milované Dobré knihy a Knihcentrum. Plus občasná spolupráce s českými spisovatelkami. Jediná nevýhoda je, že vždycky prostě celý měsíc nic a pak se to nahromadí v jednom týdni vše naráz, fakt pokaždé. Vůbec nevím, čím to mám, Jančí to tak nemá. No uvidíme jak to bude, každopádně už bych fakt měla napsat článek z Kithiry, kde jsme byli v červnu, plus se chystám na články o našem putování Českým Švýcarskem, ale prostě není kdy.

    Hezký den Šárinko, držím palce, bude určitě lépe.
    Papa Veru

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verunko, wow, krásně jsi se rozepsala. Ono je jasné, že za množství recenzáků si můžeme samy, ale z počátku je to děsně lákavé, tím pádem nás to zahltí a nedej bože, aby člověk dva měsíce míň četl a skluz se už nesrovná. A přestože má člověk pochybnosti, resty, z rozjetého vlaku se těžce vystupuje. Ale rozseknout se to holt musí, protože koníček musí zůstat koníčkem. A když se potom naskytne k přečtení několik pohrdavých reakcí na blogerky, které mají svoje blogísky, kde si vylívají srdíčka nad recenzáčky, no to pak člověk o smyslu toho všeho vážně zapochybuje. Nepsal to nikdo mně konkrétně, ale zpětných reakcí k příspěvku bylo hodně a podobných. Je pravda, že když mi naopak někdo do komentářů napíše, že jsem ho inspirovala a něco podobného hřejivého, moc mě to potěší. Ale dostala jsem do stadia nechci říct vyhoření, ale dost silného vyšťavení. Takže dojedu tento rok a uvidím. Blog však pojede, recenze budou, jen ne třeba na novinky anebo výjimečně :) Je mi vážně nějak z toho všeho bídně, proto i ten výkřik formou článku, však víš, že běžně to nedělám.
      Moc děkuji za komentář ♥

      Vymazat
  4. Teda, Šari z duše mluvíš i mně. Taky nad tím občas přemýšlím. Asi je to takové období, určitě nepřestávej.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě nechci přestat psát, ale koníček přerostl v povinnost a trošku mi přerostl přes hlavu, takže potřebuji oddech od termínů atd. A s tím souvisí i ty pochybnosti o recenzích. Ale loučit s blogem se určitě nechci, psát dojmy budu dál, i když na recenzáky třeba jen výjimečně. Moc děkuji za komentář :)

      Vymazat
  5. Předem zmíním, že jsem čtenář bloguje a ne jejich autor. A uplne jedno,zda hodnotite recenzní vytisk, knizkuu knihovny nebo z Levnych knih. Pro mě je podstatné, zda se mi líbí váš styl recenze, co za knížky - žánry, čtěte a zda mi sedíte lidsky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to moc ráda čtu a mělo by to tak fungovat, aby to vše mělo smysl. Děkuji za názor Ali :)

      Vymazat
  6. Ahoj Šári, jsem pouze čtenářka a ne bloger, ale z tveho článku citim, ze potřebuješ pauzu, aby sis v hlavě srovnala, co dál... Tak si ji dej a uvidíš, zda a jak intenzivně se k tomu vrátíš.
    Držím pěsti, aby ses rozhodla správně a bylo to hlavně PRO TEBE to nejlepsi rozhodnutí :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Alčo, cítíš to správně, sice nepotřebuji pauzu od blogu, ale od „povinností“. Rozhodnutí není jednoduché, proto si dávám čas, ale rozseknu to. Moc děkuji za komentář :)

