Měsíční shrnutí – březen, duben a květen

Zdravím vás, milí přátelé :)

Před několika dny jsem zjistila, že jsem úplně zazdila nejen shrnutí za duben, ale také za březen. No jo, stane se. Takže vám dnes sepíšu shrnutí za všechny tři poslední měsíce, tedy březen, duben, květen. Článek bude delší, ale to mi určitě odpustíte.

V březnu jsem dočetla knihu Osmý příchod syna od Petra H. Bindera, přečetla Poslední paní Parrishovou od Liv Constantine, Skoncovat s Eddym B. od Édouarda Louise, Co zbylo z mojí sestry od Nualy Ellwood a rozečetla Sůl do rány od Becky Masterman.

Osmý příchod syna mě nijak nenadchnul, myslím, že by oslovil spíš mužské čtenářské publikum. Hodnotila jsem 69% a recenzi najdete zde.

Poslední paní Parrishová mě naopak hodně nadchla, čtení jsem si užívala od samého začátku. Hodnotila jsem 98% a recenzi si můžete přečíst tady.

Skoncovat s Eddym B. je velice syrově napsaná kniha, prostě reálná jako sám život. Určitě doporučuji k přečtení. Kniha ode mě dostala 95% a recenzi najdete zde.

Rovněž v knize Co zbylo z mojí sestry jsem našla vynikající příběh se zajímavým námětem. Nenechte si ho ujít. Hodnotila jsem 97% a recenzi čtěte zde.

Sůl do rány měsíc završila, tedy alespoň její část. Knihu jsem dočítala v dubnu. Skvělá detektivka, autorčin styl psaní mi sedí, přestože se tak trochu vymyká tomu, co upřednostňuji, a sice svižný děj a spád. Ovšem Becky si mě prostě získala i svým pomalejším tempem.

Vůbec nevím, jestli dokážu vybrat TOP knihu měsíce. Asi se budu řídit hodnocením a myslím, že to tak i cítím, a nej byla Poslední paní Parrishová.  Ovšem kromě první knihy, která byla nejslabší, byly všechny opravdu vynikající.

A jaké knihy mi v březnu přibyly? Cestu si ke mně našlo osm kousků. Něco byly objednané recenzáčky, něco nečekané recenzáčky a jeden úlovek z Levných knih.

V LK jsem ulovila Máš mě vůbec rád? Útěk je recenzáček z Domina.

nečekaná zásilka z Paseky

recenzáčky z Domina, Grady a pana Černila

A vrhneme se na duben. V dubnu jsem dočetla Sůl do rány od Becky Masterman, přečetla jsem Do posledního dechu od Roberta Bryndzy, Juttu Vladimíra Černila a Útěk od C. L. Taylor. 

Jak jsem psala už výše, Sůl do rány se mi moc líbila, autorka mě baví a já doufám, že má na svém kontě další knihy, na které se budeme moct těšit. Hodnotila jsem 87% a recenzi si můžete přečíst zde.

Do posledního dechu je čtvrtý díl série s Erikou Fosterovou a Robert Bryndza prostě jede a září. Skvělý thriller plný napětí, můžu vřele doporučit. Hodnotila jsem 98% a recenzi najdete tady.

Jutta je zase úplně z jiného soudku. Od thrillerů jsem na chvilku upustila a zamířila do období druhé světové války. Kniha nám nabízí krásný lidský příběh z období holokaustu a do včerejšího dne jste o ni mohli také u mě na blogu soutěžit. Knihu moc doporučuji, hodnotila jsem 100% a recenzi najdete zde.

Od válečné literatury jsem se opět vrátila k thrillerům a vybrala jsem si Útěk, další z řady knih C. L. Taylor. Kniha měla trochu pomalejší a těžkopádnější rozjezd, ale nakonec autorka opět nezklamala a určitě za přečtení stojí. Hodnotila jsem 87% a recenzi čtěte zde.

A TOP měsíce dubna? Vybrala bych dvě knihy a sice Do posledního dechu a Juttu. Jsou to rozdílné žánry, tudíž se nedají srovnávat. 

Za měsíc duben můžete také na blogu najít recenzi na kuchařku Kuchařka pro dceru od Jany Florentýny Zatloukalové.

