Recenze – Týden blázna

Autorka:                    Jaroslava Černá

Nakladatelství:       Alpress

Rok vydání v ČR:    2016

Počet stran:              288

Anotace:

Nočním městem bloudí zanedbaný osamělý muž. Vyhýbá se lidem a sám neví, kdo vlastně je. Jedné noci zachrání dva lidi, ošetří je a najednou si uvědomí, že byl velmi úspěšný lékař a že měl rodinu. Jak skládá střípky mozaiky svého života, dojde mu, jak krutý kdysi byl a jak ublížil manželce i dětem. Pomocí nových přátel musí projít minulostí, aby mohl začít znovu.

Hlavní postavou knihy Jaroslavy Černé je Franta... Nebo snad doktor Marek Moudrý? Toť otázka. Doktora Moudrého nejprve poznáváme jako Frantu, zanedbaného muže, který osm let žije z dobroty paní Milušky, přebývá u ní ve dřevníku a ven vychází pouze v noci. V podstatě sám neví, kdo je, kde se u Milušky vzal. Nemluví. Jméno mu dala Miluška po svém zesnulém muži, protože nevěděla, jak jinak mu říkat. Takto tedy přežívá. Zlom nastane při jedné noční autonehodě, u níž se Franta objeví. Zachrání pasažéry v nabouraném voze a sám skončí také v nemocnici. Začnou se s ním však dít podivné věci. Sestřičky v nemocnici ho ostříhají, oholí a z poustevníka Franty se stává charismatický muž středního věku. Navíc se začnou Frantovi vybavovat různé vzpomínky a na scéně se objeví doktor Marek Moudrý. Začíná si skládat střípky z minulosti a s hrůzou si uvědomuje, kým kdysi byl. A je tím otřesen. 

Marek se pomalu probouzel. Asi proto, že touto dobou nebyl roky zvyklý spát.

Žena i dcera jsou mimo nebezpečí.

V polospánku tu větu znovu uslyšel. Vágner ji řekl úplně jasně. Otevřel oči.

Ale dcera tam nebyla. Vnímal ten rozpor. Zachránil jeho ženu a dceru a přitom si byl jistý, že tehdy... někdy jindy, tam dcera nebyla.

Prudce se posadil.

Kde byla dcera? Byl tam syn! Dcera tehdy zůstala doma, nezasloužila si jet s nimi.

Pocítil hořkost toho zjištění.

Měl jsem dceru. Nebo mám?

Upravil si polštář tak, aby mohl sedět, a soustředil se na své myšlenky. Tušil, že budou nepříjemné, ale nemohl se jim najednou ubránit, tak je nechal, ať jsou jakékoliv. Musí se s nimi smířit a přijmout je. Sbíral v sobě sílu poznat svou minulost, kterou jeho paměť někam zasunula. Zvedaly se v něm vlny emocí, prudké, napřed radostné, pak plné hořkosti, zklamání a nenávisti. Byl to zvláštní pocit.

Musím říct, že kniha Jaroslavy Černé Týden blázna pro mě byla velkým překvapením. Četla se mi skvěle, vůbec jsem nečekala, že mě tolik chytne. Zjitřila ve mně spoustu emocí, především během pasáží, kde autorka popisuje Markovy vzpomínky. Chvílemi mi ho bylo líto a jindy jsem ho nenáviděla za to, jak se v minulosti choval ke svým blízkým. V příběhu je zabroušeno také trošku do duchovna, ale v příjemné míře.

Celkově tedy za mě jde o výborné, psychologické počtení, které určitě doporučuji. Příběh je psán er-formou a střídají se v něm pasáže ze současnosti a z doby před zhruba deseti lety. Když si představím, že bych měla být v kůži Marka Moudrého, který je v současné době velmi milým, empatickým mužem, ovšem vzpomínky mu ukazují, jak příšerně se dřív choval, byl vlastně tyranem svých blízkých, to musí člověkem opravdu otřást. 

Prožijte s Markem jeho „týden blázna“. Občas si totiž jako blázen opravdu připadá. Ztráta paměti je v jistých situacích asi milosrdná a zachrání vám zdravý rozum, ale ten návrat a prozření je velmi těžké.

O autorce:

Její zájem osciluje mezi literární dráhou, na níž je velmi úspěšná, a širokou oblastí duchovna. Zajímá ji psychologie i sociologie, věnuje se esoterice, s manželem provozují relaxační a astrologické studio. I když původně začínala jako sociálně-právní pracovnice a kromě toho působila ve školství, dnes dosáhla mistrovství jako autorka historických příběhů s romantickými prvky.

Hodnocení: 95%

Za poskytnutí recenzního výtisku velmi děkuji nakladatelství Alpress.

Knihu můžete zakoupit zde.