      Vymazat
  7. Já si recenze nečtu, většinou je jen proletím a podívám se jen na celkové zhodnocení knihy. Někdy mě zarazí , když autor recenze napíše , že knížka nebyla nic moc a potom dá 75% to nechápu.
    Mám raději videa o přečtených knížkách a o dojmech z nich, i když ani ty nebývají vždy úplně pravdivé.
    A já to chápu na každé knize se dá něco vyzdvihnout a o něčem pomlčet.
    Když jsem napsala negativní komentář ke knize od české autorky a to jsem si knihu sama koupila , dostala jsem od autorky zklamanou odpověď, až mě zamrzelo, že jsem to napsala jak jsem to cítila.
    Ale já mám své vlastní názory , které nesedí ani některým čtenářům. Prostě každému se líbí něco jiného. Mám již vybrané lidi s kterými mám stejný vkus.
    A mám i zkušenost, že potom, co jsem o knížce mluvila a přesto, že se mi nelíbila, dostala jsem reakci od některých čtenářů, že zrovna tu knihu si přečtou na základě negativního názoru.
    A Šari, na to že dlouhé recenze nečtu , tak tento článek jsem přečetla úplně celý.
    A nepřestávej , ber si jen to co chceš číst a co budeš stíhat. Je škoda s toho úplně vystoupit. Buď upřímná , neboj většinou se to pozná..... Drž se píšeš skvěle.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Danuško, moc ti děkuji za tvůj názor. A musím říct, že jsi jedna z několika mála, jehož názoru si opravdu cením. A asi jsem to vážně napsala špatně, nechci skončit s psaním blogu, jen jsem přemýšlela o hodně výrazném omezení spoluprací či skončení. Ale s blogem ne. Dál chci psát dojmy z knih, kvůli tomu také blog vznikl. A te´d napíšu něco málo k tomu hodnocení, co jsi zmínila. Třeba právě konkrétně já cítím těch 75% dvojím způsobem nebo jak bych to řekla. Pokud od knihy nečekám nic moc, je to oddechovka, autor nepíše vyloženě pecky ale tak spíš lehce nadprůměrně, nebo je knížka dobře psaná, ale nějaké částečné výtky mám (ale i tak může být kniha dobrá a to ještě těch 75% docela splňuje)je pro mě těch 75% celkem spokojenost. Pokud půjde v mém případě o knihu třeba Angely Marsons nebo S. J. Bolton, pak už je pro mě 75% trochu zklamání. Jde prostě o tu laťku. tak se těžko hodnotí úplně odlišné žánry, třeba těžký román z holocaustu a zamilovaná jednodubka. Tam nejde mít stejný metr.
      Jen se drž, Danuško, svých názorů, proto tě taky ráda sleduji. Též jsem měla menší výstup s jednou českou autorkou a nešlo o recenzní výtisk :) Tak to někdy je. Ale přetvařovat se kvůli tomu jistě nebudu. Měj se krásně :)

      Vymazat
    2. Já nevím jako čtenář si podle procent dělám názor a 75% je dost( 4/5) takže dost dobrá kniha. Pro mě průměrná kniha neurazí nenadchne je 50% (3/5) a pořád je to ještě fajn knížka. Když už s ní mám problém (2/5) tj. 25% ? No jedna hvězdička nuda jen za snahu 5-10% ? V těch procentech máte hodně široký rozptyl oproti 5 hvězdičkám a ani půlky nám nechce pan Dan dopřát…. No prostě já málokdy vidím hodnocení nižší než 75% , takže se od toho nemůžu nijak odrazit. A ty jsi to tak i napsala u některé to znamená fajn a u jiné zklamání. Ale právě proto se nemám dvat jenom na procenta , ale číst to celé, já vím, ale to mě někdy bere překvapení z knížky a vždycky čas.

      Vymazat
    3. Danuško, já taky recenze víceméně prolítnu, spíš čtu na ty knihy, které jsem četla a chci srovnání. Bojím se, abych někde náhodně nenarazila na spoiler. Je fakt, že v těch procentech je rozptyl širší. Koukala jsem na hodnocení, mám tam i nižší než 75%, ale jen několik kousků. Je taky pravda, že nepřečtu tolik knih a snažím se vybírat a tolik neriskovat. A asi jsem vážně málo přísná, té nejhorší jsem tuším dala dvě *, to jsem ještě procenta neměla. Ale je fakt, že ty půlky by na databázi měly být.