A kolik nových knih mi přibylo za tento měsíc? Tak tentokrát jsem se trochu rozšoupla a nových knih bylo 12. Ovšem dvě jsou kuchařky, je tam výhra, recenzáčky, takže... No, nějak si to omluvím, to je jasné ☻ V květnu bude hůř, uvidíte.

Dvě recenzní kuchařky jsou od autorky Florentýnky. Noc jsem vyhrála v soutěži na instagramu a Bludná sdělení a Reportéra jsem si objednala na KK.

Brazilské noci a Dopisy z ostrova Skye jsem ulovila v LK a ostatní tři kousky jsem koupila na bazaru databáze knih.

Za jasné noci byl recenzáček z Alpressu a Za rudým obzorem jsem koupila v levných knihách Apokryf.

V květnu jsem toho přečetla opravdu málo. Byli jsme na kratší dovolené, počasí bylo celý měsíc nádherné, takže člověk o volnu spíš jel někam na výlet a večer jsem u knih usínala :)) Přečetla jsem Za jasné noci od Elizabeth Haran, Jepici od Jamese Hazela a rozečetla Už mě vidíš? od S. J. Bolton.

Kniha Za jasné noci mě absolutně nadchla. Prostředí Austrálie, směsice romantiky, dobrodružství, prostě byla jsem opravdu nadšená a dokonce jsem už stihla pořídit další knihy od autorky. Hodnotila jsem 100% a recenzi najdete zde.

Jepice mě zpočátku nechávala celkem chladnou, ale nakonec se z ní vyklubal velice zajímavý příběh a určitě doporučuji. Zápletka čtenáře zavede až do období 2. světové války a opravdu kniha stojí za přečtení. A jistě ji ocení také mužští čtenáři. Hodnotím 87% a recenze se chystá.

Už mě vidíš? mám právě rozečteno, což víte, pokud jste četli můj článek z rubriky „poprvé jsem otevřela“. Čekala jsem pecku, ale musím se přiznat, že první polovina mě úplně neoslovila. Když nad tím přemýšlím, asi nemám ráda „řádění“ Jacka Rozparovače, ať už v minulosti či novodobého. Vadí mi ta brutalita, to nechutné a odporné násilí páchané na ženách. Musím říct, že jsem nad tím i přemýšlela, když jsem šla se psem po procházce. Navíc mě první půlka knihy celkově nějak nenadchla, ani postavy, ale dnes ráno jsem se už přehoupla do druhé poloviny a je to lepší. Takže jsem zvědavá, jak se to nakonec celé vyvrbí.

A co nové přírůstky v květnu? Noooo, v květnu jsem se urvala ze řetězu. Jak jsem se celkem ty čtyři měsíce držela, v květnu tedy ani omylem. Ale tak byl Svět knihy, ne? To se ani nedalo ovládat :)) Takže za květen mi celkem přibylo 23 knih. Joooo, vidíte dobře. Ale bylo tam také několik knih z výher, nějaké dárečky od kamarádek, recenzáčky a tak no. Poslední přírůstky jsem ještě nevyfotila, takže ty vám ještě ukážu v přírůstkovém článku, až je nafotím. Dnes to tedy určitě nebude, protože bouří a je tma jak v pytli. Jen vám prozradím, že jich je pět.

Tři krásky z Mladé fronty jsem vyhrála na webu Vaše literatura. Johana a Záleskautky mi přišly z Paseky. A Madona z hor je recenzáček z Domina.

Obří hromada ze Světa knih. Mezi knihami je tedy mimo jiné výhra od Sabinky – Kokedama, dárek od Sabinky – Toskánské věže a dárek od Kačky – Příslib naděje.

Takže toto je moje shrnutí za poslední čtvrtletí. Spoustu nových knih, málo přečtených knih. No, co nadělám. Zásoby na důchod budou :) A čteme společně s mamkou, takže mé knihy doma vážně ladem neleží. Maminka má prostě soukromou knihovnu u mě. A třeba jednou bude za knižní zásobu ráda i dcera.

Mějte se nádherně a užijte si nadcházející víkend.

Vaše Šárka ♥