      Vymazat
  8. V mnohém máš pravdu, ale všechno je jen na nás. Já mám spoluprácí jen pár, právě proto, abych neměla povinnost číst jen recenzáky. Naštěstí jen z jediného nakladatelství mě uhání, když nepřečtu knihu do 14 dní po jejím obdržení a pravda, to mě dost štve. Ale i tohle je jen na mě, říct děkuji odcházím, můžu kdykoliv :-)
    Skončit úplně? To nedělej. Já mám komentářů jen pár, za každý jsem vděčná a byla bych ráda kdyby jich bylo více,ale články nepíši jen pro mé čtenáře, ale i pro sebe.
    Měj krásný den.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Míšo, moc ti děkuji za názor. Možná to vyznělo, že chci skončit s blogem či že mi chybí komenty, to určitě ne, možná jsem to napsala špatně. Byla jsem toho tak plná, že jsem se možná i nepřesně vyjádřila. Někdy se naopak divím, kolik komentů najdu :) Jen jsem chtěla znát další názory na recenze knih ze spoluprací, jestli jsou vůbec ostatními čtenáři brány vážně anebo vůbec. To, že nestíhám je samozřejmě moje věc a musím si to naplánovat sama, s tím naprosto souhlasím. To, že jsem si z koníčku trošku vytvořila povinnost, to je samozřejmě taky pouze na mně a musím to změnit tak, aby mi to vyhovovalo. Proto se s tím v sama sobě poslední dobou peru a přehodnocuji a tak :)

      Vymazat
    2. Samozřejmě :-) A možná už jen to, že si článek napsala ti pomohlo. Ono platí, že sdílená starost je poloviční.

      Vymazat
  9. Jako bys mi mluvila z duše. Času ubylo, mám více povinností, jsem unavenější a nestíhám číst. Ach jo. Spoluprací už mám minimum, i tak nestíhám číst. Chci se nechat aspoň to minimum, protože mám tak kontakt s okolním světem...

    Svoje knížky nestíhám, ale už mám více prostoru na knížky z knihovny, sice je mám doma třeba tři měsíce, ale jsem ráda, že už nejsem ta, která čte jenom "recenzáky".

    Úplně s tebou souhlasím a rozumím ti, jak se cítíš.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to fakt, času snad čím dál míň. Nejvíc jsem četla, když jsem byla bez práce, což je logické, ale pro život ne zrovna pozitivní tedy. Potom přišla práce, pejsek a ubylo spoustu, spoustu času. Spoustu spoluprací odešlo, další jsem zrušila, většinou nic nepřibírám nového, to musí být výjimka. Ale stejně to nejde. Teď se mi tedy za léto i te´d se začátkem podzimu podařilo přečíst 4 nerecenzáky, ale to je asi všechno za tento rok a loni snad nic. Když si to člověk uvědomí, vidí, že něco není úplně dobře :) Ale jsem prostě člověk, který se bude plácat v něčem a dlouho se bude odhodlávat k radikální změně. Ale je čas :) Moc děkuji za komentář :)

      Vymazat
  10. Já se do psaní recenzí zase nějak musím dostat, leží mi tu hodně knih, na které bych tu recenzi chtěla napsat a nějaké recenzáky ještě mám, ale to je teda většinou Omega, takže na ni vlastně ani nějak nepospíchám. Asi je to ode mě hodně nezodpovědné, ale chci tu knížku přečíst až na ni budu mít opravdu chuť a tím pádem i pak napsat recenzi, nechci se do toho nutit. Jako myslím, že mít recenzi ještě s někým jiným, tak pospíchám víc, ale asi mi vyhovuje, že na mě v Omeze nepospíchají. Aby to nebylo úplně blbé, zmíním knihu alespoň na Instagramu, čímž mám čtvrtku práce za sebou. Nicméně pořád počítám s tím, že musím napsat tu recenzi. :) Ale za sebe se snažím nebrat všechno a stejně si teď většinu knih už kupuji. Já si vlastně v době, kdy jsem navázala první spolupráci, začala knihy i kupovat, protože mi bylo blbé brát knihy zadarmo a taky jsem chtěla, aby z toho třeba ten nakladatel i něco měl a pak vydal i další díly, třeba. Protože pokud člověk nemá moc čtenářů, nemá mu to jak oplatit a tu recenzi tolik lidí neuvidí. Takže asi nějak tak. :) Snad dává můj komentář smysl...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já už spolupráce hodně okleštila a doma čeká cca 500 mnou koupených knih, spíš možná 600, takže myslím, že trh podporuji vydatně, byť je tam hodně knih z výprodejů. Ale jo, prostě už chci číst podle chuti a ne podle seznamu. I když i na ty novinky se těším. Ale už je to nalinkováno. A pokud dlužím recenzi, žere mě to a tudíž na to pořád myslím. Samozřejmě nakladatelé nikomu nic nenutí, ale kolikrát stačí několikatýdenní čtecí krize a i z několika recenzáků jsou resty. Takže asi nastal čas na ty moje čekatelky :)

      Vymazat
  11. Po pravdě je těžké v tomhle hledat nějaké názory, protože téměř naprostá většina mých návštěvníků, jsou další knižní blogeři. Ale jinak mi mluvíš naprosto z duše. Také mám poslední dny docela dilema, jak dál. Za spolupráce jsem ráda, ať už za knihy zdarma :-P, ale i za vyzkoušení dalších možností, komunikaci s nakladateli, za to, že jsem díky recenzákům zlepšila svůj styl psaní a vyjadřování, jen díky tomu jsem se donutila vydržet a psát recenze. Ano, mám málo času a nestíhám vlastní knihy. Takže co dál? Úplně přestat se mi zatím nechce, možná jen osekat, jak říkáš ty. Rozhodně mě k tomu ale nevedou názory ostatních, kteří recenzenty kritizují. Jejich názory mě absolutně nezajímají. Pokud by nakladatel nechtěl se mnou spolupracovat, může mi kdykoli napsat a hotovo. Ale asi jim to vyhovuje, ve dvou případech po mně akorát chtěli znát návštěvnost blogu. Ale už mi nenapsali, že by chtěli skončit... Takže uvidím. Stejně jsem začala osekávat svoje nákupy, protože jako fanoušek fantasy trpím těmi nikdy nekončícími sériemi, a spolu s tím i moje peněženka. Takže už neplánuji kupovat serie delší tří dílů, ráda bych totiž zkoušela i jiné příběhy. Tím pádem by časem mělo být vidět, že mi začnou klesat domácí resty... Ale všechno je ve hvězdách... Ať už se rozhodneš jakkoli, hlavně čti a piš dál :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Právě... čti a piš dál... a na to musí být chuť, což u mě už dlouho moc není. Knižní blogeři byli kritizováni vždycky, to já vím, jen teď mě to prostě nějak naštvalo a začala jsem přemýšlet, jestli to má smysl. Jestli má smysl přijímat spolupráce, psát recenze, honit termíny a pak si vlastně přečíst, že jsme blbky s blogísky s trapnými sluníčkovými recenzemi. Teď se tady tomu jako směju, ale tehdy mě to fakt dožralo. Jasně, zpočátku to bylo super... kniha zdarma, kdo by nechtěl... ale stejně jich spoustu koupím okolo a pak jen leží a není na ně čas. Ano, plus je, že se dostanu k novinkám hned, ne za sto let :)) Ráda podpořím oblíbené nakladatelství, když třeba někde ukážu fotku, i když nemám ani na insta tisíce followerů. Ale každý člověk, co si třeba na můj popud knihu koupí, se počítá. a v tom teď vidím za sebe jediné plus. Chuť do toho všeho se jinak ztratila a tak tady v uvozovkách pláču na síti :)) Ne, některé komenty mě docela nakoply, a pomalu plánuju, co v lednu změním. Důležité je, aby mě to bavilo, pak to bude bavit i čtenáře, číst moje knižní články a ne tyhle výlevy :)) I z rozjetého vlaku se dá vystoupit, jen zatáhnout za brzdu. Moc díky za názor, Lucy :)

      Vymazat
    2. Není zač. Možná založíme klub nezávislých čtenářů :-) Tak hodně štěstí nadále ;-)

      Vymazat
  12. Já žádné spolupráce nemám. Občas jsem si napsala o nějakou knihu od Omegy, ale teď se mnou z nějakého důvodu přestali komunikovat, takže už ani nečekám, že by mi něco přišlo, i když mi nabídli asi knihy u kterých jsem souhlasila, že na ně napíši recenzi. možná je to kvůli tomu, že poslední knihu jsem ohodnotila pouze třemi hvězdičkami. Ale já prostě hodnotím kdyby podle pravdy a ne abych tam psala jen to co si oni přejí.
    Jinak čtu hlavně knihy, které si kupuji a následně (pokud mám čas) na ně napíši recenzi. měla bych i zájem o nějakou stálou spolupráci, ale nejsem tak odvážná abych někomu napsala a řekla si o spolupráci. Takže se toho asi ani nikdy nedočkám. Což mě trochu mrzí, ale to už je můj problém. :))

    Ale máš pravdu, že většina recenzí ke kterým jsem se dostala různě u blogerů, které jsou ze spolupráce, jsou pouze kladně hodnoceny, zatím jsem asi nenarazila na knihu, na kterou by byla opravdu záporná recenze. Kdo ví co by si o tom pak nakladatelství myslelo že... každopádně se to ale nedá říct s jistotou, třeba se kniha tomu danému člověku opravdu líbila, kdo ví...

    Jinak ať se rozhodneš jak chceš, tak dělej hlavně to, co tě baví a nenuť se do něčeho co dělat nechceš :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tohle me zaujalo. U me třeba dlouho nebyla negativni recenze, protoze neberu vse. A hodně zvažuji kterou knihu brat a kterou ne. Nejednou jsem narazila na recenzak, ktery se mi nelibil a musela jsem se donutit ji docist i když se mi nelíbila. Ale napsala jsem to pak po pravde. A protoze tomu chci předejít, tak si vetsinou i ctu ukazky. Ale to uz je dyl. Ted kdyz se mi nejaka nelibi, coz je vyjimecny, tak ji odlozim a jdu na jinou. At se nakladatelstvi zlobi nebo ne. A myslim si ze v tom nejsem jedina. 🙂

      Vymazat
    2. presne tak, peclive si vybiram knihy a rozhodne si nenecham neco vnucovat, beru to, co chci sama a podle toho se pak kniha hodnoti lip, vetsinou to totiz dopadne opravdu dobre :-)

      Vymazat
    3. Terezko, děkuji za názor. Já třeba mám negativní recenze také jen občas, protože si knihy na spolupráci vybírám. Ale kolikrát i ta očekávaná skvělá knížka něčím zklame a tak to prostě napíšu tak, jak to je. I když půjde o oblíbeného autora či nakladatelství. Sekat recenze podle kladné šablony by mě vážně ubíjelo, to bych nemusela ty knihy ani číst. Ale díky těmto některým jedincům jsme bohužel v jednom pytli všichni. Měj se moc hezky.

      Vymazat
  13. Tak s tou Omegou jsi mě dost namíchla. Zachovali se fakt neprofesionálně na to, jaký mají jméno. Právě proto jsem se furt nerozhodla, jestli přistoupit na spolupráce nebo ne. Píšu věci na plnou hubu a pokud se mi něco nelíbí, tak se určitě nehodlám přetvařovat jenom pro produkty zdarma.


    Dokonalý tabu


    Dokonalý tabu

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, nebylo to právě košér, ale naštěstí se takto chová minimum nakladatelství, alespoň tedy doufám a věřím v to. Vyzkoušej a uvidíš :) Ale určitě piš upřímně. Děkuji za komentář.

      Vymazat
  14. Kde se pod to můžu podepsat? Osobně jsem tedy kvanta spoluprací nikdy neměla, takže ty stávající bych si ráda zachovala, pravidelná je víceméně jen jedna, ale celkově u sebe pozoruji v posledním roce útlum jak ve čtení, tak co se mé aktivity na blogu týče. Myslela jsem si, že s nástupem do práce se to spraví, protože zase bude určitá pravidelnost (předtím jsem byla rok doma, protože jsem nemohla nic najít), ale... ono to je snad ještě horší. Blogování se rovněž vzdávat nechci, ale mám dojem, že se prostě NĚCO musí změnit...
    Držím nám palce, ať se to srovná :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. holky, myslim ze je nas vic, co chceme nejakou zmenu :-D

      Vymazat
    2. Leni máš pravdu, je potřeba něco změnit, získat zas svěží vítr, i kdyby to mělo znamenat nějakou pauzu nebo něco podobného. Z donucení stejně nic pozitivního a kloudného nevznikne. Ani chuť do čtení nebude. Moc díky za komentík :)

      Vymazat
  15. Zdravím Šárko ja osobně píšu recenze na knihy nebo spíše audioknihy velmi výjimečně a to ještě jen na ty co si sám koupím a s vlastní zvědavosti poslechnu. Upřímně recenze na knížky čtu minimálně a většinu článku tohoto typu obcházím. Tod můj upřímný názor.

    ijacek.007

    OdpovědětVymazat
  16. Písať a recenzovať sa oplatí iba vtedy, ak ťa to baví a prináša ti to potešenie. V opačnom prípade je to zbytočné. Verím, že je to z tvojej strany iba kríza, ktorou si prechádza časom skoro každý bloger (teda dúfam, lebo ja som chcela skončiť už 5x a stále som sa k tomu vrátila :-)).
    Ja mám ale našťastie vo výbere kníh voľnosť. Nemám spoluprácu so žiadnym vydavateľstvom, iba občas ma niekto osloví, ale vyslovene si vyberám čo budem čítať a recenzovať. Čítam množstvo kníh a tie, ktoré stoja za to, z vlastnej iniciatívy zrecenzujem či už kladne alebo záporne. A nikto mi nič nemôže. Ale je iné čítať knihu iba tak, lebo ma to baví, a je iné čítať s tým, že sa musím sústrediť na každé slovo, vetu, pretože viem, že budem musieť robiť článok.
    Ale baví ma to zatiaľ.
    V prvom rade rob to, čo cítiš a ako to cítiš. A budem sa tešiť na ďalšie tvoje recenzie lebo si myslím, že stále to zmysel má. Ľudia sa musia dozvedieť o skvelých knihách :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ali, moc děkuji za komentář. Také si knihy vybírám, nemohla bych číst třeba žánr, který běžně vůbec nevyhledávám a nečtu, natož na to psát recenzi. Ale je pravda, že jinak čte člověk „jen tak“ a jinak s pocitem, že bude psát recenzi. A právě od toho pocitu si asi potřebuju odpočinout a uvidím, zda se potom chuť do dalšího psaní vrátí :)

      Vymazat
  17. Tyjo Šárko, tak teď jsi mě dostala. Já vlastně moc neudržuju nějaké kamarádské styky s "kolegyněmi" bloggerkami, až na pár výjimek, tak jsem si ani nevšimla, že se autorky těchto blogů považují za nějaké "blbky" s bloggísky a sluníčkovými recenzemi.

    Nicméně na každém šprochu pravdy trochu, a jsou holky, u kterých si všimneš, že na každou knihu vypisují slova chvály a je úplně jedno jestli je to kniha povedená, či nikoliv. Takové recenze pak nečtu vůbec, jelikož pro mne mají nulovou informační hodnotu.

    Sama mám nějaké spolupráce, něco je nárazově, ty pravidelné si hýčkám a děkuji za ně, protože jsou s úžasnými lidmi se skvělým přístupem. Nic lepšího jsem si nemohla přát! :-)
    Určitě však nekývnu na každou nabízenou knihu, nad knihami přemýšlím a vybírám podle toho, zda by se mi kniha líbila, či nikoliv. Díky tomu mám povětšinou kladné hodnocení, (ťuk ťuk) ale nebojím se napsat i zápornou recenzi a je mi úplně jedno jestli to je recenze na zakoupenou knihu nebo na knihu, kterou jsem dostala k recenzi.
    Vždy se tedy snažím poukázat na to, co se mi líbilo/nelíbilo, protože věřím, že každá kniha má svého čtenáře a co se nelíbí mi, se může líbit někomu jinému.

    Co absolutně nesnáším jsou holky, které píšou negativní recenze stylem "kniha stojí leda tak za podepření nábytku.." U nich mám pak dojem, že se snaží ukázat jak se toho nebojí a ve výsledku knihu zhejtí, ale konstruktivní kritika zde chybí.

    Já jsem měla velkou chuť se na recenzní výtisky vykašlat ve chvíli, kdy se začali "rojit" noví bloggeři ve velkém a měla jsem dojem, že hned po měsíci dostávali recenzní výtisky na které psali "recenze" stejně dlouhé, jako komentáře někde na databázi knih. I když nejsem žádná spisovatelka, tak se mi to k dané knize zdálo málo, vlastně bych takovou "recenzi" dokázala napsat i bez přečtení dané knihy... V tu chvíli jsem si říkala, proč se vlastně snažím psát poctivě, když to dnes může dělat každý?

    Dnes to mám tak, že přečtu, přečtu.. termíny se snažím dodržovat, ale mám tady taky "ležáky" u kterých už mi svědomí našeptává i ve snech, protože, jak jsi psala, je to pak těžké, když je nějaký větší "výpadek."

    Osobně doporučuju nechat si jen ty "srdcovky" a uvidíš, že se ti bude hned lépe dýchat :-) Tvoje recenze na novinky by přece jen chyběly :-))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. ja se pravdy nebojim, mam hodne recenzaku, ktere hodnotim prumerne a dokonce i nejake, kde jsem dala dve z peti... a nikdy kvuli tomu problem nebyl...

      Vymazat
    2. Proto k tobě chodím recenze číst :-) Ale jsou holky, co prostě podle mě fakt hodnotí kladně jen díky tomu, že knihu dostaly zdarma. Já osobně to taky nehrotím a napíšu svůj názor. Pokud nakladatel ukončí kvůli tomu spolupráci, tak smůla, ale v tom případě za to nestál a měl si třeba za určitý peníz objednat kladnou reklamu, nikoliv recenzi.

      Vymazat
    3. Jani, máš pravdu. když píšu negativní recenzi nebo nějaké připomínky, tak aby měly nějaké opodstatnění a hlavu a patu, ne že se mi kniha nelíbila. To , že se nelíbila mně, nic neznamená. Můžu napsat, že mě nenadchla, ale prostě rozvedu to s nějakým vysvětlením. Už vůbec nechápu občas ty výplody na databázi, když někdo seká odpad knihám úplně bez začervenání. Ale takové ty sluníčkové recenze za každou cenu se opravdu poznají. A to, že máme blogísky a děláme, že píšeme recenze, jsem nečetla ani tak u blogera, ale na jedné skupině a snad nějak dvakrát krátce po sobě s poměrně výživnou diskuzí. Takže pak jsem si říkala, že tu recenzi možná přečte pár známých blogerů a tím to končí, protože každý jiný si řekne... jo recenzák? No to určitě budu brát tu recenzi vážně. A pak si nemá člověk říkat, jstli to má smysl. Jinak spolupráce jsem hodně osekala, ale stále jedu ve skluzu, protože jsem v něm byla hodně dlouho a tak se to všechno kumuluje a nabaluje. Těším se na čistý štít, věřím, že se pak vrátí chuť do čtení a dalšího psaní. Moc děkuji za komentář.

      Vymazat

Děkuji za tvůj komentář ♥